Star Wars: Vzostup Skywalkera

Logiku vystriedala ezoterika a Rey prepnutu do "full punk" módu neženú dopredu kvalitné motivácie, ale kadejaké dojmy, pocity, zjavenia, spomienky a podobné lacné barličky. Vo výsledku sa ale aj tak dostávame kam chceme, do fantastického blockbusteru, ktorý má atmosféru a drajv. Pre mňa SW nikdy neboli viac, takže spokojnosť. 80% (03.05.2020)

Snad si ani nevybavím jiný film, kde bych co pět minut byl nadšený a pak otrávený. Na každý dobrý nápad přijde scéna, která je na hraně debility. Jeden by skoro řekl, že si Abrams jen tak pro srandu vzal k ruce jako pomocného režiséra Uwe Bolla. Ale ve výsledku to splnilo svůj účel, je dobojováno a necítil jsem se nijak okradený nebo znechucený (ale je pravdou, že jsem nikdy nebyl extra fanda Star Wars). V mých očích každopádně bude Vzestup Skywalkera Dark Phoenixem Star Wars ságy - koncepčně naprosto nezvládnutý bordel s pár silnými momenty a celkem důstojným finále. Na číslo 9 cajk. (27.12.2019)

Na sérii Star Wars je zajímavé to, že mě samostatně vůbec nebaví, ale pokud výjde spin off ( Solo) či seriál (Mandalorian), tak jsem vyloženě nadšený, což je poměrně zvláštní. Opět mě to vůbec nebavilo, postavy mě nezajímaly, akce se mi nelíbila ani ty praktické efekty, takže jsem klasicky trpěl a prožíval dvou hodinové martýrium. Příběh**, Akce**, Humor*, Násilí>Ne, Zábavnost*, Hudba***, Vizuál***, Atmosféra**, Napětí*. 2/10. (19.03.2020)

Konečně je tahle rozháraná série u konce. Hodnocení jejího závěru by mohlo proběhnout v několika různých debatách. Nabízí se třeba otázka, jak bylo možno takhle rozehranou sérii vlastně ukončit? Nebo jestli je vůbec možné, aby se tenhle díl líbil těm, kteří z různých důvodů nesnášeli oba předcházející? A tak dále. To se všechno bude v dalších dnech a týdnech řešit, každopádně za mě se jedná o důstojné završení. Podle očekávání je devítka plná hašení Johnsonových požárů, a tak se nejvíce blíží abramsovské sedmičce; zároveň překotným tempem, digitálními orgiemi a snahou dát fanouškům vše, co se dosud nepovedlo, dává vzpomenout na Pomstu Sithů. V klasicky abramsovském duchu je finále efektní, nesnaží se na rozdíl od Posledního z Jediů kdovíjak rozšiřovat svět a nové prvky do Silou prosyceného vesmíru zapojuje hlavně ve chvílích, kdy si jinak moc neví rady. Hlavně se však snaží uzavřít, co jde (občas trochu překotně), a dát fanouškům dostatek toho, co mají rádi. Uvědomuju si, že to nezní kdovíjak úžasně, přesto u mě po prvním zhlédnutí převládá spokojenost. Téměř všechno emoční ždímání a vysvětlování, co byste očekávali, tam opravdu je, ale má dostatečný švih a řemeslnou suverenitu na to, aby to vlastně ani nevadilo. Těžko říct, jestli takhle neodvážný závěr může kánon Hvězdných válek posunout někam dál – mě však neurazil a příjemně popcornově pobavil. (22.12.2019)

SPOILER: Dost mě překvapilo, že v tu samou vteřinu, kdy Reylo oficiálně vešlo do kánonu, naskočily závěrečné titulky podbarvené Careless Whisper od George Michaela a jakýmsi zpoceným pleskáním. Přišlo mi to jako trochu divný posun v tónu a ladění, ale na druhou stranu to mohlo dopadnout mnohem hůř. Taky mohl J.J. Abrams přijít s něčím, co by zneplatnilo oba předchozí filmy, které už tak zneplatňovaly jeden druhý, vytřelo si prdel s posledními drobky charakterových oblouků, jež oba protagonisti měli, vysralo se na již stěží existující worldbuilding, zničilo odkaz i témata ságy jako takové a rozdmýchalo úvahy, o čem vlastně celá sequelová trilogie byla a proč musela mermomocí vzniknout, pomineme-li nepopiratelnou nutnost utržit rozpočet jedné menší země za merch. Zaplať pánbůh, že se to nestalo, to by byl fakt trapas. (29.12.2019)