Réžia:
Terry GilliamKamera:
Roger PrattHudba:
Michael KamenHrajú:
Jonathan Pryce, Robert De Niro, Katherine Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Michael Palin, Ian Richardson, Peter Vaughan, Kim Greist, Jim Broadbent (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Tak ako jeho snímka Dvanásť opíc, tak aj tu umiestil Terry Gilliam príbeh do ťažko definovateľného obdobia v budúcnosti, kde armády bezmenných úradníkov strikne dodržiavajú kancelársku etiku a na každom rohu ich sprevádzajú fantaskné prístroje modernej doby. Sam Lowry je tiež úradník. Sníva o živote mimo technológií len so ženou svojich snov. Stretáva sa s Jill, ženou z jeho snov. Nič však nie je také jednoduché ako sa zdá a systém nakoniec dostane každého. (ASFK)
(viac)Videá (2)
Recenzie (560)
Taková malá, bizarní a především byrokratická záležitost ve stylu 1984, fraškovitá parafráze a především vtipná záležitost (alespoň po většinu stopáže) s dechberoucím a vypiplaným vizuálem, který vypadá jako něco mezi noirovou představou sci-fi distopického světa a představou podnapilého opraváře mopů o praktikách a životu úředníkově. Jen škoda, že závěr samotný je trošku moc přehnaný (závěrečné nepřekvapivé vypointování ani skvělá postava De Nirova na tom nic nemění) a nemající v sobě dávku humoru, která se vyskytovala především z počátku. Hodnocena režiserská verze ()
Najradšej mám Gilliamove rozprávky, sú sviežejšie a rýchlejšie ubehnú ako jeho vážnejšie diela. Viac preferujem reálnejšie vízie budúcnosti ako výrazne štylizované sci-fi tohto typu. Uvidíme na druhý krát, snáď sa do toho viac ponorím. Preventívne za štyri*. Brazil je ale stále spolu s Blade runnerom a Metropolisom exemplárom toho najtypickejšieho kultového dystopického sci-fi, aké bolo kedy natočené. Keď sa nad tým zamyslíme, naša (ani žiadna iná) spoločnosť sa od tej, prezentovanej v tomto filme, výrazne nelíši a o to Gilliamovi išlo v prvom rade. VIDENÉ ZNOVA 3/2023: V podstate sa nič nemení, snáď len to, že Brazil neustále ďalšou a ďalšou dekádou svojej existencie potvrdzuje svoje právo byť jedným z najdôležitejších diel dystopického podžánru. Je to dané tým, ako sa k jeho fikčnému svetu naša spoločnosť stále viac približuje. ()
TV// Obsazení 4/10 Děj 4/10 Hudba 5/10 Efekty 6/10/// +ten svět, ač hodně bizardní, tak byl tímto způsobem zajímavý, pár wow momentů by se našlo, Jonathan Pryce -šíleně zdlouhavé až nudné, strašně složité/// Na Brazil jsem před pár lety chtěl jít do kina, což mi sice nevyšlo, ale jakmile to měli dávat v TV, tak jsem si to nemohl nechat ujít. Jenže, ten film je tak náročný, zdlouhavý a složitý, že jsem měl opravdu problém u něj vydržet. Nakonec jsem to dokázal, ale musel jsem si film rozdělit na 4 části, prostě naráz bych to nedal. Ten film se dá obdivovat, ale dívat se na něj nedá./// Celkem 46%/// ()
Někdy se tak jakoby šeptem a v ústraní říká, že Brazil vykrádá Orwellův román 1984. Ale tak to není. Veškerá podobnost začíná a končí totalitním budoucnem, kde se vlivem monitoringu každý stane mravenečkem, jehož je snadné rozmáznout. Ale Gilliam ten půdorys využívá k rozvinutí vlastní imaginace a Brazil má úplně jinou poetiku a náladu než Orwellův chmurný (a jednoznačně adresný) román. A je hezké, že do nejšťavnatější role obsadil Michaela Palina, třebaže si na ni brousil zuby DeNiro. A k tomu hudba - ta stařičká vlezlá samba, zahraná snad na sto způsobů... Stále ještě nedávám plné hodnocení, ale s každým dalším viděním mám ten film radši, takže to asi jednou přijde. 80% ()
Takto to dopadne, keď budeme pracovať ako roboti na baterky a jednému z účastníkov "šou" (Sam Lowry) málinko zašibe. A viete, že som od začiatku tušil, kto sa skrýva pod maskou pána Tuttla? __ Zmätené poňatie snímku mi vôbec neprekážalo, pretože ono poňatie má svoj jasný účel. Bohužiaľ však Gilliamovmu Brazilu niečo chýba, i keď s stopercentnou istotou neviem určiť, kde je pes zakopaný. Tak či onak, zaujímavá "futuristicko-totalistická psycho nálož", ktorej plnú hodnotu pravdepodobne docením-e až po druhom, tretom - viacnásobnom zhliadnutí. ()
Galéria (81)
Zaujímavosti (41)
- Terry Gilliam testoval pro roli Jill více jak tucet hereček (osobní favoritkou byla Ellen Barkin). (HellFire)
- Scéna se samurajem měla původně vyjadřovat lásku Terryho Gilliama k filmům Akira Kurosawy. (HellFire)
- Charles McKeown, který se podílel na scénáři, napsal většinu propagandistických sloganů. (HellFire)
Reklama