Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Od Masaryka ke Klausovi a Mečiarovi. Konec Československa. Transformace ekonomiky se jeví jako největší téma počátku porevolučních devadesátých let. Nalézt její klíčové body je obrovské a rozhodující dobrodružství. A přece je tu ještě jedno, možná významnější téma. Už na počátku revoluce bylo v Čechách Občanské fórum a na Slovensku Veřejnost proti násilí. Proč ne? Ale následoval spor o název společného státu, tak zvaná pomlčková válka. To už bylo vážnější a cosi to naznačovalo. Vztah mezi Čechy a Slováky se komplikoval. Zpočátku téměř všichni říkali, že chtějí společný stát, ale nebylo jasné jaký. Federace, v níž silnější pomáhá slabšímu, nebo konfederace, v níž jde každý za své. Transformace se zatím tříbí směrem ke kuponové privatizaci. Ježek, Tříska a další ekonomové prožívají těžké, nesmírně vzrušující chvíle. Národnostní otázky se však skoro nepochopitelně komplikují stále víc. Co ti Slováci vlastně chtějí? Ten problém dostihuje i Václava Havla a nutí ho dobrat se k podstatě toho, co je pod všemi těmi řečmi, spory a útoky: Slováci už od nás nechtějí nic dostávat, chtějí svůj vlastní stát. Ale co dál? Přicházejí první svobodné volby a roste fenomén Václava Klause. Ale i Vladimíra Mečiara, dynamického, neuchopitelného muže v čele Slovenska. Vše směřuje k tomu, že rozhodnutí padne mezi těmito dvěma nepochybně tvrdými a silnými muži. Kdo však vysloví to konečné a neodvolatelné slovo, které se stane osudem Československa? (Česká televize)

(viac)

Recenzie (17)

fabecc1222 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Těžká úloha pro Plesla, protože hrát Klause je těžké z toho hlediska, že každý známe jeho gesta, grimasy a hrát takovou roli může docela snadno sklouznout až k parodii, ale myslím, že Plesl to tady uhrál přesně na té hraně, že byl vědný předlože a zároveň si z ní nedělal srandu. Díl jako takový byl asi přesně takový, jaký se dal čekat. Všichni noví politici si měří svá ega a čechrají peří a ukazují, kdo je ten nejsilnější. Jednotlivé zájmy se střetávají a to i mezi národy. Ačkoliv rozdělení ČR a Slovenska je z historického hlediska bráno jako ukázkový příklad dobrého rozdělení, protože se jako jedna z mála obešlo bez krveprolití. Stejně se v devadesátkách právě kvůli vlastním zájmům a egům spousta věcí podělala, jak je ostatně vidět i v tomhle díle...Kupónová privatizace, kdo z běžných lidí o to vlastně stál... ()

Amonasr 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Tento díl se překvapivě povedl lépe než některé předchozí, ačkoliv od událostí naopak je nejmenší historický odstup. Kosatíkovi se zde totiž povedlo oprostit se od svých osobních animozit a získal si tak od událostí patřičný ideologicky nepokřivený odstup, což se ve výsledku pozitivně projevilo. Většina aktérů byla také výborně herecky ztvárněna, s výjimkou snad jen Tomáše Ježka a Miroslava Macka, kteří svým reálným předlohám neodpovídali ani vizuálně ani způsobem vystupování. ()

Reklama

horskejvlk 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Vyvrcholení staré party kolem Václava Havla-Marka Daniela. Problémy  Masarykovského pojetí republiky Československa tedy novodobého žaláře národů nebo velké rodiny kde starší brácha jsou Češi mladší Slováci, nevlastního bráchu Němce jsme mohli vyhnat ti se cítili nejvíc ukřivděni a adoptovaného bratra Rusíny jsme se zbavili s radostí a je si adoptovali Ukrajinci. Poslední otázka ztvrdlého neupečeného chleba Česko- Slovenska  stačí ho rozlomit se povedla. Samostatný český stát tak jak byl vždy v středověkých hranicích se vrátil na původní místo tak jak regulovaná řeka se vrátí časem do svého přirozeného řečiště. Masarykovo pojetí státu dle vzoru USA byla utopie která se ze strategického postavení vůdčí nebezpečí Německa měla smysl ve 30 letech nikoliv po válce. To byl již přežitek. Česky stát se zbavil majetku Ježek s tričkem Harvard univerzity ( narážka na Capital and consalting Zloděje a gaunera Koženého) vše vystihuje. Ekonomové se tak hnali za ekonomickou prosperitou že zapomněli na mravní-právní atmosféru,  tzv. Blbá nálada kterou vyprodukoval teoretik a suchar Klaus, který nikdy neměl kamarády způsobilo jeho ořezdívku Tunel dědek se kterou se vypořádáváme generační obměnou. Jaroslav Plesl jako Klaus je dokonalý. ()

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Napriek veľkej snahe Marek Ťapák nie je žiadny Mečiar. A ani Klaus nebol dokonalý. A celkovo ten pohľad, ktorý sa neukázal ako pravdivý, že Slováci skrachujú, nemajú na to, sú zradcovia, nemajú nárok na vlastný štát. Všetko sa ukázalo ako lož a napriek ignorovaní nejakého referenda sa po čase ukázalo, že nič lepšie ako ako rozdelenie, ktorého mierovú cestu nám závidí celý svet, sa nemohlo stať. Predtým sa kradlo v Prahe, teraz sa už kradne aj v Bratislave, každý má svojich odroňov na čele, na nič sa nedá vyhovárať, no a tie česko-slovenské vzťahy nikdy neboli lepšie. Čo sa pred 30 rokmi ukazovalo ako krok do priepasti, sa nakoniec ukázalo ako krok šťastný, hoci každá z krajín musela začať riešiť veľmi ťažké politické neduhy. Ale bežný Čech a bežný Slovák ostávajú stále viac než len priateľmi. Paradoxne, aj vďaka rozpadu spoločného štátu. ()

Nach 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Přiznávám, čekal jsem, že půjde o nejnudnější epizodu, ovšem podaná byla tak záživně, že jde o jednu ze tří nejlepších. Je po revoluci, Slováci se utrhávají ze řetězu a je potřeba vyřešit zestátněné podniky a navrátit je lidem. Jak toho docílit? Kupónovou privatizací. Předně si řekněme, že mnohé se zde oproti skutečnosti zjednodušuje. Ale ta jednoduchost je zároveň i silnou stránkou této epizody. Složitou ekonomii zde pochopí úplný blbec. Zvláště scény s Bohumilem Kleplem a Oldřichem Vlachem mají tu správnou šťávu. A Jaroslav Plesl jako Václav Klaus je též vynikající. Závěr se prostě vydařil přesně tak jak ideálně měl. A já si ho opět rád znovu připomenu. 80% ()

Galéria (45)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené