Bonnie a Clyde po taliansky

No není to doják? Villaggio se střetává s ženou svých snů, Ornellou Muti, v bance, když ji zrovna přepadnou lupiči a z dvojice udělají nedobrovolné rukojmí a posléze se situace začne ještě více zamotávat. Klasická italská bláznivá komedie, která musela být svého času se svojí náladou projetá milionkrát v mnoha českých domácnostech na VHSkách, komedie, jež nechaly vzniknout i třeba našim klasikám jako je Slunce, seno trilogie apod. Villaggio natočil tak 80 filmů a z toho tak 76 stálo za starou belu (ale já jich viděl jen pár). Jedním z těch pár sledovatelnějších je i tenhle, ale víceméně je to o tom, jak jednotlivé gagy fungují nebo ne (jako spíš o tom, jak dobrý je film jako celek - ale co je v něm), nevím proč mě vždycky tak rozesmívá, jakým způsobem je v těchhle filmech prezentováno to násilí, over the top zvuky jak z grotesky, násilné údery, nebo když někdo dostane něčím, tady mě třeba dostal moment, kdy Villaggio dostane výsuvným stolem v karavanu do koulí a nebo hned na začátku, když přibouchne dveřma hlavu gangstera - nemluvě o tom, jak ridiculous vždycky nacházím, že v jeho filmech je vše předražené (a je? nevím.) a je tam vždycky nějaký krátký dialog ohledně "Pane, můžu žít ze vzduchu?" "Tak dobře tedy". A je tu pár dalších typicky "zakřiknutých" momentů, on Villaggio ani jiné hrdiny hrát neumí, jak je řečeno ve filmu, zakřiklé, takže nic nového. V jeho podání je na tom ovšem něco, co děsně funguje. I přesto mě tenhle film minul tak o generaci a sledovat ho teď už není jako sledovat ho za totáče, současně se ale u máločeho nahlas rozesměju, jako se mi to stalo tak dvakrát-třikrát tady. (17.03.2024)

Nikoho nenutím, aby se dokázal bavit u filmu se scénářem, hudbou a zpracováním z roku 1982... Ale klidně ho doporučím všem, kteří mají rádi naprosto šílený humor s Paolem Villaggiem... k tomu Ornella Mutti a "... já tuhle loď znám jako svý boty! A teď otevřu tyhle dveře, protože jinak... ááááá!!!" :-D :-D :-D Jsem rád, že mé neteře (13, 16) se u toho nakonec krásně válely smíchy (2009-07-25) a pouštěli jsme pár zásadních scének hodněkrát dokola, až jsme smíchy plakali.. Díky Paolo! Za to, že na CSFD není film červený, hvězdička navíc! :) (25.07.2009)

Ještě pořád si pamatuju, jak jsem se u této komedie mohl potrhat smíchy. Jenže to mi bylo asi deset. Dneska mi zase tolik zábavy nepřinesla, bylo to spíš naopak. Použitý humor byl až hrozivě prvoplánový a legrační figurka Paola Villaggia byla spíše tragická. Nakonec jsem na nějakou větší zábavu rezignoval a užíval si alespoň přítomnost Ornelly Muti. (20.04.2020)

Vecny smoliar Fantozzi, tentokrat v ulohe Lea Gavazziho sa pokusa spolu s Ornellou Muti unikat pred policiou a banditmi, ako najväcsi zlocinci - samozrejme, ze obaja su nevinni a iba s humornymi nahodami sa dostali do tejto situacie. Tuto komediu som v detstve zboznoval, tak ako aj vsetky talianske komedie s Paolom Villaggiom a dnes si uz len z nostalgie rad pripominam tieto filmy. Jasne, ze dnes to uz nie je ono a humor je mozno trochu prehnany na dnesne casy, ale mne sa to velmi paci a chcel som vediet, co na to povie uzivatelka Madison, s ktorou som to pozeral a ktora nemala moznost v detstve tieto komedie vidiet a cuduj sa svete, jej sa to pacilo a chce vidiet aj nejake casti smoliara Fantozziho :-)... 19.08.2010 ________ Paolo Villaggio - (Leo Gavazzi) +++ Ornella Muti - (Rosetta Foschini / Giada) +++ Jean Sorel - (Kapitán) +++ Antonio Allocca - (Doktor) +++ Hudba: Guido De Angelis, Maurizio De Angelis +++ Nemecka Cinema - 0 % (19.08.2010)

Potrhlá komedie o náhodné výměně kufříků. Zatímco v jednom je doslova hovno, v druhém je balík peněz. A neuvěřitelný kolotoč bláznivých situací začíná... Příjemná oddechová komedie, které přeci jen již trošku ubral zub času. Nevím, proč zde někteří srovnávají hlavní postavu s legendárním Fantozzim. Je to prostě jiný film. A pobaví neméně. (05.03.2009)