Samuraj

"Kdybyste byl ten, co vraždil, dalo by se říct, že pachatel se vrátil na místo činu." Nájemný vrahy nemám rád. Ovšem nájemnej vrah se smyslem pro čest to u mě má o něco lepší. Mohl by tedy o něco víc mluvit, protože já jsem dialogovej týpek, ale tady nemluví skoro nikdo a přesto se řekne skoro vše. To je asi to umění, který moc nemusím, ale jednou za čas si ho užiju a s Jefem to zábava docela byla. (07.02.2022)

Poměrně zklamání. Na Samuraje jsem měl ty nejlepší reference a pohled na zdejší hodnocení pak tyto jen potvrzoval. Jistě, atmosféra je bezchybná, pomalé tempo mi ladí, ale se scénářem se prostě nepopasuji. V tomto ohledu to tu Monolog už rozpitval celkem důkladně. A Alain ? Nečuměl on takhle náhodou vždycky, když měl hrát vážnou roli ? To že u toho dobře vypadá, bývalo jeho samozřejmostí a za to opravdu body dávat nebudu. Bohužel jsem již taky viděl celý náklaďák kriminálek s Delonem a člověk už se u schématu: vypáraděný Delon - gitaneska - fuška (policajtská/zločinecká) - gitaneska - švarná blondýna v pelechu - gitaneska, trochu ošívá. Vím, že je to poněkud nespravedlivé, protože tahle byla jedna z prvních, ale odmyslet to nemůžu, stejně jako zklamání po přehnaném očekávání. (18.05.2011)

(1001) Myslela jsem si, že chladné a odtažité filmy jsou můj šálek čaje... No, očividně existují čaje, které ještě tak úplně nechápu a nebo prostě vůbec nejsou pro mě a nemá smysl zkoušet to a křivit si úsměv nepříjemnou chutí. Cathy Rosier je božská, ale víc jsem si z filmu neodnesla. Delon (pro mě celkem překvapivě) v sobě nemá dostatek charismatu, aby mě přiměl vkládat si do prázdného rámu vlastní obraz, jak to u podobných filmů bývá. (07.11.2018)

Dlho som váhal, či mám tomuto zvláštnemu filmu nadeliť obligátne tri hviezdičky alebo ísť s hodnotením vyššie. Bol to veľmi nezvyčajný film. Žiadna štandardná kriminálka francúzsko-talianskej školy. Úsporné dialógy, zošednuté farby, dobre zvolená hudba, nevábny byt, minimum akcie, komplikované úniky pred sledovaním, masové nasadenie polície a dobových sledovacích prostriedkov, kanárika a ritualizovaný koniec. To všetko do seba zapadalo a malo to vopred daný zmysel. Je to kriminálka, ktorá zaujme napriek pomerne jednoduchému deju a príliš zdĺhavému tempu. (15.12.2016)

Podíval jsem se na to hlavně proto, že to posloužilo jako inspirace pro Killera Johna Woo. Ta inspirace je zjevná (zrazený elegantní osamocený zabiják jménem Jeff, zpěvačka jako svědek vraždy, závěr), ale nejen ve srovnání s Killerem mi tohle přišlo bolestně pomalé, neakční a nezajímavé. Melville zkoumá samotu a metodu hlavního hrdiny, Wooa naopak zajímá přátelství dvou mužů na opačných stranách zákona a krvavá a estetizovaná akce. U Melvillea trvá věčnost, než hrdina zcela neokázale zabije jednoho člověka jedním výstřelem, u Wooa hrdina po pár minutách efektně postřílí celý gang a do konce filmu to udělá ještě několikrát. (27.02.2018)