Láska je láska

AngelAngie mi ukradla slova z úst. :-) Námět a scénář super, příjemný hudební podkres i kamera. Jenže to tak strašně vázne. Režie pražádná a i když ústřední herecké duo působí vizuelně dobře, režisér s nimi vůbec nepracuje. Škoda nevyužitého potenciálu. Rozhoduji se mezi třemi a čtyřmi *, ale už jen pro jedinečnost tématu a neobvyklý příběh ze života dávám nakonec čtyři. (09.11.2011)

Milý komorní, možná ale trošku natahovaný snímeček, který rozhodně potěší nejedno okoralé srdíčko. Jenom mě napadlo to stejné co Funky Figa... Jo a hodně se mi líbilo, že život teenagerů je zde ukazován ve své skutečné podobě - tedy sprostá mluva, párty, chlast, sex a tak. Seveřané si holt nemusí nic nalhávat... (20.05.2003)

Americká kinematografie se leckdy snaží o naprostou upřímnost, ale nakonec z toho vychází dosti falešně. Narozdíl od ní ta evropská se netváří nijak, přesto vypadá naprosto skutečně. A to je právě příklad tohohle skvělého filmu. Téma dospívání, teenagerovského věku se dá spláchnout pubertální komedií, dá se vložit do komorního dramatu, ale snad prvně jsem ho viděl z tak otevřeného, dalo by se říct až skoro dokumentárního pohledu. Švédský styl, ta severská chladnost je příběhu vlastní. Nic není zabalováno do třpytivého pozlátka tak, aby divák bral vše s rezervou. Život taky nikdo do ničeho nebalí, takže tady máte upřímný pohled do duší dospívajících dětí, pohled na cestu po které kráčí a občas si na rozcestích nevědí rady. Herecké výkony jsou naprosto reálné, jak u hlavních hrdinů, tak i u rodičů, učitelů i u toho malého chlapce, jenž mamince jedné z hlavních hrdinek položí takovou zvláštní otázku. Další devizou je skvělá hudba, taková co k filmu naprosto pasuje. Myslím, že symfonická skladba by v nastínění světa mladých asi zabrala stejně, jako krasobruslařka v brance hokejového týmu. Punkové a rockové melodie pro tuhle generaci sedí mnohem víc. A hlavně, pocity, skutečná hra pocitů, nevyumělkované lidské stavy, které má divák tu možnost na obrazovce sledovat. Těch 5ti hvězdiček nelituju. I když film má pár slabších míst, absolutně je válcují ta ostatní. (30.08.2004)

Podle mě přeceňované. To, že je nějaký film ze severské produkce, je nízkorozpočtový a jakoby komorní, automaticky neznamená, že bude mít nějakou výpovědní či jinou hodnotu. Nejen, že nejde nijak do hloubky, ale je tak mělký, že se nestihnete s žádnou z velmi nesympatických postav (a v tom nejvíce vynikaly hlavní hrdinky, kterým bych dala normálně pár facek) ztotožnit (a vůbec nejde o to, jaké jste orientace), ale ani si je oblíbit či je (aspoň v něčem) pochopit. Citové zmatení patřící k pubertě je mnohem lépe vystiženo v jiných filmech, popř. seriálech. Scénář se bortí a nemá (zřejmě) žádoucí účinek, a dialogy jsou prázdné, takže jsem nakonec hrdinkám vůbec jejich "vztah" a cit vůči té druhé nevěřila, a nechápala jsem, odkud přišel. Film navíc nudí, a dívat se na to, jak se rodiče urputně podbízejí své frackovité dceři, je pro mne, vychované k respektu k rodičům (protože to, co předvádí Agnes, není jen taková ta "obyčejná chvilková teen rebelie", to je fakt rozpatlanost nejhrubšího zrna), utrpením. Budu se opakovat, ale opět nechápu většinové hodnocení. (31.10.2013)

Suverénní rebelka Elin, outsiderská introvertka Agnes. Společně v tomhle ospalém městečku, do kterého se jedna přistěhovala a druhá se v něm permanentně nudí, našly svou první zakázanou lásku. Začalo to pusou z hecu, skončilo přešlapováním na toaletě, před kterou se shlukuje půlka školy, která se raduje, že se v tomhle Fucking Åmålu zase konečně něco děje. Dospívání je otravná fuška i podle pánů ze Švédska, kteří toho času poměrně nesměle upozorňovali na problémy homosexuálů a jejich opovržení ze strany společnosti. Divák nebude zase tolik donucený se nad tématem zamyslet, určitě si ovšem užije poměrně sympatickou atmosféru, otázky křehkého dospívání bez přikrášlování a hlavně herecké výkony v čele od Alexandry Dahlstöm a Rebecky Liljeberg. Upřímné, severské, jiné.. (05.07.2016)