Lilya 4 - ever

Uz dlho som nevidel tak kruty film, ktory by vo mne zanechal niekolko hodin po filme skutocne zly alebo neprijemny pocit z toho, ze toto sa naozaj deje a podobne kruty sposob zivota preziva aj v tejto chvili vela ludi. Reziser Lukas Moodyson natocil skvelu dramu presne vystihujucu kruty zivot bez nadeje, bez ziadnej sance do buducnosti a aj hudba Nathana Larsona to vystihla velmi dobre. Oksana Akinshina, ktora si zahrala Lilju je tiez velmi talentovana herecka a v mensej ulohe sa objavila aj v akcnom BOURNOVOM MYTUSE (2004). Nemam tomuto filmu co vytknut, vobec som nepoznal scenar, takze nevedel som, co sa bude diat a nevadili mi ani tie anjelske kridla. Tym chcel reziser ukazat, ze prave ten maly chlapec bol jediny clovek na svete, ktory ju mal rad, inac nemala nikoho. Skvely film... 19.09.2009 ____ Oksana Akinshina - (Lilja) +++ Artyom Bogucharsky - (Voloďa) +++ Lyubov Agapova - (Liljina matka) +++ Liliya Shinkaryova - (Teta Anna) +++ Elina Benenson - (Nataša) +++ Pavel Ponomaryov - (Andrei) +++ Tomasz Neuman - (Witek) +++ Hudba: Nathan Larson +++ (19.09.2009)

Trošku mi připadalo, že Lukas Moodysson vlastně neví co nám chce skrze Lilju sdělit, ale i přesto jsem si dokázal film "užít". Při sledování mě ihned napadlo srovnání s americkým Gardens of the Night, jenomže toto je úplně jiné kafe. Tohle totiž není žádná Amerika, toto je Rusko (to škaredé Rusko), tady si nemůžete americký sen ani namazat na chleba, natožpak uvažovat o jeho skutečném prožití. Matka vám uteče na západ, musíte šlapat, aby jste se najedli a když už máte důvod myslet si, že bude líp, narazíte tvrdě na dno a místo rozličných druhů zeleniny sklízíte ve Švédsku pouze okurky. Povinně pouštět všem pipinám, kterým se zhroutí svět nedostanou-li pod vánoční stromek ajfouna nebo já nevím co. (11.06.2012)

Spoilery - Jenom lidé ze stejné vrstvy si umí dát navzájem lásku. V ráji se nakonec všichni nešťastní dočkají svého štěstí. Bohatí nám, chudým, smutným existencím, nikdy vlastně nechtějí pomoci. Ne, díky, takhle radši ne. Zatímco na začátku jsem se dlouho nemohl zbavit pocitu, že se scénář marně snaží o autenticitu a v její výsledné nedomrlosti je téměř až směšný, musím na druhé straně přiznat, že ve chvíli, kdy se na scéně objevil Andrei, jsem si uvědomil, že mi na Lilye opravdu záleží. Tenhle pocit je ale poškozen tím, že je úplně jasné, že se všechno nepovede, všichni budou zlí a Lilye bude ještě mnohokrát ublíženo. Nekompromisnost života opuštěných dětí se dá určitě ukázat barvitěji než za pomoci triviálního obrazu "na konci si spolu můžeme hrát". 50% (08.02.2008)

Дальше от них / Дальше от дома. Sociální cítění je to jediné, co nám v tomhle vydřidušském světě ještě zbývá. Neskrblíme jím především u četby a při sledování filmů, jako je ostatně tento. Kolem nás toho až tam moc není, leccos přece jen postřehneme, pokud se díváme opravdu pozorně a pečlivě. Nejsou to žádné (filmové) excesy: nezvykle nevychované děti, asertivní chování státních zaměstnanců, domestikace mužů, nadměrná sebejistota u žen, provokativní chování menšin... Jak recenzenti (správně) poukazují, film má mnoho rozporů, režisér nemá tuto problematiku úplně v malíčku, ale "sociálně cítí" a chce to říct bez ohledu na to, co mu kdo přičte nebo vyčte. ... Malarkey píše: jenom jsem při těch smutných scénách nedokázal být smutný i já. Spíš jsem z toho všeho měl dost zvláštní pocit. - Myslím si, že ten pocit bude тоска по дому, stesk po domově, tedy přece jen smutek. --- Na závěr důrazné varování pro Lilju a podobnéVoloďa jako Michael Jordan s píchlým míčem na hlavě. ... A na závěr ještě varování pro Lilju (a podobné): Peníze nepatří mezi konzumní odpad! Peníze se dávají do kontejnerů s označením "stát a podpůrné organizace" (případně posílají na jejich účet), které je odborně a bezpečně zlikvidují. (22.08.2022)

Drsné, pravdivé. Švédský režisér Lukas Moodysson si vydobyl renomé slibného talentu hned svým celovečerním debutem Láska je láska, kdy si divák užil poměrně sympatickou atmosféru i otázky křehkého dospívání bez přikrášlování. A právě žádnou idylku nelze očekávat ani od tohohle depresivního dramatu. Představuje (zejména ruční kamerou) dívku žijící v nižších třídách v Rusku. Když matčin nový přítel oznámí, že odjíždějí do Spojených států, Lilyu přepadnou vize světlé budoucnosti. Záhy se ovšem dozví, že hodlají vycestovat bez ní. Jakmile si začne vydělávat vlastním tělem, z obrazovky ještě víc dýchne patřičná šeď a deprese. I tak se dočkáme občasného nevěrohodného chování postav i několika příběhových škobrtnutí. Tři až čtyři hvězdy. (10.09.2022)