Kořist

Čtyři hvězdičky i přesto, že film nedrží pohromadě. Na jednu stranu je tu démonický padouch Omar Sharif (scéna ve skladu hraček je neskutečně mrazivá), na druhou stranu se film vyhýbá násilí, a tlačí Belmonda do jeho komediální šarže (musí si vyřešit milostné trable budspencerovským stylem). Bohužel, scénář tohoto typu by potřeboval do hlavní role pořádného "motherfu***ra", než šaškujícího Belmonda. Ten se totiž herecky se Sharifem nepotká, a tak jejich nejlepší konfrontace probíhá při automobilové honičce. Mohla to být pořádná řežba, takto to je jen příjemný akční film. (11.09.2012)

Belmondo, Hossein, Sharif, záruka kvality kinematografie. Vydařený film o zkorumpovaném, policistovi, dvou zlodějích, co jsou mistry v otvírání trezorů, zvláště když jsou v nich drahé kameny, to vše v Athénách v sedmdesátých letech. Automobilová honička v městských ulicích byla naprosto špičková a škoda minima dialogů, proto jsem tu jednu hvězdu z filmového nebe sundala. (21.06.2013)

Spojení Hosseina, Belmonda a Morriconeho zafungovalo lépe o deset let později v Profesionálovi. Přiznávám, že mě automobilové honičky příliš nebaví, takže hodně dlouhá sekvence nahánění Belmonda Sharifem mě nudila. Belmondo získal svoji popularitu především na akčních snímcích. V Kořisti není o akci nouze, ale u Bébela je člověk zvyklý, že akce je doprovázena šarmantním humorem. Pro milovníky "klasických" Belmondových akčních komedií tohle bude zklamání. (30.07.2011)

Na pouhé tři hvězdičky je to ve své druhé půlce až příliš zábavné. Nejvíc mě dostala scéna s aktivací interiérového osvětlení a následný řádný průplesk té erotické fotomodelky, čemuž co do vtipnosti nedokázalo konkurovat už ani uzemnění onoho bazénového povaleče. V žánrovém zařazení chybí ještě komedie. (12.10.2014)

Henri Verneuil si opět potvrzuje status velkého režijního machra a specialisty na velké pohlcující bijáky, které z valné části nestárnou, pořád baví svou svižností a fascinují svým pojetím i v digitální éře. Některé Verneuilovy žánrovky možná zpětně neoplývají přílišnou originalitou námětů, v případě Kořisti jde o dějově vesměs tuctovou loupežní gangsterku s bojem mezi policistou a lupiči o ukradené klenoty, jakou lze vidět i mnohokrát jinde v různých obměnách (našinec se jí dočkal již 4 roky před tím i v domácí Hře bez pravidel), jenomže to autentické zpracování akčních scén minimálně na evropské půdě nenalézá konkurenci! Minimalisticky provedenou loupež s náročným luštěním kódu a otevíráním trezoru vystřídá záhy závratně dechberoucí, stejně dlouhá automobilová honička v plném provozu a najednou je tři čtvrtě hodiny z filmu pryč, aniž bychom si možná stačili pořádně vydechnout a uvědomit mezi tím to rychlé plynutí času... a podobně strhujících scén je zde víc. Psychologie sice zůstává na bodě mrazu a vůbec postavy jsou tu až šablonovitě plakátové, což je asi jediný aspekt, ve kterém Verneuil v rámci žánru pokulhává za svým největším americkým konkurentem Johnem Frankenheimerem, ale vzhledem k jiným přednostem filmu mi to během sledování nevadilo. Herecké spojení Sharifa s Belmondem v souboji plném drsné akce i rafinovaných taktik fungovalo skvěle, Hossein za nimi trochu zaostává, ale neztratí se. Vzájemný střet v místnosti plné terčů nemá tolik akční nádech oproti jiným scénám, přesto dokáže upoutat stejným dílem a díky Sharifovu padouchovi má také úžasný nadhled. Najdou se i pasáže (zejména Belmondo se svou holkou – byť se později ukázalo, že má to i hlbší význam), které vysoce nasazenou laťku tempa a napětí na chvilku občas zabrzdí. Ale jinak to byl určitě skvělým zážitek a Verneuil, jehož tvorbu jsem tímhle oprášil po dost dlouhé době, mě opět nezklamal. [85%] (12.05.2022)