Samotár

Pro mne neskutečná nuda a klišé na klišé. Žádný nadhled, žádné hlášky, a Belmondo nemá na to, aby hrál jenom tvrďáka. Už úvodní scéna pod titulky o mnohém svědčí, protože celý záběr je na Belmonda, jak v autě během jízdy kouří doutník, neřídí, a jeho obličej nedokáže hrát s nějakou mimikou, vypadá spíše jako škleb. Chvílemi neví, jak se tvářit. Prostě role drsného poldy, pokud to není mírně parodické jako třeba v Policajt nebo rošťák, pro něho není. Pak trvá neskutečnou věčnost, než dojde k tomu, co se dá očekávat od chvíle, kdy začnou mluvit o odchodu od policie na ostrov - a aby se tak stalo, musí následovat řetěz pitomých scenáristických berliček (jé, hele, nějaký zločinec je zrovna akorát ve stejném baru, co my - jé, hele, je tu náhodou i náš informátor - jé, hele, zločinec je drsoň, tak otevřu dveře hajzlu a počkám pár vteřin, až začne střílet on, co bych já, zkušený polda střílel, že?). A tak to pokračuje i během pátrání, kdy stopy přicházejí nahodile, nebo jsou z někoho vymláceny, a my si odškrtáváme jednu položku předem daného seznamu pro podobný film za druhou. Film bez duše, bez nálady, bez nadhledu, bez invence, nejspíš na kapra. (02.09.2016)

Francouzský krimithriller v s J. P. Belmondem v roli kriminalisty Stana, jemuž nebezpečný zločinec Schneider zabije kolegu s nímž chtěl odejít od policie a začít nový život v Karibiku. Komisař Stan se vrací do služby, stává se šéfem protiteroristického oddělení s jedinou touhou pomstít smrt svého přítele. Samotář Jacquese Deraye představuje volné pokračování veleúspěšného Profesionála, bohužel však jedinečného mrazení mezi dvěma úhlavními nepřáteli a mimořádné kvality jak příběhem, tak atmosférou, jako ve svém předchůdci nedosahuje. I tak se pochopitelně jedná o vysoce nadprůměrný thriller především díky Belmondovi v jeho jedinečné póze rebelského muže zákona a také J. P. Malovi, sadistickém zabijáku Schneiderovi. Název snímku má symbolizovat způsob Stanova soukromého života, což však neodpovídá tomu, že se u něho střídaly ženy na noc a také starostlivou péčí o desetiletého syna zastřeleného kolegy. Ze známějších herců ve vedlejší roli mohu uvést M. Beauna jakožto diletantského Stanova kolegu, vedoucího jiného vyšetřovacího oddělení. Jedná se kvalitní podívanou s Belmondem ve vynikající formě. (05.09.2017)

Možná vůbec nejdrsnější krimoška z Bebelovi filmografie, není to ani tak zásluha Jeana-Paula jako komisaře Stana,ale především díky hlavnímu záporákovi Schneiderovi, kterej by byl i mezi psychoušema za radikála. Ale co, píšou se osmdesátý léta a to nějaká ta mrtvola sem, mrtvola tam nehrála žádnou roli, ve filmech se hulilo, padali vulgarismy a tak nějak všeobecně se s tím nesralo. Osobně si myslím, že Samotář stojí a padá na Bebelovi bez něj by se jednalo o typickej tucťák, kterejch na světě vegetujou tisíce. (26.05.2013)

60% — Takový Belmondův standard. Jeho protivník Schneider je totální pako, které plní plán zastřelených aspoň na 120% a moc se neohlíží na to, koho vlastně střílí. Tak trochu mi svou nekompromisní brutalitou evokoval jiný francouzský film Víc než pouhý strach. (14.10.2019)

Dá se říct, že Samotář je poslední opravdu velkou Belmondovou rolí, minimálně co se jeho klasických kriminálek týče. Velký Bebel, zde ve svých čtyřiapadesáti letech, natočil nadprůměrný a drsný snímek, který sice nedosahuje kvalit např. Profesionála či Strachu nad městem, ale dodnes, i po více, než třiceti letech, má stále co nabídnout (plusem je i tradičně špičkový český dabing filmu, což bylo v oné době naprosto běžným standardem). P.S. Kdyby šlo komentářům dávat palce nahoru, můj dostane dobytek. (22.09.2021)