Kostený tomahawk

No vida! Další povedený western! A jak povedený! Ten závěr člověk fakt nečeká i když v obsahu je toho vyslepičeno až až. Nejprve mne ve filmu zaujal nepřehlédnutelný Sid Haig. Netušil jsem, že se objevuje i v takto civilních filmech (i když to civilních by mělo být spíše v uvozovkách jak jsem později zjistil). Znám jej spíše z filmů Roba Zombie.. .:-) . Pak mé srdce plesalo stále více... starej Russell, Fox, kterého mám rád od LOST a Wilson a samozřejmě Jenkins... S takovouhle sestavou bude radost krávy značkovat či desperáty honit říkal jsem si. Jenže to co přišlo pak mi vzalo všechny mé představy jak vypadá western byť soudobý. Jediné co mně tam trochu štvalo byla ta road movie táhnoucí se středm filmu, kdy mne zejména poskakující Wilson vytáčel k nepříčetnosti... Jýá bych jej prostě zastřelil jako koně aby se netrápil :-) . Závěr filmu stál za to, úplně jsem zase dostal chuť zahrát si Far Cry Primal... Samozřejmě nesmí se u filmu moc přemýšlet, pochybuji, že by v době telegrafu bylo něco podobného možné, byť je prokázáno, že některé indiánské kmeny rituální kanibalismus považovali za věc zcela v pořádku. (zde je nutno podotknout, že když šlo do tuhého jedli lidské maso i první britští osadníci po roce 1600 jak nedávno zjistili vědci). Tady jsme ale přeci jen o pár stioletí dále. Film byl super, konec byl na mne moc rychlý. Dávám za 4 lebky jako znyčky posvátného území. * * * * (25.04.2020)

David Arquette, lehký nadhled i neobvyklá hudba budiž pojítkem s příbuznými Ravenous. Co se týká charakterů a jejich interakce, jsou seznamovací pasáže v městečku Bright Hope (a že se k ní budou hlavní postavy často upínat) i putování po prašné wild west krajině velmi chytře napsané a i když se to na první pohled nezdá, každé slovo hovorného zástupce šerifa (skvělý Jenkins) má své opodstatnění. A pak? Pak přichází na řadu sugestivní zabíjačka a Kurt s rozžhavenou placatkou zastrčenou v otevřené břišní krajině.. Jestli hledáte ve světě filmu něco jiného, doporučuji nastavit hlavu přímo proti Zahlerovu kostěnému tomahawku.. (02.11.2015)

Výrazné upozadění hudební složky dělá z tohoto přirozeně mrazivého westernového thrilleru sugestivní adrenalinovou jízdu, na kterou se nezapomíná. Nehostinné scenerie berou dech, herci hrají doslova jako o život, syrová autenticita z toho stříká až do oblak, a komorní režie střídá žánry s takovou elegancí, až přecházejí oči. Jsem nadšen a znechucen zároveň. Film roku. (09.11.2015)

Neskutečně intenzivní zážitek i napodruhé, atmosféra odlehlého místa mimo civilizaci a jeho strašlivého tajemství na vás dolehne hned v úvodní sekvenci, přičemž s každou přibývající minutou houstne a nabývá i hutných významů. Jsme v tom s postavami, na něž bychom nejradši zařvali, ať do těch skalisek nelezou v tak malém počtu a povolají kavalerii. Když scénu pročísne charakteristické hrdelní dorozumívání divochů, ježí se chlupy i na pleši, a nárazové šoky při nepředvídatelných a nekompromisně provedených útocích nemohou být díky subjektivitě a timingu intenzivnější. Takhle si představuji špičkově efektivní horor, který nepotřebuje komplikovaný děj a šokující odhalení. Stačí „pouze“ opečované postavy (obsazené božími herci v čele s Russellem a Jenkinsem), komunikatovnost, která vždy vyzradí jen tolik, aby navýšila napětí a současně nemátla, a také podnětná kulisa obracející se k exploatačním tradicím i k historickým (tedy pro Američany symptomatickým) významům. Totální splynutí prostoru civilizace a barbarského divošství doluje hororové zlato z pohledu žánru a také podnětnou sebereflexi z perspektivy bílého rasistického muže, jehož zde skvěle zastupuje morálně ambivalentní Matthew Fox. Plus až nezištné zapuštění hlubokých emocí, které jsou v Zahlerově podání jaksi stylizované a ikonické („pozdravuj manželku a já budu pozdravovat tu tvojí“), ale zároveň fakt přirozené a hmatatelné. Láska a ochota obětovat se za druhé je tím, co nás zásadně povyšuje nad barbarství, přičemž v tomto brutálním nepředvídatelném provedení to nevyznívá ani sentimentálně, ani vyloženě zcestně. Stejně jako následující Blok 99 totální autorský poklad. 95 % (01.03.2022)

Film, jehož hlavní postavy jsou: namyšlený a indianofobní floutek, stařec, kovboj mrzák a šerif Kurt Russel s licousy, za které by se nemusel stydět kterýkoliv člen CK monarchie, se zálibou pálit obviněným do nohou. A přesně tohle jsou charaktery, se kterými se tahle dvouhodinovka velmi dobře tráví, někdy se sice zdají postavy až přiblble jednorozměrné, ale upřímně, nějaké rozkrývání charakterových vlastností v sálodlouhých debatách o filosofické podstatě pečených fazolí se sýrem by filmu o vendetě na bílou hlinkou pokryté a divošské něco-jako-indiány příliš neseděl. Žánrové zasazení nahoře trochu kecá, tohle rozhodně není horor a o čistkokrevnej western se taky nejedná, akce je tu rychlá, krvavá a neúprosná, žádné dlouhé akční scény, jen pár brutálních výstřelů, nebo švihnutí titulního kostěného tomahavku (a taky pár abnormálně brutálních scén). A přitom na těhle prvcích většíma filmu nestojí, bohatě stačí zajímavé charaktery zahrané dobrými herci. Mimochodem, tohle nemá vpodstatě žádný soundtrack, což pomáhá budovat tísnivou atmosféru. A jo, tohle je jeden z nejlepších režijních debutů, co jsem kdy viděl. (19.12.2015)