Neznáme dejiny Spojených štátov

Spočiatku mi veľmi vadilo, že to nezobral Stone od začiatku osídľovania Ameriky, že sa vyhol pozadiu zvolenia Kennedyho za prezidenta, či jehi prejavu, či akýmkoľvek prepojeniam na finančný sektor, na tých 85 najbohatších, ktorí majú mať majetok ako 3,5 miliardy ľudí, prípadne na ľudí, ktorí môžu ovládať celý systém a byť ešte viac na vrchole. Tým sa však venujú iné dokumenty, ktoré spájajú dosť nedôveryhodné či ťažko overiteľné informácie a tak som clekom rád, že Stone zvolil cestu ľahko overiteľných faktov, aby ukázal smerovanie nielen USA, ale aj tohto sveta. Môže mu byť vyčítané určité ľahkovážne zobrazenie zvyšku sveta, či ľavicových systémov, no tu išlo hlavne o USA a poukázanie na zamlčovanú pravdu, taktiež prvý diel sa dá vnímať ako celkom slabší, aspoň ja som ho tak vnímal, no plný počet hviezd si tento seriál zaslúži a rozhodne ho odporúčam. Na mňa to pôsobilo až desivo. Môžte to brať ako alternatívny výklad, no je zrejme tvrdý pohľad na ďalšie impérium, ktoré pomyselný blahobyt a moc zabezpečilo nielen pár vyvoleným, ale hlavne to dosiahlo cez vojny, tajné programy, manipulácie a rozpínavosť. O slobode, demokracii, či ušlachtilých záujmoch sa nedá hovoriť. Stone poodhalil ilúziu a dal návod k zamysleniu. Určite to chce od neho dávku odvahy venovať svoj život boju s klamstvami, prípadne ponúkať iný pohľad, určite mnohokrát zakopol, no radšej ako byť politicky korektný populista, ktorý by bol zbabelý sa postaviť väčšine. Teda podľa mňa, aj keby za vecami bolo niečo viac, tak by podľa mňa pomohlo, keby sa z tohto ľudia poučili. Škoda, že ľudí viac zaujímajú zábavné a životu nepodstatné rozprávky a ilúzie, ktoré ich držia ďaleko od skutočnej rozprávky. (30.01.2014)

Chvílemi jsem si musel připomínat, že je to propaganda kovaného levičáka (silně je to cítit hlavně z několika dílů zhruba uprostřed seriálu) a některé informace je nutné brát s rezervou. Ale i tak jsou tu mnohé pro mne naprosto neznámé a překvapivé události, třeba všechno to kolem Trumana a Wallace. A překvapivě silný byl i závěr o věku teroru. Čísi citát hodný zamyšlení: „Terorismus je taktika, nikoliv ideologie. Vyhlásit válku taktice nedává smysl.“ Amen. (08.09.2014)

Hodnotit je velice obtížné. Stone v některých dílech uhodí hřebík přesně na hlavičku, aby vzápětí svůj přesný úder shodil demagogií a přehnaným zjednodušováním. Nemyslím si, že třeba operace Pouštní bouře s mandátem OSN byla odmítnutím celosvětového míru ze strany G. Bushe st., problémy Iráku se datují už od Sykes-Picotovy dohody a ty dnešní jsou jenom jejím vyústěním, přičemž USA hrubě nezvládly poválečnou obnovu. Líčení Saddáma jako super diktátora je k smíchu, když jedním chemickým náletem dokázal zabít sto tisíc Kurdů...najde se toho dost. EDIT: Tak jsem právě zjistil, že Stone podporuje Putina, což nelze nijak ospravedlnit, a snižuju o hvězdičku. (19.07.2015)

Marně v tom hledám onu slibovanou kontroverzi. Historie Spojených států očima Olivera Stona není ani nijak zvlášť pobuřující, ani objevná. Trochu kritická, možná jdoucí proti oficiálnímu výkladu co se učí v amerických školách, ale pro Evropana prakticky normální. Základem je politický realismus, a zboření několika mýtů. A nějaké ty levicové tendence, pochopitelně. V prvních dílech se zatím projevily jen tím, že režisér uznal Sovětskému Svazu stěžejní úlohu v rozvrácení Třetí Říše, nepochybuji ale že v dalších epizodách budou čím dál častější, a stále méně stravitelné. (26.08.2013)

Dle očekávání – velký třesk... Stoneova verze dějin USA je patřičně zdramatizovaná, překotná a podivně netrpělivá. Viděl jsem epizodu tři a deset (dějiny atomové bomby, dějiny boje proti terorismu od nástupu prezidenta Bushe ml.) a musím říct, že hodina času pro jednu problematiku nestačí. Minimálně pro zvolený koncept – Stone a jeho tým historiků obdivuhodně pracují s archivními materiály, uvážlivě je začleňují a nechávají vzájemně střetávat. Když pominu jejich občasné duplicitní užití napříč kapitolami, nemám v tomto ohledu žádný problém. Horší je hlas vypravěče (Stone), vršícího údaj na údaj, možná i záměrně nedovolující zpracovat množství údajů. Aby toho nebylo málo, zapsané citáty osobností čtou různí herci, čili napodobují jejich hlas i dikci. Tato poměrně agresivní strategie byla užívána v krizových obdobích studené války a působí velmi lacině a neprofesionálně. Stone si při svém výkladu libuje ve slově „kdyby“ a rozpracovává vize alternativních (lepších) dějin. Liberální historici si při té příležitosti rádi idealizují jednu osobnost, která nedostala důvěru (např. demokratický kandidát na prezidenta v padesátých letech Adlai Stevenson). Stone si vybral Rooseveltova víceprezidenta a levicového kandidáta na prezidenta v roce 1948 Henryho Wallace. Tento muž byl ve své době zdiskreditován za údajné napojení na komunisty, což Stone ostře odmítne (Wallace přitom opravdu byl financován komunisty, ač ho tato podpora nikterak netěšila). Tvůrci opakovaně „vylepšují“ historii, pokud mají ideál. Stone realizoval ambiciózní a působivou sérii, není však možné opomenout jeho silné levicové smýšlení. Na druhou stranu laciné odsouzení Stonea coby demagogického salónního levičáka by jen prokázalo neschopnost argumentovat. Tento projekt možná hodlá sdělit informace neobeznámeným, jenže věnovat mu pozornost by měli právě ti obeznámení. Procvičí se v argumentech, zážitek zaručen. (MFFKV 2013) (01.12.2013)