Druhý dych

Melville popouštějící uzdu svému smyslu pro ticho a  drsný, leč nevyhnutelný závěr. Poprvé jsem viděl Venturu v podobné roli, tedy jako antihrdinu, který na konci nestojí na stupních vítězů a jeho jindy tak dokonalá tvář spravedlivého tu dostává masku nemilosrdného zabijáka, přesto si opět jeho postava zachovává záviděníhodnou čest a i přes jeho krutost s ním nelze nesoucítit. Několik scén je pak přímo dechberoucích, třeba dlouhá a  tichem přetékající úvodní pasáž s útěkem z vězení či drsné a mrazivě tiché! přepadení ozbrojeného konvoje. Přes dvě a půl hodiny hypnoticky přitažlivé pětihvězdičkové filmové krásy. (14.12.2021)

Perfektně gradované drama, v němž krom kriminálky můžeme najít i zajímavé psychologické podtóny. Ať už se jedná o nefér získané doznání, brutální výslech, nebo o jedno ze zásadních poselství filmu pro milovníky starých dobrých časů - o připomenutí doby, kdy mezi zločinci a policisty stála neproniknutelná zeď a tudíž bylo snadné odlišit, kdo je kdo. (21.05.2011)

Poctivá gangsterka, pod níž se podepsali mistři ve svém oboru: Melville, Giovanni a Ventura. Paul Meurisse v roli komisaře pokořil světový rekord ve slizkosti, naopak Christine Fabrégu zdobí nejen krásna, ale i oddanost. A jakkoli může být obtížné vidět v dobráckém Linovi obávaného zabijáka (a zvyknout si na jeho knírek), je třeba říct, že se tohoto partu zhostil stejně poctivě a naplno jako všech ostatních rolí. Výsledek byl nakonec tak dobrý, že skutečný Gu, toho času už umístěný na doživotí v lochu, se prý po uvedení filmu stal v očích spoluvězňů hotovou celebritou. (20.08.2015)

Radost koukat na téměř němé scény: úvodní útěkářskou z lochu, barovou s cooljazzem coby hudebním doprovodem a tancujícími děvami i tu, kdy kriminálnící čekají na kordon s platinou. Kromě toho scéna krutého policejního výslechu by klidně mohla být použita (z policie francouzské by se ovšem stalo gestapo) v nějakém odbojářském snímku - ostatně hned po Druhém dechu následovala Armáda stínů taktéž s Venturou. (17.01.2011)

Na Melvilla se koukám hlavně kvůli Lino Venturovi, kterého mám rád od dětství (či jinošství, zkráta po pubertě); Lino hraje vždy ty drsné, nekompromisní typy, ale přitom (možná navíc) je to typ důvěryhodně otcovský. Tenhle film mně nicméně nesednul, možná pouze neuzaujal. Možná právě porovnání s "Armáda stínů", to poskakovalo po všech čtyřech.... Byl jsem dneska u hajnýho na Brušovci, protože jsou velké mrazy, pobíhá jim po pokoji (mají jeden velký) parta dvoutýdenních kozlíků - svoji potřebu pohyblivých obrázků jsem ukojil asi už tam... (04.03.2018)