Poklad na Striebornom jazere

Celou heroickou ságu o velkém kamarádství indiána a árijce bych nazval jako milým rodinným TV dobrodružstvím. Ačkoli tyhle filmy nenaplňují ani v nejmenším můj náhled na western jako takový, mám je rád. Klasickým westenrům se nemohou rovnat. Vinnetou a Oldshatterhand jsou zkrátka moc naivní a moc hodní, možná proto si mé sympatie nikdy nezískali tak jako Eastwood, Wallach, Fonda s Bronsonem či Redford sNewmanem. Všechny charaktery bez výjimky jsou zkrátka dobráci od kostní dřeně, nebo naopak zmetci nejhrubšího zrna. Mezi touhle levicí a pravicí existuje charakterové vakuum, proto tu nenajdu a nehledám mně sympatickou a filmově zajímavou postavu. Ale což - tahle série je o dokonalých charakterech a s více než méně notnou dávkou dětské nostalgie dávám za 4*, AČKOLI... ale prd, neposlouchejte mě....... (17.09.2008)

Myslím si, že nie len pre jednu, ale minimálne pre tri generácie je celuloidový Winnetou čímsi viac, než len filmom. Mňa osobne, ako človeka narodeného v "zlatých" šesťdesiatych, sprevádzal celé detstvo, v knižkách, chalanských hrách na Indiánov, na fotkách, ktoré som krvopotne vymieňal s kamošmi za známky či fotky Fittipaldiho alebo kapiel typu Black Sabath či Deep Purple. Spomínam to preto, že "objektívne" hodnotenie v prípade takýchto artefaktov nie je možné. Akú známku by ste dali spomienke na svoj prvý bozk, či prvé rande? Základné winnetouovky: čo je pre mňa okrem Pokladu ešte trilógia Winnetou, Rudý Gentleman a Posledný výstrel, som schopný pozerať aj dnes, možno už po stýkrát, a stále to funguje. A funguje to aj napriek množstvu lapsusov, ktoré by neobhájil ani ten najprefíkanejší Perry Mason. Pri ostatných filmových mayovkách už dokážem byť predsa len objektívnejší: taký skvost ako Winnetou a Miešanka Apanači by si dokonca zaslúžil odpad a ďalších pár kúskov je tak sotva na jednu dve hviezdičky. Márna sláva, recyklovanie fungovalo už aj pred tými štyridsiatimi rokmi. Nevadí. Winnetou a Old Shaterhand sa stali nesmrteľní, a určite im k tomu dopomohlo aj filmové plátno. (27.08.2006)

Zde započalo dobyvačné tažení východoevropských westernů světem filmu. A věřte nebo ne, i když osobně si pod pojmem western představuju něco jiného než Vinetůa a Oldu Šetrného, jako dobrodružný film Poklad Na Stříbrném Jezeře obstojí bez problémů, a to neříkám jen z nostalgie. Přece jen ty nádherné exteriéry osazené nádherně zlým a zkaženým banditou Herbertem Lomem a jeho bandou od pohledu nesympatických šmejdů na straně jedné, a krásnou mladicí, jejím modrookým svalnatým galánem a ostatními, až na půdu hodnými strýčky v kožených hadrech na straně druhé, to vše zahaleno do mlhy krásně patetické orchestrální hudby, to člověka dovede přesvědčit, aby ignoroval drobné nepřesvědčivosti typu vzpírání polystyrenového šutráku před muh-mohwa. Narozdíl od spousty "pokračování" (ale ne všech) si tahle prvotina nezaslouží, aby byla zapomenuta nebo haněna. 80% (22.04.2008)

Dobrodružným filmům s hrdiny z knih Karla Maye jsem odrostl. Tohle je velmi známý film, který si dám jen v nouzi nejvyšší. Mně to přijde celé neskutečně naivní až dětinské. Prožitek prakticky žádný. Děj se točí kolem pokladu nedozírné hodnoty ukrytého kdesi v nepřístupných horách. Mezinárodní obsazení, kvalitní dabing a připomínka toho, co letělo kdysi v našich kinech, ale můj vkus to rozhodně není. 50% (08.01.2012)

Poklad na Stříbrném jezeře mám nejraději. Snad je to tou čarokrásnou přírodou národního parku Plitvická jezera. Byl jsem tam a opravdu je to tam takové jako když se tam proháněli pokrevní bratři a mladý komisař Schimanski s krásnou Karin. Vodopády, nespočet lagun s tyrkysovou vodou a všude hejna ryb... Dokonalé prostředí pro mayovku. Škoda jen těch papundeklových balvanů a pozlaceného zlata .-). I tak dávám 4 kousky mapy. * * * * (16.07.2014)