Na konci s dychom

zisk v čr : $? návštěvnost : 9,644 (08.04.2008)

Přifouknutý NIC. Nemít slitování s mladym Bebelem, tak ještě hvězdičku mažu... (12.11.2011)

som asi ignorant, ale ten Godard sa mi myšlienkovo a scenáristicky celý zmestí do tohto skeču MPFC http://youtu.be/fbAohexT0Ho (29.03.2012)

moja zaujímavosť: Natáčanie filmu prebiehalo v Paríži. (dyfur) (04.10.2014)

Godard mě nevzal za srdce a sympatie si u mě Michel v podání Jeana-Paula Belmonda taky nezískal. Přesto filmu neupírám kvalitu, ani jedno totiž zřejmě nemuselo být účelem. (12.02.2012)

No, já teda nevím. Je to jiné, ale taky nudné, nezajímavé, plné otravných dialogů, podivným střihem a nakonec je to celé takový blábol. Blábol, co mě nezaujal. Hlavně ta půlhodinová scéna, jak jsou v jednom pokoji a vedou dialogy, to je tak strašně nudně podané, že to snad ani není možné. No jo, ale to, že někdo natočil film v té době jinak, neznamená, že tomu automaticky dám vysoký počet. 2* jsou akorát. (12.07.2018)

Belmondo hraje přirozeně roli lehkovážného rebela a je radost na něj koukat - narozdíl od samotného příběhu a děje. Celkově to však u mě zůstalo daleko za očekáváním. U konce s dechem jsem byl již v půli filmu a to díky mně nic neříkajícím dialogům a matoucímu střihu. Nechápu, co je na tomhle tak vyjímečného... (26.03.2008)

Aneb jak za pár drobáků udělat kopec muziky. (06.02.2009)

Godard s Truffautem stvořili genialitu. Nejen postavu Belmonda, která reprezentuje jejich poselství, každá věta, každý záběr, každý pohled. Improvizace v tu chvíli byla pravdou, Godard točil budoucnost. Zajímalo by mě, jestli už tehdy věděl, jak trefná jsou slova Melvilla při tiskovce: "What is your greatest ambition in life? - To become immortal... and then die." S každým koupeným výtiskem novin, s každým novým autem umírala filmová minulost a řítila se nová vlna. "Don't use the brakes. Cars are made to go, not to stop!" řve Godard na herce, na ostatní režiséry a hlavně na sebe. Poslouchá. "There's no need to lie. It's like poker. The truth is best. The others still think you're bluffing, so you win." A taky že jo. Mimochodem kolega Shadwell se mýlí. Patricia nereprezentuje konzervativní filmařinu. Jedná se o dobového diváka, který stále ještě váhá. Na jednu stranu by rád vyrazil do Říma a surfoval na nové vlně, zároveň má ale jisté staromilské nutkání zůstat. (16.12.2011)

Takze : Panske konecniky nepovazujem za pritazlive, filmovu teoriu som nikdy nestudoval, nejsem absolvent FFUK ani FAMU, nechcem mat nic spolocne s uzivatelom ako je Madsbender, /lebo je admin tej odpornej zumpy zvanej filmova teoria/, rovnako si odmietam masirovat prostatu pri dialogoch na filmovej teorii ani sa , netaham za prirodzenie pri dialogoch na filmovej teorii, jo a sex a manzelstvo musia byt len hetero. Debutom nikdy nedam vysoke hodnotenie, no a Jean-Luc Godard nie je vynimkou Jo, viem o tom, ze sa inspiroval americkym fimom Gun Crazy z roku 1950 /reziroval tusim Joseph H. Lewis/, jo a viem aj o tom, ze technickym poradcom bol isty Claude Chabrol a ze Francois Truffaut bol povodnym autorom scenara a ze vycuval z filmu a suhlasil s tym, aby ho tocil Luc Godard. No a tym sa moje pozitivne dojmy koncia. Nic sa tam dohromady nedeje a Jean Seberg s Belmondom mi k stastiu akosi nestacia. Jo a vsimol som si vo filme aj Philippe de Broccu /sam neskor natocil Nezne Kure, Muz z HongKongu/ : 30 % (21.07.2015)

