Dobrodružstvá baróna Prášila

Není to čistokrevná pohádka, jako dobrodružný film to také nefunguje, snad vtipu a nadhledu je tu dost, ale to je na můj vkus trochu málo. Vizuálně typicky gilliamovsky prapodivné, s leckdy šíleně divadelně vypadajícími kulisami. Na jméno režiséra začínám být tak trochu alergický, neboť co film to ulítlost. Ne že by mi vadil fakt, že vše není typicky hollywoodská škatulka, ale tento styl se mi jednoduše nezamlouvá. I ta stopáž je moc, protože scénář je maximálně prostinký a v podstatě zde máme jen tři velké flashbackové části (měsíc, sopka, ryba). Konec je rovněž značně prapodivný. Holt si zde tvůrci pustili fantazii na špacír a podle toho to vypadá... (17.10.2006)

Další moje šance pro Terryho Gilliama znamená po čase další film, jemuž za sebe víc než 1 hvězdičku nedokážu dát. Po Svatém grálu a Krajině přílivu jsem si už potřetí jsem si potvrdil, že s tímto režisérem a velkou částí jeho tvorby to vážně nijak nedám dohromady, Gilliamovo zalíbení v čemkoliv se až na velmi drobné výjimky obvykle míjí s tím, v čem bych našel v rámci filmu zalíbení já (byť musím uznat, že náměty si vybírá určitě zajímavé a originální nápady mu neschází). Tohle vnímám jako úplný protiklad k filmu Karla Zemana z roku 1961, kde ono kouzlo fantaskního dobrodružného příběhu (na rozdíl od Gilliamovy verze) za mě skvěle fungovalo, včetně vizuálně osobité i podmanivé poetiky. Navzdory opulentní výpravě a velkolepým trikům jsem ze samotného Gilliamovu filmu stejně velkolepý dojem mít nedokázal, spíše srovnatelný s některými současnými blockbustery, které často charakterizuje astronomický rozpočet, obrovská nálož triků a galaktické akce na jedné straně a absolutně nefungující základní atributy dobré žánrovky (pohltivá atmosféra, zajímavě vyprofilové postavy, humor nebo napětí) na straně druhé. Skutečně povedených scén, jakou byl hlavně zjev krásné víly v otevírající se perle a následní nebeský tanec, bylo za ty 2 hodiny na můj vkus strašně málo, byť prakticky zachránily moje hodnocení od té úplně nejspodnější možnosti. Když tak čtu v Gilliamově profilu jeho vyjádření o Karlu Zemanovi: „Budu se muset na jeho filmy podívat znovu, abych zjistil, co všechno jsem od něj vlastně ukradl.“ ...jen si říkám: raději ne, pane Gilliame. Ještě by vás náhodou u toho napadlo zremakovat další mistrův film. Myslím, že jedno zprznění zcela stačilo. [30%] (07.03.2022)

Terry Gilliam je tak trochu cirkusák. Nemám rád cirkusy. Ale miluji Gilliama, je to asi mojí absolutní rozháraností, ale je to tak. Baron Prášil je (zatím) jeho největší realizace a možná pro něj osobně i jeho Opus magnum. To co mě na tomto filmu přivádí v nevěřící úžas je přehršle nápadů a obrovská míra fantazie, která doslova vyskakuje z každého políčka. Jednotlivé epizody Baronova vyprávění jsou pastvou pro oko a mají neskutečný vizuální a snový náboj. Gilliam není nejlepší režisér na světě, ale jako strojvůdce vlastní imaginace, dokáže do svojí lokomotivy doslova futrovat lopaty fantazie a je mu tak trochu jedno, že vlaku možná bouchne kotel, hlavně když to sviští. Ač film vznikl již před více jak dvaceti lety, jasně zde vidíte scény které přinejmenším inspirovaly dnešní velkofilmy (např. Pán Prstenů, Harry Potter atd.). Film vznikal s obrovskými problémy, tak jak je u Gilliama zvykem a to se možná trochu podepsalo na tempu vyprávění. Některé scény jsou až tak nestandardní, až nepřipravené diváky vykolejí (zvláště ty na měsíci), pak je tu velké ALE u zaměření filmu, pohádka to je, ale dětem z toho moc nezůstane, takže asi pohádka jen pro dospělé. Režie jako taková by zasloužila více citu pro příběh a tempo, Gilliam chvílemi kašle na nějaké směřování a dramatické oblouky a jen se opájí vlastní geniální scénikou. A něco Vám řeknu, já mu to žeru. Kašlu na nedokonalosti, protože u tohoto filmu je překryje nádherná opona a duch vítězí nad hmotou a kopá jí s rozběhem do zadku. 85% (31.03.2009)

Mě se tento film líbil . Rozjezd byl slabší ale potom to docela dobře začlo . Mnoho nezapomenutelných skečů u kterých se nelze nesmát. Je pravdou že scénky "na měsíci" se mě moc nelíbili a Williams se mě tam nehodil. ale Oliver Reed v podání boha neměl chybu. Johnatan Pryce jako vždy nezklamal prostě záporák jako vždy iz typická scéna jak z úsměvem vychvaluje svého vojáka a pak hmm tak ho popravte jednoduše klasika. A v mojich očích moc super film. (11.03.2008)

Barón Prášil nebola moja srdcovka ani v detstve a neoslovila ma ani teraz, ale príhody asi nemohli byť lepšie spracované. Absurdné historky, kde barón schválne popiera nenávidené fyzikálne a iné zákony, sa kombinujú s nepodareným divadelným predstavením. Uma Thurman, ako vždy, nádherná, najskôr v Evinom rúchu, ale aj potom jej to pristane. –––– Nič neničí človeka tak, ako nedostatok fantázie a konformita. (26.10.2013)