Reklama

Reklama

Hilly Kristal si po dvojitém bankrotu půjčil v roce 1973 peníze a koupil v New Yorku podnik Palace Bar. Vždycky si přál dát příležitost živé hudbě, hlavně country, bluegrassu a blues. Odtud pochází nový název klubu: CBGB... Country, bluegrass a blues - tyto tři hudební žánry daly název uznávanému newyorskému klubu CBGB, který se díky svému majiteli Hilly Kristalovi stal kolébkou undergroundového rokenrolu a punku. Protože v jeho klubu na Bowery nechtěly country kapely vystupovat, rozhodl se dát příležitost i jiným formám rocku. V jeho podniku mohly hudební skupiny vystupovat pod jedinou podmínkou – musely hrát jen vlastní tvorbu. Žádné pecky z hitparád, žádné předělávky. Jeho krédem bylo podporovat umělce za každou cenu. Hilly Kristal se tak proslavil a je právem označován za kmotra punku, který stál u zrodu kapel jako Blondie, Television, Ramones, Talking Heads, Dead Boys nebo The Police. (HBO Europe)

(viac)

Videá (20)

Trailer

Recenzie (153)

Larrysbride 

všetky recenzie používateľa

Film samotný by si možná i zasloužil čtyři hvězdičky, kdyby kapely v '73 nehrály skladby, které byly napsány až léta a léta později, na stěnách nebyly nálepky interpretů, kteří v klubu ještě ani nehráli a... Tak dále a tak podobně. Ale tohle prostě ignorovat nejde. (+ Malin Akerman je zřejmě ta nejhorší Debbie Harry, jakou kdy kdo mohl ztvárnit.) ()

mat.ilda 

všetky recenzie používateľa

V jedné velké díře zvané New York, byla ještě větší díra, jménem Bowery a v ní klub CBGB, kde se jeden naprostej pohodář snažil podnikat, aby mohl dát feťákům práci v kuchyni a tisícům individuí s hudebním sluchem šanci na nesmrtelnost. Ač nepatřím k těm, co by si extra stěžovali, že punk je mrtvý, energie, ukrytá v průvodci těžkých začátků na mě ale rozhodně zapůsobila, včetně Alana Rickmana jako Hillyho Kristala, jeho psa Jonathana, jeho barmana Merva, jeho kuchaře Idaha, jeho motorkářské ochranky, jeho matky, jeho chilli, jeho telefonního automatu, jeho švábů, jeho záchodů... ohledně posledně jmenovaných - ty by kouzelník Žito 44 nedal ;-) ()

Reklama

JohnnyD 

všetky recenzie používateľa

Na základnej škole sme mávali karneval. Okrem tradičných masiek tam býval program, kedy sme si všetci posadali na zem v telocvični a pred nás prišli starší žiaci, ktorí sa tvárili, že hrajú na hudobné nástroje a spievajú pieseň, ktorá na "playback" hrala. Tento film je trochu drahším updateom karnevalu na základnej škole. Príbeh ustupuje zbesilému samoúčelnému "komiksovému" strihu a film padá do hádania, ktorá slávna new wave/punková kapela sa ešte objaví a ako budú namaskovaní ich napodobitelia. Nič viac tu nie je, iba 100 minútový maškarný ples. Zlatí 24 Hour Party People... ()

Boogeyman 

všetky recenzie používateľa

Podobnost s výbornými Good Vibrations je veliká, ale narozdíl od strhujícího příběhu Terri Hooleyho jsou osudy Hillyho Kristala bez zápletky a hlavně bez zápalu. Spíše jde o komediální přehlídku hudebních celebrit při jejich začátcích, kdy občas někdo šlápne do psího hovna a Hillymu je všechno tak nějak volný. I přes hodně svižnou formu je poslední třetina docela nudná a zachraňuje ji jen neustálá přítomnost poctivého punku. ()

becki_tu 

všetky recenzie používateľa

Zajímavý, leč zkratkovitý film o výčtu kapel, které prošly legendárním klubem CBGC. Díky pestrému hereckému obsazení a punk-rockovému soundtracku se pravděpodobně nudit nebudete, ale žádnou přidanou hodnotu nebo filmařskou nadstavbu tu nehledejte. Je to zkrátka hraný dokument, který víceméně zaujme pouze dvě skupiny diváků - fanoušky jednotlivých kapel nebo fanoušky jednotlivých herců. ()

Galéria (61)

Zaujímavosti (5)

  • Niektoré z nálepiek na stenách klubu CBGB v čase jeho otvorenia ešte neexistovali. (beso74)
  • Vo filme je niekoľkokrát možné zazrieť na rohu ulíc Bleecker Street a Bowery označenia ulíc písané bielymi písmenami na zelenom podklade. V sedemdesiatych rokoch 20. storočia však boli ulice na Manhattane označené čiernymi písmenami na žltom podklade. (beso74)

Reklama

Reklama