Velmi pozoruhodné a nevšední dílo, které v rychlém tempu utíká zběsile vpřed, vstříc svému neodvratnému konci. Zajímavé herecké obsazení. Zločin, jako cesta životem. Kriminalita, jako způsob obživy, nespoutaný konvencí. Vražda, jako občasná nevyhnutelná součást tohoto nebezpečného způsobu života. Útěk, jako nezbytná cesta k přežití a svobodě. Láska, jako koření, které dodává životu tu správnou chuť. Tento způsob života nabízí malou šanci na zastavení, vše se řeší v pohybu a improvizací při probíhajících situacích a daných skutečností. Michel Poiccard alias Laszlo Kovacs (skvělý Jean-Paul Belmondo) je muž, který si nezatěžuje hlavu žádnou starostí. Jedná intuitivně a pudově. Neváhá si v jakékoli situaci vzít to, co chce a zrovna potřebuje. Spořádaný způsob života u něj vystřídala zločinecká dráha krádeží, a oddání se lásce, která se mu stává osudnou svou odlišnou morálkou. Patricia Franchini (šarmantní Jean Seberg), americká studentka v Paříži, je fascinována svobodomyslnou a nespoutanou povahou Michela. Tyto dvě osoby jsou k sobě navzájem přitahovány démonickou povahou Michelova způsobu života a nutností lásky a sexu, jako nutného citového kompenzačního prvku v jinak neosobním životě. Aby pak nakonec zrada způsobila smrtelný konec tohoto krátkého partnerství. Z dalších rolí: muži ze zločineckého prostředí a Michelovi přátelé Antonio Berrutti (Henri-Jacques Huet) a Tolmatchoff (Richard Balducci), držící stejný směr navzdory policii, policejní inspektor Vital (Daniel Boulanger), lovecký pes na stopě Michela. spisovatel Parvulesco (režisér Jean-Pierre Melville) s osobitým pohledem na život, novinář u Parvulescovy tiskové konferenci (režisér Philippe de Broca), muž informující policii (režisér filmu Jean-Luc Godard), či novínář (Van Doude), další muž v Patriciině životě. Ve své době novátorské dílo, které svým způsobem zaujme i dnes. Navíc osobitá fascinace světem zločinu, pozoruhodné myšlenky života a srovnávání evropské a americké povahy duší dělají z tohoto díla přetrvávající fenomén a velkolepé dílo. Muž potřebuje ženu, žena potřebuje peníze. Tato jednoduchá fráze je základním kamenem pro svět zločinu. Láska je nevyzpytatelná a cit má svou materiální prodejnou podstatu. Bohužel pro život, bohudík pro tento netypický nestandardní a nadstandardní film. (24.06.2012)

Godardova celovečerná prvotina je artovo-európskou evokáciou amerického filmu noir a zároveň štartérom Novej vlny. Belmondo v úlohe túlajúceho sa anarchistického zlodejíčka Michela s neodmysliteľnou cigaretou podáva svoj prelomový výkon. Príbeh je triviálny: elánom nabitý mladík ukradne auto a následne chladnokrvne zastrelí policajta. Z toho, že je hľadaný si nerobí ťažkú hlavu, naopak, snaží sa ohúriť svoju promiskuitnú priateľku – americkú študentku/novinárku Patríciu. Belmondov Michel priamo odkazuje na svoj idol - Humphreyho Bogarta, keď stojac pred plagátom k jeho poslednému filmu vôbec The Harder They Fall (1956) imituje jeho slávne gesto – prechádza si palcom po vrchnej pere. K tomuto gestu sa počas filmu neraz pozérsky vracia, najmä aby zapôsobil na Patríciu. Okrem toho nájdeme aj oveľa nenápadnejšie odkazy na iné filmy noir: Michel rozprávajúc o svojej smole vo výbere dievčat parafrázuje repliku z Maltézskeho sokola (1941) a v kine, kde sa jeho priateľka skrýva pred policajtom, sa zasa premieta Premingerov Whirpool (1949). Godardova filmová reč je jedinečná: chaotická a improvizačná presne ako Michelovo konanie. Godard svojho antihrdinu necharakterizuje ani cez jeho činy ako cez výrazové prostriedky (rušivý diskontinuálny strih známy ako „jump cut“ či kauzálne medzery medzi obrazmi). O gradácii príbehu nemôže byť ani reč, kriminálna zápletka (ľahká kombinácia Gun Crazy a They Live by Night) ho nezaujíma. Namiesto nejakého významného posúvania sa v deji sme svedkami lenivej, konverzačno-romantickej línie s existenciálnymi presahmi (o.i. Faulknerovo „Medzi smútkom a ničím, vyberám si smútok") a mládežníckej bezstarostnosti. Godard tak priniesol nový (umelecký) pohľad (nielen) na film noir. (25.03.2023)

