Réžia:
Jean-Luc GodardScenár:
Jean-Luc GodardKamera:
Raoul CoutardHudba:
Martial SolalHrajú:
Jean-Paul Belmondo, Jean Seberg, Jean-Pierre Melville, Jean-Luc Godard, Richard Balducci, Jean-Louis Richard, Roger Hanin, Jean Douchet, Philippe de Broca (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Zlodejíček Michel ukradne auto a zabije policajta, ktorý sa ho pokúša prenasledovať. Slučka okolo neho sa začína sťahovať, no on sústredí svoju energiu na vzťah s americkou študentkou Patriciou, ktorú sa snaží presvedčiť, aby ho sprevádzala na plánovanom úteku do Talianska. Dnes už legendárny filmový debut Jeana-Luca Godarda sa stal jedným zo základných diel francúzskej novej vlny a svojim inovatívnym formálnym stvárnením ovplyvnil množstvo nasledovníkov vo Francúzsku i mimo neho. (STV)
(viac)Recenzie (336)
Asi najlepší film s Belmondom, kde prejavil svoj herecký talent v plnej kráse. Samotný dej filmu je takisto dokonalý, gradujúci a pointa je vyvrcholením celého tohoto diela. ()
Klasický (ve své době však revoluční) snímek je mistrovské dílo vypovídající o absurditě tohoto světa a lidské existenci v něm. Do obrazů, zvuku a mistrných hereckých výkonů ústřední dvojce (drsný, bezprostřední, sebejistý a také přitažlivý zločinec a kráska protřelá životem) se podařilo vtěsnat proudící tempo zločinu, jež pobuřuje diváky a nebere ohled na ostatní, iracionální chování, úžasné detaily (promenáda, krádež, auto, noviny) a touhy antihrdinů popírající sebe sama... ()
Co na tomhle filmu všichni mají? Belmondo je můj oblíbenec, ale tady mi byl nesympatický a celý film je naprosto děsný. Hlavně ta závěrečná scéna. ()
Pro mě další mrtvá klasika, dialogům jsem nerozuměl, hlavní postavy mi byly ukradené a pointu jsem pochopil buď špatně nebo vůbec ()
Samozřejmě se na to od začátku musí koukat jinak.. jako na film z roku 1960.. jako na dobový kult.. jako na francouzskou novou vlnu, která dala nový směr kinematografii.. A Belmondo je naprosto skvělý. Jako vždy. ()
Zajímavý film se skvělými herci a výbornou režií. Přesto mi něco chybělo. Asi to byl kontext doby, kdy tento film vznikl, nadšení z toho novátorství, které všichni filmoví znalci obdivují. Nepochybuji, že na začátku 60. let to bylo něco... přesto dnes už takovýto film podle mého nepatří mezi absolutní špičku. Příběh, osekaný na pouhý vztah dvou lidí, je slabý, myšlenky nevýrazné, kamera jistě zajímavá a režie taky, přesto již mnohokrát opakovaná. A právě kvůli této dnes již pochybné originálnosti bych ocenil, kdyby za filmem bylo něco víc než jen chtěla jsem zjistit, jestli tě opravdu miluji nebo ty jsi vážně veš. ()
Mladícka bezstarostnosť a ľahkosť bytia, to sa k mladému Belmondovi výborne hodí. Strih bol tiež zaujímavý, vynechávanie niekoľkosekundových častí príjemne skracovalo scény a vo filme nebolo nič prebytočné. Trochu ma ale iritovala rozháranosť celého filmu. To asi bude charakteristické pre celú francúzsku novú vlnu, ale vždy lepšie ako talianska. Silnejšie tri hviezdy. –––– Nikdy sa nemá brzdiť. Ako vravieval starý pán Bugatti, autá sú na to, aby jazdili, nie aby zastavovali. –––– Kto je podľa vás morálnejší, žena, čo zradí, alebo muž, čo opustí? ()
Ačkoliv jsem fandou Belmonda, jeho postava mi vlastně docela vadila, jednak není zrovna sympatická a chytrá, ale tak nějak nemá moc co sdělit. V čemž má možná i prsty vysoká míra improvizace a dle mého názoru občas dialogy skřípaly a nudili. Očekával jsem přeci jenom víc. ()
