Profesionál

Skvělý Francouzský thriller. Přes svou vážnost tam Belmondo jako vždy propašoval svoje vtípky a zlehčování vyhrocených situací které naštěstí nepůsobí rušivě. Morriconeho motiv je velmi dobrý ale mohlo se jím šetřit pro vrcholné scény. Z kvalitního hereckého obsazení vyčnívá nejvíce Robert Hossein jenž zde představuje největší svini pod sluncem. Vše vrcholí nejlepší scénou - Leonovským duelem Belmonda a Hosseina. Už tohle stačí na 5* (28.11.2007)

Je to trochu netradiční vidět Belmonda v něčem, co není přímo komedie, ale i tak se člověk občas pousměje. Je tu i dost akce a občas i drsné. Belmondo se po dvou letech vrací do Francie jako tajný agent, který utekl ze zajetí v Africe a jde se mstít. Protože je profík, tak si většinu svých kolegů maže na chleba a je vždy krok před nimi. Co má vlastně za lubem a podaří se mu to? Konec je docela překvapil. Filmu dost přidává i úžasná Morriconeho hudba. "Ten croissant platí kamarád." (20.07.2020)

Belmondův možná nejdrsnější film, u kterého člověk i tuší že to tentokráte nemusí dopadnout dobře. Jinak o policistu Rosena (Robert Hossein) bych si neopřel ani kolo a nejraději bych mu plivnul do tváře! Až tak byla jeho role záporáka přesvědčivá. Každopádně pro Belmonda jasná první liga, velmi vážný film s geniální hudbou. 90% (10.03.2008)

Ve státním zájmu mu svěřili velkou věc. Odkrouhnout jistého nepohodlného diktátora. Jenže politická situace se mění jako počasí a francouzský tajný agent Joss Beaumont a jeho úkol se stali z hospodářských důvodů nevhodnými. V trestaneckém táboře kdesi v Africe ale Beaumont nehodlá vláčet kameny věčně, stejně jako nechat své bývalé kolegy bez odplaty. Belmondo je pro mě osobně tentokrát velmi snesitelný (ve vážných rolích ho mám ostatně raději), navíc má solidního protivníka s tváří Roberta Hosseina a slušného spolubojovníka v podobě scénáře. Nezapomenutelné je pochopitelně i hudební téma italské legendy Ennia Morriconeho!! (24.06.2013)

Tak tohle bude patrně ten nejsměšnější film co jsem kdy viděl spolu s nejabsurdnějším hodnocením a kultem kultovosti. Opravdu směšné v každém ohledu. Postsynchrony lítají v éteru doplněné ruchy soubojů, které by vytvořil lépe a věrohodněji zřejmě i zvukař z mateřské školky, souboje dokazují, že i když se svého soupeře ve skutečnosti nedotknete, příval větru z vaší paže je tak silný, že ho odfoukne pryč. Střih je dokonale toporný a frigidně souzní s hereckými výkony, které jsou patrně tím největším skvostem celého tohodle slavného spektáklu. Profesionála jsem si pustil na základě knížky o Morriconem, kde je Profesionál popisován jako film, který Ennia proslavil v celé Francii ze všech filmů nejvíce. Když jsem ale hodinu a půl poslouchal neustále dokola jedno a to samé hudební téma, opět jsem musel jen kroutit hlavou nad tím, co může ta široká divácká obec na tomhle "filmu" vidět. Opravdu hodně absurdní zážitek. 2/10 (05.01.2016)