PO dlouhé době opět viděno a zvedám o jednu hvězdičku. Coutard byl génius.. (03.01.2007)

Ač dávám velký důraz na propracovanost děje, zde mi scénář, na kterém se podílel také Francois Truffaut, s nějakou tou vadou na dějové kráse moc nevadil. Z prvotiny dalšího francouzského velikána Godarda mám totiž spíše pocit rozkoukávání se v branži a pohrávání si s filmovými možnostmi, což se mu daří znamenitě - opravdu nevím, který jednotlivý záběr považovat za ten úplně nej, jestli Belmondovo vcházení a následné vycházení z metra s prostřihem na Vítězný oblouk, nebo policistovo zastřelení, kdy ve zlomku času vidíme postupně Bebela, pistoli a k zemi se kácející oběť. Střihy a invence s kamerou na sto způsobů samozřejmě netřeba komentovat, děj je tak o mnoho živější a více pohltí - nebylo by špatné, kdyby tento styl nebyl jen trademarkem francouzské nové vlny (na druhou stranu, aspoň je důvod tuto generaci obdivovat). Již zmíněný Jean-Paul mě mimochodem překvapil svým partem - kdo by čekal magnet na dámy všeho věku jako obvykle, nedočká se, ještě není tak svůj a zde je spíše reinkarnací Humphreyho Bogarta (což je k mému velkému překvapení ve filmu naznačeno!), kterého i přes určité společné rysy vnímám jako odlišnější herecký typ. Celkově se jedná o dobrou odpověď starého kontinentu na americkou filmovou specialitu zvanou noir, kterou krom zmíněné zručnosti pasuje na významné dílo také symbolický hudební doprovod - hra na piano dokonale navazuje atmosféru jakoby vystřiženou právě z tohoto žánru. (22.05.2010)

Trochu ostuda, ze az dnes jsem videl prvni film od Godarda. U konce s dechem podobne, jako jine francouzske filmy tezi z typicke atmosfery, ktera je charakteristicka pro tuto zemi a dobu nataceni. Belmondo podal velmi presvedcivy vykon a Jean Seberg to skutecne seklo. Cekal jsem od tohoto filmu ale neco vice, tak se neubranim mirnemu zklamani. Vecne rozhovory hlavniho hrdiny s Patricii filmu ubiraji na tempu a napeti. Scenar taky neni nijak vyjimecny. Natoceno a zahrano to je ale dobre. (08.02.2014)

Rozpor mezi filmy a realitou se zrcadlí v příběhu o jedné vši, která si hraje na Bogarta, a přitom je to jen slabošské dřívko zmateně se točící ve větru. Pro Patricii je sice večer s vrahem malé adrenalínové rozptýlení, jenže kino trvá dvě hodiny a pak je čas jít domů, vystudovat Sorbonnu, vzít si pracháče a žít klidný život maloměšťáka. Možná byla láska k Patricii první věc v životě drobného zlodějíčka, na které mu skutečně záleželo, jenže kdo to má zjištovat? A tak je možná Patricie větší veš než on, i když cynický spisovatel nám na letišti říká, že ženské jsou prostě potvory. (16.09.2010)

Já chápu, že tento film je hodnocen za kameru a nevšední přístup k tématu. Nečekal jsem žádný akčňák, ale u tohoto konverzačního snímku jsem se v druhé půli neuvěřitelně nudil. Belmondo neustále opakuje, že chce souložit, a slečna neví jestli mu chce dát. Jako krátkometrážní by snímek určitě uspěl, ale hodina a půl je skutečně moc. Oficiální text distributora v podstatě dlouze a přesně vysvětluje, proč film není ke koukání pro běžného člověka. 50% (09.01.2016)

parádní věc - moc se mi to líbilo - i když je děj jednoduchý, má to napětí, poetiku.. je moc zajímavé sledovat promluvy hlavních (a skvěle zahraných!) postav. právem klasika. (06.04.2005)

Tento melancholický snímek jsem příliš nepochopil, herecké výkony dobré, děj a hlavně závěr nic moc. (03.10.2007)

Film, který zahájil Novou vlnu je zároveň jejím asi nejlepším představitelem - neokázalá kamera, dlouhé scény točené za plného provozu na pařížských ulicích, přirození herci a jimi pronášené přirozené dialogy "o životě". a navíc, velký Godardův objev - světácký Jean-Paul Belmondo. (26.04.2009)