Mrtvá jáma

Druhej a poslední horor, kterej mě v mým životě opravdu vyděsil k smrti. Bylo mi něco pod deset a já na tohle koukal pozdě večer. A to už jsem za sebou měl spoustu chuťovek, od Evil dead přes Pátky třináctýho, Noční můry, Hellraisera a všechny možný různý béčka. Celkem kolem sto stopadesáti kousků. Další horor, kterej mě tou dobou tak vyděsil byl Englundův Předvolba 976. Tak panickej strach jsem už nikdy necítil a jsem tomu opravdu rád. A jen děkuju bohu, že mě to nijak nepoznamenalo do budoucna, i když z doktorů mám docela smíšený pocity, hlavně když mám jít do nemocnice třeba na prohlídku. (19.02.2006)

Pamatuji si, jak v době mého dětství o tomhle filmu kolovaly děsivé legendy, ovšem nikdy jsem jej neměl příležitost shlédnout. Až teď po letech jsem si vzpomněl na toto "zapovězené ovoce" a s chutí na něj mrkl. No, docela solidní béčko s typickým dabingem, který mnohdy ponechává schizofrenní dvojhlas, což ale nahání tu správnou husí kůži. První polovina je trochu směšná a splácaná ze všeho možného, druhá s příchodem zombíků nabízí pár působivých momentů a hutnou atmosféru, i když to rozsvícení na konec už byl přece jen trochu moc :) No a že bych u toho brečel strachy jako někteří tehdější známí, tak to asi ne, viděl jsem daleko hrůznější věci, při tomhle se mi tep zrychlil skoro neznatelně. (31.08.2009)

Tradiční béčková slátanina se spoustou chodících mrtvol, pomatenými doktory a pěkňoučkou Cheryl, která má sice v květáku vymeteno, ale zase chodí hodně nalehko, takže se jí to dá odpustit. Pro fanoušky zombie filmů doporučuji, hlavně kvůli nejlepší scéně: vylití zásobníku (aka hydroglobus) se svěcenou vodou, kterou ještě ke všemu posvětila pošahaná jeptiška. No kravina jak noha, ale zábavná. (24.02.2014)

Nostalgická spomienka na moje prvé dotyky s hororom. Pritom Dead Pit je typický horor z konca 80. rokov. Vyčerpáva už spracovanú tému o šialenom vedcovi aj zombícku tematiku z predchádzajúcich období vývinu filmu. Pamätám si ako mníška, spoza zamrežovaného okna, požehnala vodojem a vzápätí sa hektolitre svätenej vody vyliali na potácajúcich sa zombíkov. Samozrejme, bol to ich posledný kúpeľ v tomto tak trochu chaotickom horore, zmätenom ako myšlienky šialeného vedátora, ktorý brutálne experimentoval na pacientoch psychiatrickej liečebne. Príbeh sa odohráva v dvoch časových rovinách, ale prevažne reflektuje hriechy dávnej minulosti. Skrátka: mŕtvi sa znova vracajú a živých berú so sebou. Je to cesta z mŕtvej jamy do mŕtvej jamy (alebo z blata do kaluže). Krátka, šokujúca a krvavá. Tento horor poctivo zobrazuje násilie, surové operácie aj mordy. Dôležité však je, že dokáže vyvolať naozajstný strach. Obsahuje množstvo výrazných scén, pre ktoré naň ani po rokoch nedokážem zabudnúť. (05.11.2010)

Na začátek 90. let ten film působí strašně staře, jako by vznikl o deset patnáct let dřív. Strašně mne štvala ta amatérská režie, ty střihy přes osu, teatrální pohledy herců do kamery, špatně střižená akce... prostě mne to nebavilo. A Cheryl Lawson (v době natáčení 33letá) tam sice běhá v sexy prádelku a tričičku a režisér si najde důvod i ukázat její kozy, ale popravdě ty široké boky a tlustá stehna a neustále zatahované břicho na mne zas ak nepůsobily.Samotné prostředí léčebny ale potenciál mělo a pár záběrů je skutečně dobrých a i děsivých, ale fakt jen pár. (06.06.2020)