Réžia:
Wes AndersonScenár:
Wes AndersonKamera:
Robert D. YeomanHudba:
Alexandre DesplatHrajú:
Ralph Fiennes, F. Murray Abraham, Mathieu Amalric, Adrien Brody, Willem Dafoe, Jeff Goldblum, Harvey Keitel, Jude Law, Bill Murray, Edward Norton (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Pán Gustave (Ralph Fiennes) je legendou medzi hotelovými zamestnancami. V čase medzi dvoma svetovými vojnami, v Bohom zabudnutej krajine, kde takmer nič nefunguje, je luxusný Grandhotel Budapešť oázou istoty a spoľahlivosti len vďaka nemu. Vrchný šéf hotelového personálu plní želania svojich hostí ešte skôr, než ich vyslovia, a väčšinu z nich nezištne miluje, často aj láskou fyzickou. Keď mu vďačná klientka odkáže mimoriadne vzácny obraz a vzápätí naveky zavrie oči, náhle pán Gustave závratne zbohatne. Celkom logicky sa stane tŕňom v oku nahnevaných pozostalých, terčom nájomného vraha a hračkou v rukách miestnej polície. Vo všetkých týchto nevďačných situáciách mu pomáhajú obstáť vlastné skúsenosti, osobný šarm a najmä pakistanský pikolík Zero (Tony Revolori), verný pomocník, z ktorého chce vychovať svojho nástupcu. (TV JOJ)
(viac)Videá (15)
Recenzie (1 438)
Zvláštny film. Hviezdnymi menami prešpikovaný, zábavný i uletený mix žánrov, ktorý lieta od jednej scény k druhej rýchlosťou svetla alebo aspoň rýchlosťou akou Ralph Fiennes sype dialógy z papule. Z množstva hviezd som si najviac užil účasť H. Keitela a W. Dafoa. Množstvo scén a vlastne i celé tempo rozprávania príbehu je dosť uletené, preto je možné, že sa poniektorým pootvoria od úžasu ústa a vypadne z nich: "Čo to kurva je?"Ja som sa prispôsobil a dobre som sa bavil. Často sú triky dosť úbohé, možno i zámerne, ale je to i pre dobro veci a jednoducho to zoberiete tak ako to je. Zámerná nedokonalosť a istá divadelnosť filmu nakoniec iba prospieva, pretože je jednoducho iný. Množstvo hereckých hviezd, skvelá zábava - to je Grandhotel Budapest. 80%. ()
Ale jo. Nejsem nadšen, ale pořád to se mnou Wes umí. Jeho Život pod vodou je jeden z mých nejoblíbenějších filmů, Budapešť co do podvratnosti a kašlání na "normálnost" stojí hned za ním, ale vlastně už je to moc trademarkové, aby si to zachovalo tu pravou sílu, čímž to trochu ztrácí význam. A především mi chyběly stejně silné emoce, které si s Wesem prostě spojuju. Jeho minulé filmy jsou hravé, aby zakryly kruté jádro - mám pocit, že tady už jde jenom o hraní pro hraní. ()
Wes už nám pomalu začíná inscenovat sám sebe a tak Grandhotel Budapešť je především nekonečné defilé jeho nezaměnitelného rukopisu, které už se postupně přetavuje do výnosného trademarku. Atrakce střídá atrakci, a tak není čas některé scény a postavy nechat nadechnout a pořádně doznít. Byla to natolik zběsilá jízda po starém dobrém lunaparku, že dá docela zabrat se na film pořádně naladit. Zato se však Wesovi nedá upřít vypravěčský talent a atmosféra předválečné Evropy - navoněné, zásadité a na prahu války vyšinutých maniaků. A zato upřímný dík. Ale příště ať si radši znovu uvede své předešlé filmy, než abych zas za dva roky chodil na v kostce to samé. ()
Na minulé zastávce u Měsíce jsem se začínal bát, že už Wes jede jen na volnoběh. Naštěstí mylně. Tenhle staromil totiž znovu začal stavět vlastní světy a čaruje tak silně, že se nestačím divit. Z kamerově okouzlujících scén (muzeum) přechází do groteskních (Winter Games) a jen pár vteřin po zdánlivě neškodném okamžiku nečekaně zatuhne krev v žilách. A i přes všudypřítomnou optimistickou atmosféru má jeho milované ubytovací zařízení tak silnou nostalgii po starých časech, až u toho několikrát zabolí u srdce. Na nejvyšší hodnocení to kvůli několika dějovým překvapením o malý chlup nestačí, ale to nic nemění na tom, jak zaskočený a fascinovaný zůstávám. Protože pokaždé, když už se zdá, že se tahle rozhrkaná lanovka musí zákonitě zastavit, přijde vítaná známá tvář a jede se dál. ()
To, co Fiennes předvedl v Grandhotelu Budapešť Ralph Fiennes, je paráda s velkým P a jeho concierge boss, jehož by Bohumil Hrabal označil za největšího pábitele, prostě nemá chybu. Ať už uspokojuje bohaté paničky ubytované v „jeho“ hotelu, nadává šéfovi za najmutí pikolíka bez konzultace nebo dělá kázaní personálu při večeři, budete na něm viset pohledem od začátku do konce. Není to nejlepší Wes Anderson, ale ten film znám nazpaměť. ()
Galéria (143)
Zaujímavosti (41)
- Wes Anderson bol výrazne inšpirovaný dielom rakúskeho spisovateľa Stefana Zweiga, ale aj krajinami strednej Európy. „Keď sme dokončili základné body scenára, pustili sme sa do cestovania. Všímali sme si najmä architektúru, ale počúvali sme aj príbehy ľudí, ktorých sme stretli. Vo filme sa tak na mnohých miestach odrážajú inšpirácie, ktoré sme nazbierali v Českej republike, Maďarsku, Poľsku, Rakúsku či Nemecku," uviedol režisér. (kacer4)
- V titulcích režisér Wes Anderson děkuje Stefanu Zweigovi a jeho knihám za inspiraci. Stefan Zweig byl humanistický intelektuál, jenž utekl před nacismem do Brazílie, kde spáchal sebevraždu. V dopise na rozloučenou napsal, že nemá sílu začít nový život v cizí zemi v situaci, kdy Evropa prochází sebedestrukcí. (morgos)
- Pôvodne mal hrať hlavnú úlohu Johnny Depp, ale kvôli nabitému programu musel rolu odmietnuť. (LV.Helter)
Reklama