Réžia:
Robert AldrichScenár:
A.I. BezzeridesKamera:
Ernest LaszloHudba:
Frank De VolHrajú:
Ralph Meeker, Albert Dekker, Paul Stewart, Juano Hernandez, Wesley Addy, Marian Carr, Marjorie Bennett, Mort Marshall, Cloris Leachman, Robert Cornthwaite (viac)Obsahy(1)
Drsňák Mike Hammer (Ralph Meeker), losangelské súkromné očko, jednej noci zvezie Christinu Bailey (Cloris Leachman), vystrašenú mladú ženu, ktorá bežala po ceste. No Mikovo auto je vytlačené z cesty neviditeľným gangsterom, vyvlečú ho z auta a Christinu mučia, no žiadne informácie z nej nedostanú. Tak gangstri oboch vložia naspäť do auta a zhodia ich z útesu. Hammer sa preberá v nemocnici. Velda (Maxine Cooper), jeho sekretárka, mu oznámi, že Christina je mŕtva a Pat (Wesley Addy), Mikov priateľ policajt, mu radí zostať mimo tohto prípadu, no Mike si myslí, že by to mohol byť veľký prípad (znamenajúci preňho veľké peniaze), pretože je do toho zapletená FBI. Mike, Velda a Nick (Nick Dennis), Mikov kamarát automechanik, začnú vyšetrovanie v nádeji, že zistia, prečo bola Christina zavraždená... (matriosa)
(viac)Videá (1)
Recenzie (70)
Kiss Me Deadly je řešením tolik vzývané rovnice "film = zábava" a tudíž perfektní prostředek k ukrácení dlouhé chvíle, při níž divák nechce být zatěžován jakýmikoli přesahy a přitom chce zůstat myslící bytostí. Nenadchne hloubkou myšlenek či hutností psychologických portrétů postav, avšak uchvátí přísně logickou stavbou vyprávění a postupnou gradací napětí. Kiss Me Deadly je film, jehož podstatou je naprosto čistý... příběh (nebo lépe řečeno "story"). Je to film z počátků atomového věku, těžící z atomového neznáma, mystéria pro obyčejné lidi té doby naprosto nepochopitelného. Těží se z onoho (pro film vděčného) Krišnovsko-Oppenheimerovského "Stávám se smrtí, ničitelem světů". Předlohou byl brakový román a tomu odpovídá celková atmosféra tohoto filmu. Jako upřimně řečeno, celý ten film je hrozná blbost, kde se pořád jezdí autem, někdo se zabíjí, někdo se vyslýchá... Ale moc hezky se na to kouká a podléhá oné atmosféře nasycené jakousi perverzní svůdností. (3 a 1/2*) ()
Film Noir se objevuje v Americe začátkem 40. let s divácky úspěšnými filmovými adaptacemi románů tzv. drsné školy, vyznačujícími se společnými prvky (především osamělý hrdina (detektiv, očko) a osudová žena, motiv zločinu, šílené lásky, komentování děje vypravěčem, retro sled událostí, literárně stylizované dialogy...). Přestože jej nelze označit jako samostatný žánr, jenž právě v první polovině 50. let vrcholí množstvím žánrových podob a jejich kombinacemi (krimi, detektivka, gangsterka, melodrama, docudrama, boxerský film, novinářský film a jejich vzájemné fůze) a jeví se tedy jako mezižánrový filmový styl, lze u něj vysledovat určité konvenčně zastoupené znaky (šerosvit, low-key svícení, subjektivní kamera, extrémní úhly záběru ad.), ovšem v závěru je hlavním pojítkem filmů Noir jejich originální atmosféra. Aldrichův Kiss Me Deadly je detektivka s klasickým hrdinou, soukromým očkem Hammerem (vytvořeným brakovým spisovatelem Mickey Spillanem), který na vlastní pět rozplétá "od lana k provázku, od provázku k nitce..." souvislosti nenáhodných úmrtí, vedoucí k podivnému objektu Pandořiny skříňky a nakonec se dočká i jejího fatálního otevření. Bombastické finále je pak předzvěstí nejen mýtického zničení civilizace, ale i centrálních znaků koncepce Filmu Noir, který tímto snímkem, coby filmovým mezníkem, dosahuje svého vrcholu. Va-va-vům! ()
