Blbec k večeři
Le Dîner de cons
The Dinner Game
The Dinner Game
The Dinner Game
Réžia:
Francis VeberScenár:
Francis VeberKamera:
Luciano TovoliHudba:
Vladimir CosmaHrajú:
Thierry Lhermitte, Jacques Villeret, Francis Huster, Daniel Prévost, Alexandra Vandernoot, Catherine Frot, Edgar Givry, Philippe Brigaud, Daniel Russo (viac)Obsahy(2)
Francúzska komédia, najsledovanejší francúzsky film 90 - tych rokov. Slávny parížsky vydavateľ sa s veľkou chuťou zúčastňuje každý týždeň večere s blbcami. Každý pozvaný hosť má za úlohu priviesť čo najväčšieho blbca ako záruku dobrej zábavy. Počas večere sa vyberá blbec najblbší. Raz sa vydavateľovi podarí nájsť perlu, blbca bez konkurencie, ale žiaľ večer sa mu vymkne z rúk. (STV)
(viac)Recenzie (624)
"Strategie je to skvělá, ale co ten stratég...?!" Tak si říkám, jak by komedie vypadala, kdyby se panu Brochantovi nepříhodila náhlá zdravotní nepříjemnost a na večeři mezi blbce by s panen Pignonem opravdu dorazil... Nu věřím, že by si Francis Veber i tak vyhrál se svým scénářem plným neočekávaných point, jaké dokážou dostat nepřipraveného diváka do kolen, a i v této variantě by komedie dostala své nesporné kvality, ale určitě by z mé strany dostala minimálně o hvězdičku méně. Drsná zábava pana nakladatele a jeho kolegů, kteří se vysmívají z lidí se zajímavými koníčky či neotřelými názory a dělání si blbců z nevinných lidí mi totiž fakt nevoněla, měl jsem s ní zejména u prvního zhlédnutí problém a trvalo mi nějaký čas, než jsem se přes to přenesl. Nebýt zdejší velké obliby Blbce k večeři ze strany mých spřízněných uživatelů, asi bych se sám k němu nebyl býval vrátil, ale musím říct, že repríza se vyplatila a po většinu času jsem se pobavil minimálně tak skvěle, jak by jeden u kultovní komedie očekával, a dřívější problémy s tématem (i formou blížící se až k sitcomu) vymizly. Thierry Lhermitte mi nikdy nebyl příliš sympatický, takže v úloze cynika, který to pěkně odskáče, mi vlastně sedl jako málokdy jindy. Jacques Villeret se mi líbil o něco víc v Robertovi a Robertovi z roku 1978, ale ani jeho kreace v roli úředníčka Pignona se zálibou v stavění památek ze sirek nepředstavuje žádného ochotníckého šaška, jak jsem ho možná vnímal kdysi, naopak jde o inteligentně a precizně zahranou postavou s příznaky svérázného "blbce" i chytrého člověka současně. Vedlejší herci zdatně sekundují, ba i Prévost coby daňový kontrolor přehrává daleko méně, než zamlada a je snesitelný. Jen tak mimochodem, na vyvrcholení telefonátu pánovi s garsonkou a cizí ženou nelze nezapomenout. Velmi slušná zábava se zajímavým dramatičtějším vyvrcholením. 80% (Filmová výzva 2019: Idée_fixe) ()
Bavila som sa skoro ako pán Juste Leblanc. Vydarený film. ()
Oskarový scénář, bez debat. Souhlasím i s tím, že Blbec k večeři je jedním z mála filmů, které český dabing povznesl ještě o kousíček výše, především Viktor Preiss je skvělý. ()
Výborná konverzační a situační komedie o jednom bytě a několika postavách a blbci, který udělá z blbce ještě většího blbce, kterému tím obrátí celý život naruby. ()
“Haluz týždňa” , je tradícia kamarátov, keď si pozývajú na večeru “BLBCOV” , na ktorých účet, sa potom celý ten večer, zabávajú, majú z toho - neskonalú prču ! Akurát vo vlaku, natrafí Pierreov kamarát, na úradníka, ktorému ho dohodí, aby ho pozval na večeru, do ostávajúcej partie, kde ostatní, si zabezpečili svoje obete. Ale Pierreho - sekne v krížoch, pri športovej aktivite, a tak musí ostať trčať doma, bohužiaľ, úradník, Francois Pignon, je už na ceste k nemu domov, pritom netuší, o čo ide. Na spomínanú večeru - nedôjde, zostanú u Pierreho v byte, ktorý sa akurát pohádal, kvôli tomu s manželkou, ktorá je akurát na odchode, ďalej do bytu, príde - daňový kontrolór, smutná nymfomanka, udobrí sa so svojim kamarátom, ktorého považuje za rivala, a ten, má z tejto situácie, neuveritelnú pasiu, smeje sa zvláštnym spôsobom, do všetkého asistuje, práve - Pignon, ktorý týmto pánom a dámam, volá, popletie, aj Anciáša, oni, ony, potom dobehnú k Pierremu, pričom sa môže začať reťazec bizarných situácii... A otázka spočíva, kto je tu najväčší blbec ? Je to šialené, je to zábavné, má to francúzsky šmrnc, ubehne to ako voda, nenudím sa, vynikajúci scenár a herci, i samotný odborník na komédie, F. Veber. ()
