Manon od prameňa

Není potřeba diskutovat o tom, že herecké výkony v tomto filmu patří k tomu nejvýraznějšímu, co tento film nabízí...kvalitativně se tomu blíží snad ještě režijní počin C. Berriho a krásné exteriéry. Samotný příběh však ničím neuhrane a závěrečné prozření není taky ničím, co by se ještě ve filmu neobjevilo. Jsou to krásné 3*, ale víc asi ne. (21.12.2010)

Tak tohle už opravdu nikdy více. Naivně jsem čekal, že se 2.díl vytáhne a předčí ten 1., který byl docela slabý (ostatně téma nenaplněné pomsty mě prostě lákalo). Představitelka Manon sice byla hezká (to se jí musí zase nechat), ale herecký výkon mi přišel skoro až k smíchu. A navíc, stejně jako v minulém díle, jsem fandil záporákům, protože klaďasové byli toporní a nesympatičtí. Příběh byl ještě nudnější (zvláště posledních 20 minut bylo neuvěřitelně natažených), humoru ubylo (když pominu těch sebeparodujících prvků) a tohle přeceňované dílo zachránil kromě hudby a pohledů na krajinu až úplně samotný konec, resp. jeho pointa. Vychází mi to na pouhé 2*, tohle asi není šálek mého čaje. (02.09.2008)

Většina kladů prvního dílu přetrvala, nad tím netřeba vést nářky. Hlavně o hercích to platí do posledního písmenka. Jenže, ono je to tak nějak celé zbytečné. Postavy se zpočátku nikam neposouvají, je v zásadě dlouho dopředu jasné "co, kdy, kdo, jak a proč" a ani děj není z nejzajímavějších. Plyne to jako dlouhý parný den v Provence. Ignoruje se totiž závěr Jeana od Floretty a čeká se až na to "tamta" postava, opět, přijde. Od chvíle kdy učiní svou pomstu je to zase naprosto prvotřídní a bez výhrad, akorát prostě tak nějak navíc. Ovšem tady je na vině spíše Pagnolova předloha. Osobně bych býval raději uvítal jeden tří hodinový perfektní film, než dva velmi dobré stodvacetiminutové, ale... Ale lepší než drátem do oka, že? (25.05.2008)

Pokračováni zfilmovaného románu Marcela Pagnola navazuje na film Jean od Floretty. Před deseti lety César se svým strýčkem způsobili smrt hrbáče Jeana a ukradli vodu z pramene na jeho pozemku. Nastává čas zúčtování. Pomsta na sebe bere podobu krásne hrbáčovy dcery Manon, do které se César nešťastně zamiluje. Manon hraje mladičká a krásná Emmanuelle Béart a když sa nahá koupe se svými kozičkami, tančí a hraje na harmoniku, je opravdu přesvědčivým ztvárněním divoké a nespoutané krásy, která jediným dechem vyfoukne Césarovi rozum z hlavy. (04.09.2008)

Musím konstatovat ,že mé hodnocení , ač je hvězdně stejné jako Jean od Florety ve skutečnosti stejné není. Manon malinko ve svém tanci pokulhávala za svým zmrzačeným otcem Jeanem. Možná , protože jsem žena a neokouzluje mne krása E.Béart (i když to skutečně kráska byla). Možná , že mi vadila jedna věta (jsem přesvědčená ,že bez ní by se film obešel) , která mi hned na začátku dala tušit celé vyznění a celou pointu. Přesto si vážím této adaptace Živé vody tekoucí v nádherné Provence. (03.09.2008)