Návrat do Cold Mountain

Po prvních třiceti minutách jsem se cítil jako v ráji. Nevím, jestli to bylo mojí extrémní nákloností k Nicole, ale každý okamžik milostného oťukávání mezi ústředními hrdiny jsem prožíval neobyčejně intenzivně, v duchu šeptal Nicolce do ouška zamilovaná slůvka, a když musel Jude Law odejít, málem mi pod tíhou zoufalství puklo srdce. Začal jsem podezřívat Minghellu, že natočil dokonalou romanci, která mě přímo v kině zpopelní a rozpráší na kilometry, ale brzy přišlo vystřízlivění. Film najednou zasypala spousta vedlejších postav, které mě prostě v kontextu hlavní milostné linie přišly naprosto nezajímavé. Řekl bych, že s Renée přišla do Cold Mountain nuda, ale není to chyba Zellweggerové. Její výkon mi sice nepřišel na Oscara ani omylem (obzvlášť ze začátku dost přehrává, jak vehementně máchá rukama), ani mi až na zasněžený záver nepřipadla kdovíjak vtipná, ale výtky padají na hlavu scenáristy, který rozplizl film malými výstupy Ribbisiho, Hoffmana a spol. Sice skvělých herců, kteří však v příbehu nehrají důležitou roli, ať už emocionální nebo dějovou. Prostřední hodina mě skoro vůbec nebavila, najednou jsem se musel "jen" kochat krásně nasnímanou přírodou. Tady měly podle mého nůžky nekompromisně stříhat, omezit se jen na několik málo epizodek včetně té jedné z mála, která je opravdu úchvatná (opuštěná Natalie Portman), a dotáhnout strhující milostnou linii co nejdřív do konce (popř. ji ještě více rozehrát, než se tomu nakonec stalo). Když se Minghella ke svým hrdinům vrátí a srdíčko začne zase roztrpčeně tlouct, je nadmíru jasné, že k dokonalosti tomuhle filmu chybí to správné dávkování důrazu. Lawovy problémy a neslané nemastné peripetie cestou domů neměly hrát prim, protože Minghella je mnohem silnější jako vypravěč nádherných milostných příběhů. A když má u sebe tak skvělé herce, nádhernou vizuální stránku a scenáristu, který dokáže z láskyplného jiskření vyždímat bez balastu slov maximum, měl by vzniknout geniální film. Ale přestože se Nicole svlíkla a vypadala opět překrásně, nedopadlo to... Upřímně, snad nikdy v životě mě tolik nemrzelo, že nemůžu dát plný počet hvězdiček. V první čtvrtině jsem totiž ani nedýchal a říkal si, že teď teprv vznikl pravý film mého srdce. (21.03.2004)

Bezesporu kvalitní milostný příběh (a ideální oscarový kandidát), kde ale hlavní milostná linie něco postrádá. Scenárista sice prosytil příběh vedlejšími postavami (nadprůměrní Hoffman, Ribisi nebo Portmanová), ale tu a tam už neví, kam svoje hrdiny nasměrovat. Minghella je ale mnohem lepší vypravěč milostných příběhů, takže Lawova cesta domů byla příšerně dlouhá (a místy nesnesitelná). Bez připomínek je skvostná vizuální stránka. Ta společně s vynikajícími herci a hudbou Gabriela Yareda zachraňuje to, co scénář nedokázal. Minghella tak namíchal velmi specifický nápoj, který občas velmi zachutná, ale jinak je místy docela studený!! (25.04.2006)

Co lepšího se u sledování epické romance může přihodit, než že ji zcela uvěříte? Prožívat srdcervoucí cestu v přetěžkých časech za láskou je u Cold Mountain tak snadné... Vynikající výprava i celá vizuální stránka, poetika, citlivé dávkování emocí a hlavně perfektní herecké výkony - plejáda slavných jmen zde opravdu není samoúčelná - to vše podkresluje velice podmanivý filmový zážitek. Členění na jednotlivé, ať už více či méně podstatné, úseky zavání možná epizodičností - teoreticky, ovšem v praxi se jedná o promyšlené dokreslování výsledného efektu v podobě přijatelného prodlužování hořké cesty nazpátek... Byť mám pár výhrad, například k příliš sladkému konci a také trošku nepřehledným akčním scénám v úvodu, tak musím připustit, že Cold Mountain se mě opravdu dotkl. 9/10 (16.11.2008)

Neuvěřitelně silný film z války. Anthony Minghella je mistr romancí a srdce mi bušilo od začátku do konce. Po odchodu Inmana do války sice přichází trochu slabší část, jenže po jeho útěku z nemocnice, kdy se touží vrátit ke své Aydě začne být film pro mě přímo dechberoucí. Mistrná režie, skvělé herecké trio v hlavní roli, nádherný příběh lásky uprostřed hrůz války. Pro mě jednoznačně nejsilnější momenty z filmu například část s Natalii Portman, rodiče bránící své děti za každou cenu a samozřejmě konec filmu, který skončil asi tak jak má. Mrzí mě jen, že Anthory Minghella už není mezi námi, věřím, že by nám toho ještě mohl ukázat hodně. Pro mě je Návrat do Cold Mountain jeho nejlepším filmem, který převyšuje i jeho nejoceňovanější film Anglický pacient. Film má neuvěřitelnou sílu a dokáže zasáhnout. (24.11.2010)

Byl bych s návratem do Cold Mountain neměl problém, kdyby zůstal filmem o návratu vojáka z dosud neskončené občanské války v USA domů, o teroru domobrany či potížích opuštěné ženy s hospodařením. Co by mně přišlo dosti, možná by jiným přišlo málo a tak bylo nutné film nějak ošperkovat a jelikož bižuterie je levnější a na první pohled i vypadá lépe, použil Minghella právě ji. Všeliké postavy tak vymýšlejí nepřirozená (ale originální a zdánlivě hluboká) pacifistická hesla, mají plno romantických řečí, když jim jde o kejhák a vůbec žvaní jako romantik, kterého někdo prvně vzal na pivo. Nejlepší (a kolikrát opravdu dobré) jsou ty scény, kde postavy mluví minimálně, případně se alespoň netváří, že říkají něco objevného... Nejstrašnější, bohužel převelice přítomný motiv je Láska. Láska, kterou voják ke své milé chová po pár dnech známosti a letech odloučení. Láska, z které čerpá sílu pokaždé, když mu dochází. Láska rozhýbává jeho nohy. Každý moment, který mohl nějak způsobně vyznít se obrací v hluboké vzdechy: "Ach, oni se tak milují." Když se Láska objeví, veškerá reflexe jde vniveč. Odyssea, ve které v každé sloce Oddyseus vzývá Penelopé zatímco ta maká na poli se stachanovcem s prořízlou hubou v sukních a na oplátku vzývá Odyssea, pro mě prostě a jednoduše není. Silné **. (29.03.2010)