Pohodová komedie, u které se skvěle relaxuje. Na maximum to není především kvůli nevyužitému potenciálu - klidně to mohlo být delší a komplikovanější. Ale jinak jsem se nasmál dost, takže doporučuju. :))) ()
Obávala jsem se, že to bude Funesovsky potrhlé a celou dobu budu nadávat na žabožroutsky nekoukatelnou grotesku. Z Pignona jsem měla sice osypky, protože tohle mít doma, tak mám do týdne žaludeční vřed, ale léčebný endorfinový pocit zábavy a smíchu se nečekaně dostavil v míře víc než uspokojivé. Zajímavé je, že už v prvních pěti minutách filmu mě napadlo, koho bych na večeři pozvala já. Garantuju vám, že by trumfl i Pignona. Pro případné zájemce přepošlu kontakt. ()
Naprosto bravurní francouzská komedie, Francois Pignon je takový blbec, že se celý film musíte smát. :-D Opravdu skvělý herecký výkon předvedl Jacques Villeret. ()
Francouzi prostě tyhle komediem umí.... ()
Sranda po francouzsku na nejvyšší úrovni hlavně díky excelentnímu Villertovi, který dává přirozeným vzhledem své roli další rozměr velikosti 4D. :-)) ()
Misty vtipne, spise vsak nudne. ()
Společně s Profesionálem a Drž hubu, můj nejoblíbenější francouzský film. 90% ()
Zcela dokonalých, komediálních osmdesát minut - méně by bylo neuspokojující a více zdlouhavé. Směju se rád a ne moc často. Tímto filmem jsem měl nadděláno velmi dlouho dopředu. ()
Zřejmě nejlepší konverzační komedie vůbec. ()
Nechť tesána je svatá pravda, že je blbec a blbec. Ze začátku se to nezdá a já už nabával dojmu, že nám Veber vyměkl, ale nakonec se to přeci jen rozjede do klasické francouzské situačně-konverzační klasiky a párkrát to utrhne bránici. ()
86?... mně ty francouzský komedie připadaj furt stejný...za padesát let žádnej pokrok.....jakoby zábavní průmysl celýho světa ovládly plejstejšny a francouzi stále ujížděli na "takhle jedou páni"... já prostě tendleten jemný imbecilní humor nechápu....chce to trochu tý tvrdší reality...pár vodřenejch kolen a sem tam ňákej hematom ať se pohnem z místa....tudle sem šel městem trutnov na menší voslavu a naka babka vo francouzkejch holích venčila před barákem kluka.... ten behal zleva doprava jak na koksu,a hned zas vpřed a vzad,kopíroval brownův pohyb, s klackem v ruce šermoval na náledí a vydával zvuky jako "hádža", "tršš" a podobně...a bába se na něj utrhla, a začala na něj řvát,ať si stím klackem nehraje, ať ho ihned zahodí, a já jí říkám, klukovi ho zakážeš a sama máš dva ty mrcho... a bába ztichla natotata....a není se čemu divit.....kdo by se chtěl pustit do křížku s frajerem co vedne mlátí do zdi a vnoci krvácí z nosu ()
Pomalý rozjezd a slušné finále, přesto nemyslím si, že by Blbec k večeři patřil k francouzským komediálním skvostům. Francis Veber u mě vyvolává rozporuplné reakce. ()
Superdojemná francouzká komedie, která dokáže rozesmát, ale být i zároveň neuvěřitelně lidská. ()
Už jsem se fakt moc nebavil pouze chvílemi jinak celkem nuda. ()
Málem jsem si nevzpomněl, o čem ten film vůbec je, ale už to mám. Je to francouzská komedie, která se skoro celá odehrává v několika lidech v jedné místnosti a která pojednává o skupince lidí (resp. jednom z ních), kteří vyhledávají mezi lidem blbce, a ty si pak zvou na společnou večeři, kde se jim smějí. No, a tady se dostáváme do děje v době, kdy si náš smíšek udělal něco s nohou a nemůže se na večeři dostavit, a tak tráví večer s jendím blbcem u sebe v obýváku, a nechává si jeho ochotou ničit osobní život. ()