Dámy a páni, finálna verzia

To muselo dát práce... A přitom taková blbost, co? Jenže tohle blbost v mnoha ohledech není. Spíš naprostá bomba a stroj na čím dál vzácnější diváckou extázi. Zdrcující efekt, který Definitivní sestřih na protřelého diváka působí, spočívá v tom, že naplno těží ze slabiny čím dál většího počtu nově natočených filmů - že totiž každý připomíná film jiný. Final Cut připomíná všechny a k tomu ještě každý druhý obyčejný divácký život. György Pálfi naplnil sen mnohých o žánru filmového remixu, jakýsi Since I Left You v obrazech. Pro jen trochu protřelého diváka jde o maximální overkill, nejlepší nenatočený díl Videostopu blahé paměti. Final Cut: Ladies & Gentlemen nicméně mimoděk dokumentuje i neblahou skutečnost, že čumíme na ten samý příběh stále dokola. Příznačné pro nádherný svět kinematografie je i to, že bezpochyby nejpovedenější pocta jí samé nebyla skrze potíže s právy uvedena do oficiální distribuce. Nejmonumentálnější pomník století filmu tak nadále matně září v podsvětí torrentů. Kdyby to tak alespoň bylo v HD... (28.12.2015)

Ani nevím, kde začít, protože tohle je opravdu dílko, při kterém mě napadaly jen superlativy. Uhranul mě už koncept toho, jak se dá vyprávět příběh, který je i přes zdánlivou směs krásně čtitelný. Samozřejmě film pro všechny fanoušky, co už mají nějakou tu stovku shlédnutou - pokaždé mi plesalo srdíčko, když jsem film poznal (hrdě říkám, že to bylo víc jak polovinu filmu). A umím si představit, že každý herec, který se uvidí, bude považovat ty svoje vteřinky jako poklonu, protože režisér to vzal opravdu od základu a vytěžil ty nejzářivější hvězdy z nitra filmových archivů. (04.09.2015)

Tento neopakovatelný experimentální počin zřejmě potěší každého skutečného filmového fanouška. A možná některé i trošku namíchne, když si uvědomí, že se k něčemu podobnému nedokázali dosud odhodlat sami a musel to místo případných kreativních amatérů z řad nadšenců spáchat profesionální uznávaný režisér. Pálfiho celovečerní slepenec z fragmentů slavných i méně proslavených kinematografických děl vzdává nejen poctu filmovému umění, ale zároveň během toho vypráví tradiční otřepaný příběh plný klišé opravdu netuctovým způsobem a nejednou hýří i vtipnými nápady. Nepovažuji za důležité řešit, které filmy, příp. kteří režiséři a herci zde byli zastoupeni či naopak chyběli, za důležitý považuji spíše obdivuhodně pestrý výběr a taky výsledek, v němž navzdory experimentálnímu charakteru nechyběly i silné emoce, které se na mě dokázaly přenést. Párkrát došlo na momenty, kdy mi už začal tento ojedinělý sestřih připadat zdlouhavý a chvílemi jsem se v sledování dějové linky ztratil, ale brzy mě opět dalšími sekvencemi dokázal zpátky pohltit a znovu fascinovat... [85%] (10.08.2021)

V tomto prípade sa pocity nedajú opísať a slová by nestačili. Toto majstrovské dielo ( pospájať jednotlivé zábery zo stoviek filmov do logického celku je určite väčšia makačka, ako film natočiť ) dokonalo precítia snáď len hardcore filmový fanúšikovia, ale pre tých ostatných to bude určite skvostný pohľad na to, čo robí z Filmu jedinečné umenie. A len tak pre srandu, pri druhom sledovaní ( pri prvom si to treba nechať užiť bez rušenia ) sa s laikmi môžte zabaviť hádaním názvov jednotlivých snímkov. (25.08.2014)

Obával jsem se, jak tenhle experiment bude vypadat, ale nakonec z něj jsem naprosto nadšený. Od Pálfiho jsem viděl tři filmy a dva z nich ode mě získaly plný počet, takže si jeho tvorbu budu fakt muset projet celou, jelikož možná skutečně je geniální režisér. Tohle kdyby bylo dotažené do naprostých, těch nejmenších detailů, byl by to snad ten nejlepší film všech dob. Jenže precizně sestříhané to je tak jako tak, navíc to funguje v mnoha směrech. Má to promyšlený příběh, dokáže to působit emotivně, bavilo mě v tom i hádání toho, z jakého filmu je jaká scéna a navíc to krásně ukazuje, jak moc si je spousta filmů různých žánrů a dějů úzce podobná v romantických scénách a dějových linkách. Tohle z toho vlastně vyplyne, když si použité scény spojíte s tím, o čem jednotlivé filmy (ze kterých ty scény jsou) vlastně jsou. Plus ta pocta filmům v tom samozřejmě je taky, o tom není pochyb. A i s těmi detaily se tu dost slušně pracuje - třeba za celý film je zde pouze jednou použito dvakrát to samé pásmo scén, ale má to tam svůj smysl. To samé výběr soundtracku - většinou se skládá z těch nejslavnějších a nejznámějších skladeb - opět s tím, že to tam má účel. Navíc Pálfi má asi hodně rád Lynche, použil tam totiž scény z většiny jeho filmů a zazní zde skladby Blue Velvet, Love Me Tender a dokonce i znělka Twin Peaks. Hrozně moc se mi to líbilo a ačkoli jsem se obával, že se mi to brzo okouká a od jisté chvíle se až do konce budu nudit, ale opak byl pravdou. Rád a s chutí si to někdy pustím znova, protože to je hrozně příjemný film a Pálfiho tvorbě se teď začnu věnovat o to víc, jelikož talent určitě má. 5* (11.07.2021)