Profesionál

Celkový dojem z filmu mám vždycky neradostný - špinavé zákulisní politické čachry, sviňští policajti a poprvé, kdysi hodně dávno, mě dost překvapil unhappyend. Na druhou stranu je to film s Belmondem, a ten si nemůže odpustit všelijaké vtípky a žertíky a komické vložky. A to je právě to, co filmu trochu vyčítám - to, že nezůstal cele ve vážné rovině (aspoň jako ve stylizovaném africkém začátku), a nebo že nebyl pojatý s větší nadsázkou. Tenhle slepenec vážné tragédie a francouzsko-belmondovsky rozpustilé komedie, mi zkrátka příliš dobře neštymuje dohromady. Takže i když mám Profesionála rád, na pět ho necením; ale bez rozmýšlení bych dal pět za překrásnou, existenciálně silnou, osudově naléhavou Morriconeho ústřední melodii. Jinak moje nejoblíbenější scéna je samozřejmě ta s lesbicko-sadistickou seržantkou (božská Dany Kogan), geniální. Potom Beaumontův duel s Rosenem (ve své roli hodně přesvědčivý Robert Hossein), no a ten neradostný závěr mi nakonec přijde jako nejlepší ze všech možných závěrů, jen ať si lidičkové nezvykají, že v belmondovce musí všechno dobře dopadnout. P.S.: Jak si tak pročítám zdejší komentáře, někdo tu poznamenal, že bez Morriconeho hudby by film byl mnohem obyčejnější, méně zajímavý... Když nad tím tak přemýšlím, něco na tom opravdu je, ta moje čtvrtá hvězda je z největší části asi fakt za tu hudbu. (13.09.2014)

Na svou dobu velmi progresivně načrtnutá archetypální dějová premisa policajta a zloducha, kde je zakomponovaný zatím nevídaný a později hojně používaný element, který tyto typy filmů posouvá o stupeň výše v kvalitě. Pomyslné smazání, či alespoň dílčí eliminace jasně definovatelnéno dobra a zla, absence jednostraného profilu postav. Postava Belmonda chce udělat něco zlého, ale divák s ním soucítí a fandí mu. Postava Hosseina chce udělat něco dobrého, ale díky jeho povaze ho divák nemá rád. Profesionál impresivně pracuje s tímto střetem dvou hereckých i filmových person a Belmonda stylizuje do role drsného hrdiny oscilujícího na hraně toho co je a není správné. Nemá cenu řešit, že technická stránka nic moc, přece jen odpovídá tomu ročník. Děj je někdy možná až příliš zkratkovitý a hlavní hrdina je až příliš mnoho kroků před ostatními. V pozdějších snímcích se to podařilo ještě lépe vyvážit. Belmondo je však jeden z mála unikátních hrdinů stříbrného plátna, na kterém generace bezpochyby milují jeho nekonvenční šarm a hrdinství, prokládané nezpočtem komediálních situací a vtípků. Na svou dobu revoluce, dneska příjemné retro, které neurazí, ale dnes už ani tolik nenadchne ve srovnání s ostatními. Moririconeho hudba je možná ještě slavnější, nez celý film. (04.11.2017)

Zajímavé, jak jedna povedená ústřední melodie (Chi Mai) "poznamená" celý film. Díky ní si i po mnoha a mnoha letech budete pamatovat útržkovité detaily tohoto Profesionálního filmu s drsným Belmondem a skvělým českým dabingem ČT (1992) - Jiří Krampol, Alois Švehlík, Jiří Klem, Stanislav Fišer, Vítězslav Jandák. (08.11.2011)

Starý dobrý Jean-Paul Belmondo, podle mě v 1 ze svých nejlepších rolí vůbec. Skvělý souboj s Robertem Hosseinem (konečně jako tvrdej policajt a ne kulhající Peyrac z filmů o Angelice). Navíc skvělá hudba (Ennio Morricone - Chi Mai) s chytlavým příběhem o pomstě. Tento film má menší chyby, takže musím hodnotit 4*. (20.12.2007)

Zvláštní film, který neskutečným způsobem těží ze spojení Belmondo a Ennio Morricone. Belmondo je ve své roli dokonale přesvědčivý. Jeho ve vážné pozici opravdu obdivuji a jsem moc rád, že také jednou odložil svůj úsměv a vtip. Po celou dobu mu hraje bezchybný Ennio Morricone a jeden z jeho nejlepší kousků, Chi mai. Film je jinak poměrný jednoduchý, ale není to na škodu, protože i tak se jedná o pro mě jedné z nejlepších filmů Jean- Paula Belmonda, který v závěru diváka naprosto položí. (19.07.2007)