svojmu nazvu neostava nic dlzne. to najlepsie z novej vlny a europskeho filmu vobec. ()
Věřím, že v roce svého vzniku vyznívalo U konce s dechem úplně jinak, než v roce 2014. Já to ale z pohledu diváka roku 1960 hodnotit nemůžu. Pokud to mám hodnotit, pak jedině ze svého pohledu. A jsem z toho dost rozpačitej, protože jsem čekal něco ohromnýho. Nic takovýho ale nenacházím. Líbila se mi hlavní hrdinka, i když měla dost silný lýtka, líbily se mi jejich káry, speciálně kabriolety, pro který mám slabost, a kterých tady jezdilo a různě postávalo poměrně hodně. Dost na to, abych na ně myslel víc, než na poselství filmu. To jsem totiž neobjevil. A přitom jsem poslouchal dost pozorně - pravdy z úst kriminálníka a vraha. Nedolehly ke mně. Fakt jsem se snažil, byl jsem tomu otevřenej. Nic. Co si z toho budu pamatovat? Že se tehdy šíleně kouřilo, snad že nevěděli, že to škodí. Že se na některých scénách neskutečně vyřádil střihač - třeba když seděl novinář s čiči v prosklené kavárně. Šmik, šmik, šmik, šmik... Proč? Nevím. Ale Godard je Bůh a já jsem no name. Tak kdo si tady sedí na vejcích? Třeba je to celý jen o tom, že jsem to nepochopil. A nebo svět po desetiletí vynáší do nebes filmaře, kterej si minimálně v tomhle případě vybral slabší chvilku. ()
Filmařsky a herecky skvělé krimi drama. [LFŠ2019] ()
Naprosté překvapení. Belmondo i Seberg jsou skvělí (a Seberg je neskutečná kočina), přičemž děj není vůbec složitý. Celé je to spíše o životním stylu a jeho následcích. Film je výborně podtržen soundtrackem s najazzlými motivy. No a konec - škoda slov. ()
Asi chápu jaký význam měl tento film ve své době, protože i dnes z něj čiší energie, rozčilení, touha něco/všechno říct, chuť provokovat, rozčílit, zaujmout a pobavit. Belmondo i Seberg jsou skvělý pár, chemie mezi nimi opravdu funguje. Kamera v tomhle filmu je tak dobrá, že 90% českých filmařů by se z ní mohlo učit ještě dnes a co fimu dává 4. až 10. rozměr je skvělá hudba a ... Paříž! Žel alespoň pro mě je tento film trochu zestárlý. Nevím, zda jsem měl smůlu na kopii, ale často jsem měl pocit, že film byl stříhán nůžkami na plech (ano to znamená hůř než české meziválečné filmy) a za celý ten svůj úprk, začínající na ulici u Champs Elysees a končící tamtéž, nasbírá film tak 10-15 zbytečných táhnoucích se minut, bez kterých by u mě atakoval 5 hvězdiček, takhle ode mne dostane Jean - Luc a Jean - Paul "jen"... 80% ()
belmondo bol skvelý,príbeh až tak nie a hudba mi dosť vadila ()
Konečně film, kde mi Belmondo nevadí. Je to asi tím, že je mu 27 let. Do své role se vžil skvěle a toho floutka je mu velmi lehké uvěřit. Jean Seberg je velmi dobrá herečka a nádherná žena i když preferuji delší vlasy s tzv. "prstýnky" a barvy poněkud rezavější, je vidět, že každá dívka je originál. Na "A bout de souffle" je vidět, že se jedná o improvizaci a částečný experiment. Samotný příběh je až triviální ovšem kupodivu to není na závadu. Je až neuvěřitelné, jak se zde plká o sexu. Osvěžující koktejl, který se rozhodně nedá nazvat filmem pro pamětníky i když L.P na to sakra má. ()
