Resolution

"Zbytky fetu... žíly když opouští... Oko je tu, hrozí i odpouští." Pozdě varován, dal jsem to obráceně. Nejprve Donekonečna (2017) a pak teprve Resolution. Upřímně, jsem i rád. Pomohlo mi to být zvědavý i ve chvílích, kdy ostatní diváci už nudou, či vzteky nad nekonečnými tlachy a přehráváním jurodivých vzkazů na záhadných kazetách bušili hlavou do zdi. Ani se jim nedivím. Nechat si na týden připoutat ruku k trubce bez povědomí, do čeho jdu, asi i mě by trefil šlak, podobně jako nebohou Sáru: "Pes umřel sám, dostal na verandě infarkt." :-) Jo jo, trefil ho infarkt... ráže 38. Že Chris, coby závislák s těžkým absťákem, udělá a řekne cokoli, jen aby se dostal ke své dávce, je jasné. Ale že  Michael, jeho čistý anděl strážný (resp. láskyplný tyran odmašťovací) lže, jako když tiskne, své přítelkyni? Možná známka toho, jak už ho Chris stahuje k sobě dolů, do morálního bahna. Zaujali mě indiáni, coby drsní čističi své rezervace od fetek a squatterských bezďáků. Zřejmě karma a pomsta bílému muži za zkázonosnou ohnivou vodu. "Pouhá" 3‰ v krvi. Víckrát už ne. (21.11.2022)

Hororovú „indie“ scénu mám celkom rád, objavuje sa v nej ročne síce stovka amatérskych, nevýrazných počinov, ale občas aj nenápadný klenot. Resolution sa k tým klenotom však radiť nebude, neradí sa však ani k tej hŕbe neambiciózneho odpadu. Prirovnania ku Cabin in the Woods, prípadne Evil Dead mi síce prídu značne scestné – spoločné to má jedine dejisko v podobe chaty v lese, ale to by sme už potom mohli nazývať každý film odohrávajúci sa v chate klonom Evil Dead-u, čo mi príde ako dosť chabé pojítko. Resolution je lacný, nezávislý film, ktorý má s hororom len pramálo spoločné, skôr sa jedná o takú mysterióznu drámu kríženú s thrillerom. Doslovne od začiatku do konca je postavený na konverzácii dvoch postáv. Tie sú síce až napodiv sympatické (napriek tomu, že jeden z nich je feťácky pako), ale samotné spracovanie je úplne nevýrazné. Film len jemne načrtne viacero zaujímavých prvkov, ktoré ďalej nijako nevyužíva. Nesie sa ním taká záhadná atmosféra, kde zo začiatku podnecuje divákovu zvedavosť s čím vlastne majú postavy dočinenia a či sa uberie skôr „do nadprirodzena“ alebo k home-invasion, prípadne k nejakému uletenému psychu. Avšak pravdou je, že neponúkne vôbec nič. Samotné rozuzlenie je síce pomerne originálne (aspoň ja si nevybavujem film, kde by som videl niečo takéto), ale mne osobne absolútne nesadlo a celý ten záver s (jemný SPOILER) „Musíme dokončiť film, aby sme sa oslobodili!“ (KONIEC SPOILERU) mi prišiel skôr k smiechu ako by vo mne budil údiv nad nápaditosťou tvorcov. Napriek tomu tie dve hviezdy udelím, prekvapivo ma to neotravovalo tak ako som čakal, postavy boli sympatické, úvodné „tajomno“ vyvolalo určité očakávania a indie scénu mám tiež celkom rád, len škoda toho maximálne nevýrazného spracovania. Resolution to má veľmi ťažké, poteší len úplne minimum hororových fanúšikov, tých ktorí za horor nepovažujú len hromadné jatky a neutíchajúce ľakačky, ale aj z nich len minimálnu časť, zvyšok sa pri ňom zákonite uzíva nudou k smrti. CELKOVO: 2* (4/10) (07.05.2014)

Nápad by to možná byl zajímavý, kdyby měl uvěřitelnější postavy, cosi jako děj a rozvíjení děje včetně zápletky, a taky nějaké smysluplné zakončení, ne jen další náznak záhady á la Lost. A něco dít se ostatně taky začne až skoro ke konci filmu. Navíc ti dva mi byli strašně nesympatičtí a jejich rozhovory mi draly uši. Chápu že se někdo pokusil natočit nezávislý a levný film na koleně, jenže k tomu jen prvotní nápad nestačí, je potřeba ho umět taky podat. (22.02.2020)

„Hľadali monštrá. A našli jeden druhého.“ Resolution je v mnohom super. Začiatok je síce kvôli prítomnosti drogovo závislej postavy ťažký (hoci realistický a teda nepekný a vyčerpávajúci), ale postupne sa situácia upokojí a na tom dosť nepríjemnom mieste sa začne fanúšik hororu cítiť paradoxne celkom dobre, pretože je to miesto záhadné, zaujímavé, plné tajomstiev, záhad, folklóru a divných postáv, z nich každá môže (ale aj nemusí) mať niečo za lubom. A vy neviete čo. Zaujíma vás, čo sa z toho vykľuje. Postupne však otázok pribúda a odpovedí ubúda a ku koncu to pravdupovediac pripomína už skôr sci-fi, než horor. Finále je také, že z neho možno skôr nebudete, než budete múdri. Každopádne ma potešil môj obľúbený indiánsky herec Zah McClarnon (Togo, Doktor spánok, druhá séria Farga, Krvavý tomahavk). (22.06.2021)

My kind of horror. Nenápadný a levně natočený film balancující na pomezí buddy konverzačky a paranoidního mysteriozňáku. Žádné ohrané explicitní strašení, ale náznaky, nejistota, paranoia jsou podávány v tak akorát odměřených dávkách, aby divák zůstal napnutý jako struna. A že já se fakt bál. Dokonce i u scén, které by zdánlivě děsivé být neměly. Takhle si osobně představuju kvalitní horor. To vše navíc umně zabaleno do překvapivě originálního příběhu, který nedává mnoho vodítek k rozklíčování. A to je v tomto případě dobře, protože díky tomu neurčitá atmosféra vydržela a gradovala až do konce. Parádní debut! (06.07.2021)