Mike Hammer je natoľko tvrdý súkromný detektív, že o tom ani sám nevie, ide o to, že mu to neustále dáva najavo jeho okolie a nakoniec sa podľa toho začne aj správať (ženy mu iba tak padajú do náručia, gangstri ho nezabijú, aj keď majú príležitosť). Viac kamerová exhibícia, ako scenáristická originalita zdobí túto snímku, ktorá toho do noiru veľa nového nepriniesla, ale keďže sa zrejme drží predlohy, asi to nebolo ani jej primárnym zámerom. Samozrejme, že diváka poteší minimálne brutalitou nielen záporákov, celého osadenstva príbehu, ale aj Hammera, ktorý sa s ničím príliš neserie a neviem, ako sa s tým vysporadúvali doboví diváci. Takže príbeh vcelku fádny, zato podanie svieže. Podobne komplikované a zároveň jednoduché, ako Maltézsky sokol alebo Hlboký spánok, ktorých kvality som doceňoval tak nejak časom a podobne to bude asi aj s týmto filmom, pri ktorom som sa ale bavil o trochu menej, ako s Bogartom. ()
Mysteriózní snímek otevírá napínavá scéna se stopařkou Christinou, která je na útěku. Neklid a napětí provázejí snímek po celou dobu. Bondovský Mike je sice bezvýznamný soukromý detektiv, co přišel o zbrojní pas, ve vztahu k ženám si ale s Bondem nezadá. Když zjistí, že Christine je mrtvá, snaží se vypátrat proč. Nemá pochyby, že se namočila do něčeho velkého, jelikož mu kdosi usiluje o život a jeho přátelé a kamarádi umírají jeden po druhém. V závěru se snímek přehoupne ve sci-fi, když se ukáže, o co všem zúčastněným šlo, za jakým tajemstvím (nejen pro Mika a diváka) se hnali. A právě závěr mne potěšil a dávám za něj samostatnou hvězdičku. Expresionistická kamera, solidní herecké výkony, napětí a kupa mrtvol. ()
Vytříbený béčkový noir jako předzvěst Twilight Zone. Filmařsky efektní stylovka s řadou skvělých "ghost town" lokací (x), hlavní hrdina je sympaticky sráč a hulvát, dojem ještě posiluje tajemná hrozba a neurčitý "they" záporák, a pak to krásně atomově apokalyptický finále - nihilismus na max! #Noirvember ()
Galéria (54)
Zaujímavosti (14)
- Claude Chabrol uverejnil v periodiku Cahiers du cinema úvahu nad budúcnosťou filmov noir. Predpovedal, že kriminálny film sa zbaví kompletne svojich koreňov a konvencií. Prvý náznak tohto stavu videl už v tomto filme. Napriek tomu, že sú všetky žánrové elementy prítomné, ako detektív, gangstri či femme fatale, schovávajú sa niekde naboku a film je celkovo o niečom, podstatnejšom a hlbšom - o smrti, strachu, láske a zdesení. Chabrol označil dielo ako kriminálny film zajtrajška. (Biopler)
- Kefauverová komisia, špeciálna jednotka vytvorená v USA na vyšetrovanie organizovaného zločinu, označila tento film v 50. rokoch minulého storočia ako najvážnejšiu hrozbu pre americkú mládež. Práve preto sa režisér filmu Robert Aldrich rozhodol medzi nezávislými filmármi rozbehnúť kampaň za slobodu slova. (beso74)
- V literárnej predlohe boli nezákonnou substanciou drogy a nie rádioaktívny odpad a zločineckou organizáciou Mafia a nie komunisti. (beso74)
Reklama