Film, označovaný za legendární klasiku, je ve skutečnosti neuvěřitelný blábol, postrádající sebemenší náznak napětí nebo byť i jen jakékoliv zápletky. Jsme útrpnými svědky toho, jak Belmondo loudí sex na své přítelkyni "Chtěl bych se s tebou milovat, Kristino" - tuto větu uslyšíme asi 150x, a v okamžiku, kdy toho dosáhne a těšíme se, že konečně dojde k nějakému posunu, začne o totéž loudit podruhé, a jsme tam, kde jsme byli na začátku. V mezičasech neustále odchází telefonovat nějakému Antoniovi, který však nikdy není přítomen, a beztak nevíme, proč a jak nebo co vlastně mu chce, jen to, že mu asi "dluží peníze". Když už se tato scéna opakuje po desáté, říkáme si hergot, o čem ten film vlastně bude (jenže to už je ho mezitím 3/4 pryč). Za všechno mluví dialog: - Pojďme si zasouložit! - Nech toho, Michelli. - Jsem vyčerpaný. Umřu. - Jsi šílený. - Ano, úplně ztřeštěný. - Co je ztřeštěný? - To jsem já. Ale protože celý film nemůže projít jen na těchto hlubokých postelových konverzačních scénách (stačí, že je jich v něm tři čtvrtě), dostává prostor akce: tak jsme svědky, jak hlavní hrdina jen tak mimochodem šlohne na ulici nějaké auto a jede ho prodat do bazaru (kdyby bylo moje, rozkopal bych mu za to prdel) a Kristína pro změnu jde na tiskovku nějakého levičáckého intelektuála, kde padá jedno moudro za druhým (nebo kde se, jak by řekla moje kamarádka, melou hovna). Když už zbývá do konce jen pět minut a děj neděj a zápletka nezápletka pořád nejen že nevyvrcholit, ale ani se nepohnout z místa, překvapí nás scénárista tak neuvěřitelně plytkým, nepravděpodobným a zpackaným rozuzlením, že to hlava nebere. Bylo mi při závěru stydno, a jediné, co mi běželo hlavou, bylo, jak to, že tato slátanina nezapadla okamžitě do žumpy kinematografie, jak to, že na tohle chce dneska ještě někdo dobrovolně koukat. Film jsem viděl navíc v českém dabingu, který se vyznačoval na 90% potlačenými ruchy okolí, a do nastalého ticha četl Krampol text s intonací žáka třetí třídy, který chce vypadat chlapácky. Chraplavý hlas padesátiletého vysloužilého matadora jsem si s tvářičkou třiadvacetiletého mladíka opravdu spojit nedokázal. Prostě děs a hrůza, naprostá ztráta času, kterou nevynahradí ani občasná podívaná na Paříž 60. let a na tvářičky pěkných mladých herců. ()
Když jsem viděl ten úžasný střih, který podtrhuje celé vyznění děje, úplně mě to zníčilo. PRVNÍ černobílý film který mě doopravdy vtáhl do děje. Alespoň svou první půlhodinou. Jenže když si uvědomíte, že právě ten střih tam byl přidán nahodile a dodatečně, aby byl film zbaven přebytečně vláčných scén, kterých je tam právě od té první půlhodiny do konce víc než je ksakru zdrávo, je jasné že sám o sobě film stojí za hovno. Na Belmonda se kouká dobře, ale když do toho prázdně plká s nějakou krávou co ho nakonec stejně zradí, zaslouží si to jen minimální pohnutí prstem, k jakémukoli tlačítku na ovladači, které ovládá přepínání stanic. ()
Už je to tu zase. Další Godardův film, který mě dostl svým svěžím pojetím, lehkostí a dávkou rebelie. Ty nevidíme jen v hlavním hrdinovi (jehož Belmondo podal opravdu parádně a udělal z něj jednoho z nejsympatičtějších zločinců v dějinách), ale také ve zpracování snímku. Ať už jde o výborný střih, který ale nemusí sedět každému nebo vypuštění "klíčových" scén. Hudební stránka se také povedla, zvláště pak ta jazzová, jež ještě více přidává svěží atmosféru. A nesmím zapomenout ani na to, že se zde povedlo mistrně nakombinovat existenciální stránku s tou humornou, tudíž ani po více než padesáti letech nepřestává být tento snímek aktuální a poutavý. ()
Půvabný, rychle pádicí koncert mladičké uhrančivé Jean Sebergové, které zatně sekunduje floutek Jean-Paul Belmondo pod silně improvizující taktovkou debutanta Jean-Luc Godarda. Nechce se mi nevěřit, že s tím nemá co dělat magie křestních jmen... ;) ()
Reklama