Druhý dych

Radost koukat na téměř němé scény: úvodní útěkářskou z lochu, barovou s cooljazzem coby hudebním doprovodem a tancujícími děvami i tu, kdy kriminálnící čekají na kordon s platinou. Kromě toho scéna krutého policejního výslechu by klidně mohla být použita (z policie francouzské by se ovšem stalo gestapo) v nějakém odbojářském snímku - ostatně hned po Druhém dechu následovala Armáda stínů taktéž s Venturou. (17.01.2011)

Romány José Giovanniho byly u filmařů velmi oblíbené. Možná je fascinovala jeho minulost vraha a jeho následný pobyt ve vězení, možná jsou tak dobré, nevím. Druhý Dech je inspirován skutečným zločincem Auguste Mélou. Melville se snaží ději dát punc opravdovosti a po většinu stopáže se mu to daří. I když vlastně jde zase o mytologii zločinu, která s realitou nemá nic moc společného. Venturův Gu nemá minulost a tak jeho sestup do pekla není až tak emočně silný, jak by asi měl být. (10.10.2021)

Poctivá gangsterka, pod níž se podepsali mistři ve svém oboru: Melville, Giovanni a Ventura. Paul Meurisse v roli komisaře pokořil světový rekord ve slizkosti, naopak Christine Fabrégu zdobí nejen krásna, ale i oddanost. A jakkoli může být obtížné vidět v dobráckém Linovi obávaného zabijáka (a zvyknout si na jeho knírek), je třeba říct, že se tohoto partu zhostil stejně poctivě a naplno jako všech ostatních rolí. Výsledek byl nakonec tak dobrý, že skutečný Gu, toho času už umístěný na doživotí v lochu, se prý po uvedení filmu stal v očích spoluvězňů hotovou celebritou. (20.08.2015)

Perfektně gradované drama, v němž krom kriminálky můžeme najít i zajímavé psychologické podtóny. Ať už se jedná o nefér získané doznání, brutální výslech, nebo o jedno ze zásadních poselství filmu pro milovníky starých dobrých časů - o připomenutí doby, kdy mezi zločinci a policisty stála neproniknutelná zeď a tudíž bylo snadné odlišit, kdo je kdo. (21.05.2011)

Až do skončenia lúpežnej akcie to je výborné, lenže to do konca ostáva ešte skoro 50 min. Tento zvyšný čas už je plný iba klasických intríg medzi kriminálnikmi alebo policajné "intrigy" voči kriminálnikom, a v podstate kriminálnik a vrah "Žu" (Ventura) sa v tejto sieti intríg snaží akože obhájiť svoju "zločineckú česť" (ktorá je ohrozená práve narafičenou policajnou intrigou) a dokázať, že "kriminálnu morálku" neporušil... Táto záverečná časť scenára sa mi zdá už slabšia, menej premyslená (alebo som menej inteligentný a pozorný ako treba) - nepochopil som najmä tej inkriminovanej nahrávke, pretože z môjho pohľadu v nej nikto nikoho nepodrazil (teda až na tých, čo to nahrávali:), a na súde by sa z nej asi tiež nič svetoborné nedalo vytĺcť. A tak isto som nepochopil padnutému notesu v úplnom závere filmu, pretože neviem aký záujem by daná osoba (ktorá z môjho pohľadu hrá v príbehu asi najmenej sympatickú postavu, prípadne jednu z dvoch:) mala mať na tom, aby sa informácie z neho dostali do tlače? Vlastne v tej záverečnej časti scenára ma rušili iba tieto dve veci, ale minimálne okolo tej nahrávky sa vyvíja celý ďalší dej, psychológia a konanie postáv, takže je to dosť podstatný scenáristický "detail", ktorý by podľa mňa (pre mňa) mal byť zrejmejší, jasnejší..... Formálne je to samozrejme film zvládnutý na vysokej úrovni, ako tu už bolo spomenuté, mnohé "nemé" scény sú vynikajúce, herci hrajú ostošesť, ale.... z môjho pohľadu (zatiaľ?) nie viac ako 80% (24.01.2016)