V kráľových záhradách

No ano, nakonec jsem se přesvědčila o tom, že Králova zahradnice je o tom, jak chudák holka se strašným kloboukem ke štěstí a životní lásce (a prozření) přišla. Není to teda nic velkolepého, překvapivého ani francouzského (slyšet kohokoli, jehož rodný jazyk je angličtina, říkat Monsieur mě baví), ale je to roztomile koukatelné. Dramatický moment je tu teda jediný, jinak je tu spíš krásná příroda (divoké lesy x uhlazené dvory a dvorky) a překypující dekolt Kate Winsletové. Není to peklo, tohle jsou Versailles. (25.08.2015)

Kate Winslet byla prý v době natáčení v prvním trimestru, což možná vysvětluje, jak je po celou dobu nazelenalá a viditelně utahaná. Dvě hodiny se hrabe v hlíně a většinu stopáže vypadá jako strašák do zelí. Víc mi ale vadilo její otravné cicmání s nechutným vlasatým zajdou, kterému říká Mistře. Navíc když dokážete repliky odhadovat předem, je něco shnilého ve scénáři. Alana Rickmana a historické výpravné filmy mám moc ráda, navíc stojí zato zahlédnout slečnu Lemonovou v jiné roli, celkově je ale Králova zahradnice jen planým ovocem. (22.10.2015)

Rickmanův druhý režijní počin, A Little Chaos (Králova zahradnice), není zdaleka tak pozoruhodný jako jeho debut, vynikající The Winter Guest (Zimní host). Vlastně je to průměr, nepřináší nic nového, co by člověk neviděl už v řadě jiných filmů (tragédie, která poznamenala hrdinku apod,). Někdy toho chce film říct asi víc (linie manželského páru ztvárněného McCrory a Schoenaertsem), ale ve zkratce tak úplně nefunguje. Herecky to klape dostatečně, obsazení je silné, některé scény a sofistikované dialogy rozhodně stojí za vidění. Naproti tomu jsou tu i rušivé momenty, které snímek spíš devalvují (předvídatelné zvraty). Dojde i na trochu duchařiny, na druhou stranu příliš zahradničení nečekejte. (20.03.2015)

Malý chaos. Film o zahradách bez zahrad, který je na kostýmní drama až překvapivě nesouvislý. Sabine De Barra si totiž musí poradit se svými traumaty (tragický skon dítěte, jaké překvapení), hloupými útoky svých kolegů-zahradníků, štěněcíma očima Andrého de Notre, jeho manželkou, a milostnými problémy Ludvíka XIV. Na nějaké zahradničení pak logicky nezbývá moc času a zeleně je ve filmu poskrovnu (většinou je to bláto, interiéry, bláto, kytka, interiéry, strom). Místo toho se frká o milostných vztazích většiny francouzského dvora, které Sabine urovnává svými květinovými metaforami. Jenže oni milenci a milenky nejsou zdaleka tak záživní, jak si to nejspíš Rickman přestavoval. On sám dvořanům "kraluje" odfláknutým projevem, postaveném vyloženě na jeho hlasu. Do toho se ještě najde několik WTF momentů, zejména návštěva komnat Madame De Montespan a odbočka k porovnávání osobních tragédií a ano, poprsí. Naštěstí mi ale nevadila milostná linie a herci ve vedlejších rolích (Penry-Jones, Ehle) byli milým zpestřením, takže nejsem nijak výrazně nespokojená. Spíš jsem od Rickmana dostala typickou skleníkovou růži, která sice hezky vypadá, ale nikomu nevoní. P.S. Kate Winslet nevypadá unaveně, ona jenom na sobě nemá obvyklou vrstvu make-upu. (26.08.2016)

Překvapení. Čekala jsem plytkou romantickou novelu. Obrazem uchvacující film, dobře jsem se v něm zabydlela. Jako by byly chaos i skálopevná jistota tématem každého záběru, a v jejich zdánlivě nahodilé struktuře a smiřitelně nerozlučné soudržnosti klopýtáme po schodech do nebe, v němž krásné a duch jedno jest: věčné přátelství šťavnaté hlíny, dotyky známých knih, vůně malířských barev a kříd, síla i lehkost smysluplných rozhovorů, které se zabývají čím jiným než všedním dnem, šrámy a skvrny na cihlové kožené zástěře, provlhlé repasované trámy v záhonech, roky opečovávané oblečení nebo nedbalé účesy hodné plně prožitého dne. Obrazově neobvykle vstřícný film. Výjimečný je i tím, že je to film dospělý. Dialogy nad všedními věcmi lidskými jsou prodchnuty zkušeností, která v počátcích bortí jakoukoli možnou proměnu díla v lascivní román z červené knihovny, do níž bez jakýchkoli pochybností stále patří. Podtržením tohoto pozoruhodného rozměru, kvůli kterému si díla skutečně vážím, je oduševnělá, reálná dospělost Kate Winslet, ale i dalších filmových postav a herců. Prostá a hluboká zároveň, samozřejmá i jistá, právě tak jako zkušenost druhé půlky lidského života. Zkušenost člověka, který přijde o dítě, který netrpí iluzemi a mladickým narcismem, zná cenu strachu i vůle, život je pro něj prostředkem i cílem, nepřikrášlenou všedností i darem. Důraz na krásné, nepokryté vrásky Kate Winslet ve filmu (na rozdíl od trailerů) hloubku tohoto prožitku umocňuje – pohled i vrásky jsou svědkem. Svým způsobem je to film o lidství, jaké by mohlo být, kdybychom před ním neutíkali do nereálných, náhradních světů. A jistě také nepochybný zážitek pro každého milovníka zahrady i půdy. Casting je excelentní ve všech, i drobnějších rolích. Pikantním doplnkěm je, že tragicky zesnulou dceru hlavní postavy ztělesňuje skutečná dcera Kate Winslet. (08.07.2015)