A Promise
Réžia:
Patrice LeconteKamera:
Eduardo SerraHudba:
Gabriel YaredHrajú:
Rebecca Hall, Alan Rickman, Maggie Steed, Shannon Tarbet, Jean-Louis Sbille, Christelle Cornil, Richard Madden, Jonathon Sawdon, Stephanie NadolnyObsahy(1)
Někdy v průběhu roku 1912 přichází za zaměstnáním do továrny železářského magnáta Hoffmeistera (Alan Rickman) čerstvý absolvent freiburgské univerzity Friedrich Zeitz (Richard Madden). Pracovitý a nadaný mladík si brzy získá přízeň obávaného šéfa, jenž mu s radostí otevře dveře nejprve své kanceláře, a později i svého domu. Zde se Friedrich seznamuje s Hoffmeisterovou o mnoho let mladší ženou Charlotte (Rebecca Hall). Zhoršující se průmyslníkovo zdraví skýtá stále větší profesní příležitost pro mladého inženýra, jenž se zanedlouho stává Hoffmeisterovým osobním tajemníkem a stěhuje se do jeho domu. (dopitak)
(viac)Videá (1)
Recenzie (17)
Vôbec to nebolo také zlé ako by som podľa úplne priemerného hodnotenia očakával. Aj keď uznávam, že v tomto príbehu bolo obrovské množstvo nevyužitého potenciálu, pretože základ bol kvalitný a rovnako aj celá prvá polovica, keď sa Friedrich stal v podstate súčasťou rodiny. Horšie to už bolo s druhou polovicou filmu, kde razom cez vojnu opadlo akékoľvek napätie a dramatizácia. Vlastne človek už len dokonca čaká, či sa Friedrich vráti alebo nie. No a hlavne čo sa stalo za tie roky ohľadne chladnúcich vzťahov, kde vznikla obrovská priepasť. Škoda toho premárneného deju a možností, ktoré sa núkali v druhej polovici filmu, a obzvlášť v závere. ()
Tento film bol takmer vypískaný. a bol určite najväčším sklamaním v Benátkach. Na žiadnej premiére sa ľudia tak nenasmiali ako na premiére tohto filme. Na tom by nebolo nič zlé, ak by išlo o komédiu. V tomto prípade však "malo ísť o romantickú drámu", ale nakoniec z toho vznikla či už chtiac či nechtiac jedna veľká paródia. Ja osobne som sa v živote v kine pri žiadnej komédii tak nenasmiala ako pri sledovaní tohto filmu. Dokonca aj teraz pri písaní tohto komentu chytám záchvaty smiechu. Od začiatku do konca máte pocit, že film robili amatéri alebo dokonca ľudia, čo nevedia ani čo je film. Kamera má epileptické záchvaty a veľmi často vám réžia ponúka prehliadku chrbtov či krkov hercov. Ani slávne herecké mená ako Alan Rickman a Rebecca Hall túto katastrofu nedokázali zachrániť a dokonca aj ich herectvo tu v konečneom dôlsedku vyznieva ako amatérske....(ale to len kvôli katastrofálnemu scenáru a réžii). No i napriek všetkému tento film vrelo OPORÚČAM, lebo také scény ako sú v tomto filme nenájdete nikde a garantujem vám, že si ich budete pamätať a smiať sa na nich do konca života :D :D Tento film jednoducho nie je dráma ale komédia. ()
"Literární" dobová červená knihovna nezastírá náklonnost mezi snaživým inženýrem a mladou ženuškou jeho zaměstnavatele továrníka od prvního setkání, zaměřuje se na pozvolný (platonický) vývoj "velkého citu" (TM), ale stejně jej (natož všechny příhody mimo) zachytává jakoby z rychlíku. Vypadá pěkně a zároveň strojeně, romantická klišé pak k cílovce patří. Sotva průměr. ()
Stefan Zweig není žádná vysoká literatura, ale jeho příběhy (mluvím hlavně o novelách) mají vždy šťávu i pointu. Jedním ze zásadních Zweigových témat je "slib", ať splněný či nesplněný (třeba již v novele Netrpělivost srdce nebo nedokončené novele Widerstand der Wirklichkeit nazývané též Reise in die Vergangenheit - podle které je právě tento film). Dalším frekventovaným Zweigovým tématem je "současnost" a její pozitivní přesah do minulosti a negativní do budoucnosti. Leconta zřejmě přitahovala témata obě a především nedefinitvní, fragmentální podoba novely "Cesta do minulosti". A zmocnil se jich skutečně kongeniálně, po zweigovsku. Dal jim šťávu, i pointa je tu, i když ne příliš originální a překvapivá (snad i zde jde "jen" o fragment). Jak by se příběh mohl vyvíjet dál? Nejspíš by vedl do perzekuce, exilu a smrti, tak jak to prožil sám Zweig... Pozn.1: Možná se tu hodí ocitovat pasáž ze Zweigovy autobiografie vydané krátce před jeho sebevraždou Včerejší svět s podtitulem Evropanovy vzpomínky": "Jedním rázem se poválečná generace brutálně emancipovala od všeho, co dosud platilo, a obrátila se zády k veškeré tradici, rozhodnuta sama vzít svůj osud do vlastních rukou, pryč od všeho minulého a jedním máchnutím se dostat so budoucnosti (překlad: RT)". Pozn. 2: Zweigovovo téma "slibu" má výraznou psycho(analytickou) hodnotu - oddalování slasti, kterou stejně není možno zcela naplnit. V současné době nejenže silb nemá žádnou váhu, ale v podstatě ani neexistuje. Řešení, které nabízí ryze česká lidová písnička platí obecně, nejen v erotickém marketingu: "Otevře mně jiná, holka roztomilá, a to ještě dneska." ()
Mám ráda příběhy z první třetiny 20. století, ať už romantické nebo třeba válečné. Ale tady se to bohužel moc nepovedlo a nezachránili to ani herci, ikdyž nejsem zrovna faninka Rebeccy Hall, ale budiž. Příběh rozhodně není nijak originální, ale s trochu lepším scénářem (zejména dialogy) a hlavně režíí mohl být i tak perfektní. Příběhu schází trochu dinamiky, možná lehkosti, celé to působí toporně a těžkpádně, místo vzrušujícího milostného příběhu, je to taková rozplyzlá stojatá voda. A ani já nemůžu opomenout naprosto dementní kameru, ani si nevzpomenu, kdy jsem naposled něco takovýho viděla. ()
Reklama