V oku tornáda

Vítr chystá se odvanout Thorina, kdy bude předána zlaťoučká malina..? Doteď jsem tvrdil, že vyšší rozpočet je u katastrofických filmů zárukou kvalitnější podívané, ale byla to jen slova do větru. Jistě, proti Dolby Atmos žádný dišputát, ale jestli vám ke štěstí stačí jen zvuk.. Kdyby se Fujitova stupnice sloužící ke kategorizaci síly tornád převedla na film, viděl bych to na F02, což znamená Zákopčaník ve studiu s mírně rozfouknutou čupřinou a rychlé zapomnění.. Tak mě napadá, vzhledem k postavám a schopnostem Qualea zpustošit vlastní film, dovedete si představit to inferno, kdyby ten den panovalo v Silvertonu bezvětří..? (09.01.2015)

Tvůrci chtěli oživit mrtvé téma tornád a tak se rozhodli pro velice, velice originální motiv: found footage. Slovo "originální" myslím samozřejmě sarkasticky. Found footage filmy jsou rozšířeny hlavně a převážně u hororů, kde mají za úkol vypadat co nejautentičtěji, což by teoreticky u katastrofického filmu s tématem ničivých přírodních živlů nebyl až tak špatný nápad. Ale jakožto různorodé filmové žánry, i found footage by měl splňovat ty nejzákladnější podmínky / zásady pro natočení takového filmu. Zde (V oku tornáda) byli tyto zásady porušeny bohužel ve velkém měřítku. Zdánlivě amatérskému štábu nevadil častý přechod z dokumentárního (FF) způsobu natáčení do toho klasického (jako bežný film). V akční pasáži "s kamerou v ruce (nebo na hlavě)" do uší bila podpůrná hudba, která měla doprovázet atmosféru designově špatných tornád, což bylo do uší bijící, protože to potlačilo veškerou autentičnost. Autentičnost, kterou měl tento katastrofický snímek dominovat. Bohužel. Tváří se jako tornádový kult Twister (1996), ale není to Twister ani za mák! Jen akčnější závěr mi malinko připomněl tuto VHSkovou klasiku, ale opravdu v malém měřítku. (04.11.2014)

Dlouhých 18 let od DeBontova TWISTERU a po haldě videosraček se tornáda vrací na filmová plátna a i když to není žádný zázrak, koukat se na to dá. Řádění tornád v městečku, kde má každý pakoš po ruce kameru, si užijem dost a postavy ani formát found footage příliš neotravují, snad jen linie toho zasypaného zamilovaného párečku byla bolestně nudná. (03.01.2015)

Prvních pětadvacet minut se dost neobratně představují jednotlivé postavy, další hodinku tu máme velmi solidní trikovou podívanou (i přes nevelký rozpočet), prokládanou znovu neobratnými uslzenými scénami, kdy dost mizerně zvolení herci pronášejí hodně hloupé věty plné vlasteneckého podtextu. Docela dost jsem se bál ruční kamery, naštěstí to tvůrce velmi rychle omrzelo a nabízejí scény, které rozhodně nepatří do kousků á la Tornádo: Stupeň X833T.. Máme tu vypiplané zvukové efekty i obrovské vzdušné sloupy, které hoří (a berou si očekávatelné oběti) a které s sebou odnášejí kamiony i dopravní letadla. Mezi tím vším tančí několik nevýrazných statistů (ztráty na životech jsou ovšem minimální, protože do kin se přeci musí dostat i mladá ucha!!), k ukojení diváckého voyerismu to však stačí. Škoda jen, že s nimi tvůrci nakládají výrazně šablonovitě. Máme tu tedy ovdovělého otce, který se odcizil s dvěma dospívajícími syny, meteoroložku vzdálenou od dcerky, fanatického lovce tornád, partu vesnických bláznů vrhajících se do nebezpečí po hlavě. A spoustu klišé (loučení do kamery poamericku) i nedořečeného (co se stalo se zbytkem studentů z autobusů?). Režisér Steven Quale stojí za pátým Nezvratným osudem, který je na daný žánr velmi solidní. Nezklamal ani tentokrát. Za oceánem to ale asi ocení víc. Morálka, Američané, především. (27.08.2014)

Slušnou expozici a téměř dechberoucí kombinaci špičkových efektů a dunivého zvuku nabourává scénář, ve kterém se střetává jedno klišé za druhým (chyběl jen pes v ohrožení a dvě letadla letící naslepo proti sobě). Naštěstí to má nadhled a v sále s dobrým zvukem jsou některé pasáže skutečně ohromující. Doma bych tomu dal 50%, v kině to je za "přimhouřím obě oči" 70%. (14.08.2014)