Taxi do Tobruku

Jediným závažnejším problémom tohto ľudského príbehu uprostred krutej vojny je jeho subjektívna dĺžka, 95 minút by malo ubehnúť rozhodne rýchlejšie. No a aj samotný záver, ktorý pôsobí uťato, dnes by sme sa dočkali poriadneho akčného finále, čo by ale mohlo byť aj na škodu. Každopádne som od záveru očakával viac. Herecky sme na úplnej špičke, tu si nemusíme nič nahovárať. Paradoxne bol do postavy Nemca obsadený pomerne nesympatický herec, napriek tomu si dokázal postupne svojim spôsobom získať nielen francúzsku posádku, ale aj divákov. Stále sú tu však tie štyri mŕtvoly zo začiatku, akosi nie som schopný úplne prijať logiku, že zastreliť nepriateľa na diaľku kvôli potrebe auta je morálne v poriadku a následne ak nájdem niekoho ďalšieho, tak je väzeň a je tak zrazu chránený. Ale to je tá vojna, kde platia "iné pravidlá", ktoré aj tak nie som schopný ako humanista akceptovať. (27.04.2021)

Francúzska road movie ma neoslovila. Scenár vyžadoval od diváka, aby mu bezpodmienečne veril, dialógy boli kostrbaté a dramatické situácie potlačené v záujme toho francúzskeho ľahtikárskeho prístupu, ktorý mi aj vďaka nenáležitej hudbe chvíľami pripomínal filmy Claudea Zidiho. V takej situácii sa aj obaja slávni herci mohli snažiť ako chceli, ale na viac, ako na priemer to u mňa nevytiahli. Jedno z vojnových pravidiel mi potvrdil aj známy, ktorý si kúpil králikov a aby ich identifikoval, dal im mená. Samozrejme, že kým dorástli do porážkovej veľkosti, boli mu už také blízke, že im nedokázal zlomiť väz. (27.04.2021)

Tak i konečně já se svezl taxíkem do Tobruku. A říkám rovnou, že budu spoilerovat. V taxíku se sešla vybraná společnost, o tom žádná. Tak vybraná, že jsem na ní měl možná přehnané nároky a nejen na ní. Hned v úvodu mne překvapilo, že u LRDG byli Svobodní Francouzi, ale to byla moje neznalost. Útok stodevítky (byť jak já říkám kapslíkový) potěšil, tahle mašina se v poválečných filmech hned tak nevyskytuje. Jenže poté co hoši přestoupí na německé vozidlo (identifikoval jsem je jako přepapundeklovaný Dodge WC2 ) to začne být s nasazeneou technikou hodně špatné. Němci jezdí nam nějakých opapundeklovaných obludách proti nimž by M3 Lee pověstný v Africe svým vysokým profilem působil jako list papíru. To se týkalo i některých nákladních aut a transportérů. Je to škoda, šedesátý rok ještě nebylo tak dávno po válce aby se někde nedala schrastit kloudná technika.... Jelikož jsem pochopil, že je to film více než válečný spíše konverzační, snažil jsem se přeladit na ony rozhovory během jízdy. A ač si tu někdo chrochtá blahem nad ryzím chlapstvím válka neválka, já tomu prostě nevěřil. Takovýhle kamarádčofty, společné pečení šneků... To může dělat jen Ventura, Aznavour a Krüger v romantickém filmu o přátelství mezi Němcem a Frantíky. Skutečnost by byla si jiná. Sice závěrečný zásah Greyhoundů zajistil mé rozkolísané hodnocení na třech hvězdách (pomalu se to šinulo ke dvoum), celkově ale film jako válečná záležitost může fungovat jen pro širší diváctvo, ne pro milovníky tohoto žánru. A přitom jsou filmy z té doby, které jsou skvělé. Např. Hořké vítězství (1957). Dávám tedy za tři kanystry vody. * * * (21.06.2016)

Celý film si užíváte. Opravdu celý ... jenomže pak na člověka čeká tak silný zážitek, že potom ještě nějakou chvíli sedíte na židli, snažíte se pochopit, co se to doháje stalo a jen nestačíte utírat slzy. Dostala jsem ránu ze zálohy, kterou jsem nečekala. Prožijete s nimi celou tu jejich pouť přes poušť, vnímáte to klíčící lidské přátelství a poté, když už si jeden myslí, že ... ach jo. Francouzi mě nepřestanou překvapovat. Jejich filmy jsou natolik pocitové a natolik nevyzpytatelné, že si užíváte doslova každou minutu. (02.06.2015)

Dobrý dobrodružně dramatický snímek s vynikající dvojicí Lino Ventura a Hardy Krüger (zblí členové té party včetně Charlese Aznavoura jsou sice trochu do počtu, ale také mají své chvilky). Pokazil mi ho jen místy nevhodně jásavý hudební doprovod málem ve stylu Sedmé roty a také konec, ze kterého by šlo vymáčknout víc, kdyby nebyl tak rychlý a useknutý. Škoda. Alespoň že ten tolik propíraný dabing mi vůbec nevadil. Myslím, že Martin Stránský Venturu zvládl. (08.05.2016)