Lovec hláv

Hodne dobra a drsna kriminalka, jejiz nejvetsi plus je docela svizne odsejpajici a zajimavej dej a Belmondo, kterej tu je za vetsiho drsnaka nez obvykle a nema problem nekoho prejet autem nebo sundat brokovnici a i na tu hlasku si cas najde. No a nejvetsi minus je misty dost divnej strih a celkova zmatenost snimku. Jenom zbejva dodat, ze Cremer je paradni zaporak. (12.12.2008)

Pro mě bude asi Belmondo navždy Le professionnel, a tuhle jeho vážnější polohu mám moc ráda. Lovec hlav je moc dobrý film. Když člověk v dnešní době vidí poprvé tyhle starší kriminálky, je to pro něj trochu sentimentální. Ty jejich rvačky, řízení aut, občas i zakopnutí, to se v dnešních filmech moc nevidí. Dnes jde všechno jako po drátkách, z řízení auta zbyde pomalu jen prásknutí dveřmi, při rvačkách mají všichni až nadpozemský schopnosti a chodníky, silnice, všechno je tak uklizený, že se herci pohybují s naprostou přesností, nezakopnou, neupadnou a nějaké strasti, kde je telefonní budka, ty už taky nehrozí, je to jinde, je to prostě pryč. Líbí se mi tyhle výlety do minulosti. (15.06.2015)

Belmondo je tu sympatický drsňák, Cremer je tu nesympatický drsňák a tak mu ide Belmondo po krku. Obaja sú extra charizmatickí, takže ma dosť prekvapil priebeh deja, keď sa scenárista rozhodol venovať polovicu filmu istej podzápletke, ktorá je však rovnako dôležitá ako dopadnutie Cremera. Za následok to má fakt, že sa Cremer na desiatky minút porúča spred kamery a mňa to bohužiaľ sklamalo. Záver je už potom klasický, kto tipoval niečo iné, ako konfrontáciu týchto dvoch postáv, asi žiadne podobne drsné filmy ešte nevidel. Taká príjemná stará škola, ktorá má spád a je zaujímavá tou nostalgickou atmosférou Francúzska 70tych rokov, ktorú máme tak radi zo stovák kriminálok s Belmondom, Deloinom, Gabinom a ďalšími. (21.09.2013)

Jean-Paul Belmondo jako precizní, profesionální a chladný (!) lovec hlav. Je to nezvyk. Když jsem film viděla poprvé, pořád jsem čekala, kdy se usměje se, hodí hlášku a zavěsí se na vrtulník. A ono nic. Ovšem vzhledem k tomu, že jeho protivníkem je ultramagor v podání Bruna Cremera, je asi namístě, aby šel humor a frajeřina stranou. A doporučení na závěr: vyhýbejte se obloukem náhodným známým, co vás z ničeho nic začnou oslovovat „Koko“. Nemyslí to s vámi dobře. (29.03.2011)

Taková žánrová klasika, povinná pro každého, kdo má rád francouzské krimi sedmdesátých let. Děj je sice mírně natažený, ale přesto nepostrádá dynamiku a navíc příběh není zatěžován nějakými postraními detaily. Jednoduchá přímá cesta k cíli, kde je od začátku jasné, že v cílové rovince si to rozdaji Belmondo a Bruno Cremer. Fajn podívaná. (13.06.2010)