České století
Réžia:
Robert SedláčekScenár:
Pavel KosatíkKamera:
Michal KrejčíHudba:
Michal RatajHrajú:
Marek Daniel, Tereza Hof, Jiří Lábus, Oldřich Kaiser, Roman Luknár, Jan Sklenář, Daniel Rous, Miroslav Hanuš, Jaroslav Plesl, F. A. Brabec, Ján Greššo, Alois Švehlík, Matej Landl, Martin Preiss (viac)Obsahy(1)
Tajemství sametové revoluce a jejího vnitřního mechanizmu. Pohled do nitra sametové revoluce. Po letech komunistické totality vzniká něco nového, není ale úplně jasné co. Teprve se to formuje. První úžasná, nepředstavitelná změna: jednání Občanského Fóra s komunistickým premiérem Adamcem. Na to první nebyl Václav Havel ještě ani připuštěn, ta další už se odehrávala s ním v čele. Setkání dvou světů, které k sobě musejí hledat nějakou cestu, země to potřebuje. A je to cesta složitá. Zpočátku obě strany hrají vabank, Havel to cítí stejně jako Adamec. Ale pak přichází shromáždění na Letné, které celý proces dynamizuje. Oni mají ulice, co máme my, ptají se komunisté, kteří cítí svou slabost. Adamec vnáší do politické hry svou důležitou kartu, rezignaci. A Husák ho tlačí na funkci prezidenta místo sebe. To je rozhodující okamžik, který před Občanské Fórum klade nesmírně důležitou, protože zcela praktickou otázku: kdo bude novým prezidentem? A Václav Havel se musí zásadně rozhodnout o své budoucí roli.
Je to složitý a poněkud absurdní okamžik, především pro Havla. Ale musí ho sám v sobě překonat, aby to, co začalo, bylo také dokončeno. Ale i komunisté stojí před kruciální otázkou – obrátí se k minulosti, nebo k budoucnosti? Objevuje se nový pretendent na místo premiéra, Marian Čalfa. Komunista, ministr bývalé vlády. Dokáže ho Občanské Fórum přijmout? Překážky jsou velké, ale události prudce eskalují, je nezbytné se domluvit. Čalfa svým způsobem překvapuje, je schopen chápat, co se opravdu děje a adekvátně tomu se rozhoduje. A k původní nepolitické politice Občanského fóra přidává politiku skutečnou, reálnou. Klíčová chvíle rozhovoru mezi Havlem a Čalfou, odehrávající se v prostoru zajištěném proti odposlechu, ukazuje podstatu problému, před kterým nelze nijak uhnout. Havel volí – ale je tu ještě jedna překážka, Alexander Dubček. I rozhovor s ním představuje klíčovou chvíli, prakticky vedoucí k definitivnímu vítězství sametové revoluce. Václav Havel, zastánce nepolitické politiky, se sám stává politikem v plném smyslu toho slova. A československým prezidentem. (Česká televize)
(viac)Recenzie (21)
Skvělé pojetí Sametové revoluce. Vidět ji očima zákulisních jednání a pohledem názorů na ní očima jednotlivých stran, byla správná a trefná volba pro tuto sérii. Zvláště postřehy řečené postavou ztvárněnou Oldřichem Kaiserem jsou výborné. Dojde vám, že to v politice vlastně tak jednostranné nebylo. Kdo byl nalevo a kdo napravo nebylo tak úplně jasné. A tedy že už v roce 1989 jsme si zadělali na budoucí problémy. Havel zde vystupuje jako aktivní osobnost OF, která zprvu dělá, že se jí do politiky tolik nechce, ale v závěru se přece jen ponoří do této žumpy naplno, aby se z ní stalo to, pro co je dnes známá.... prezidentem. Jaké oběti pro to bude muset obětovat, to již je v tichosti zde naznačeno. Pro mě jedna z těch vrcholných epizod. 80% ()
Opět díl, který zcela určitě patří do kategorie těch zdařilejších. Věnuje se období, které předcházelo Sametové revoluci a ukazuje nám, jaké situace museli členové KSČ se členy Občanského fóra probírat a řešit, než došlo k tomu pomyslnému střídání stráží a nastolení tolik kýžené demokracie. Z hlediska hereckých výkonů zde zaujme zejména Oldřich Kaiser v roli Oskara Černého a Jiří Lábus v roli premiéra Ladislava Adamce. ()
Je obdivuhodné, jak film skládající se převážně z rozhovorů u stolu dokáže navodit napětí. Napětí, nejistotu a trapnost, rozpaky. Ty často v situacích, kdy si slovo vezme Havel, a my pozorujeme ostatní, jak se začínají ošívat a přát si, ať už se konečně vymáčkne. A na straně komunistů téměř hmatatelný pocit nepatřičnosti a rozhořčení z toho, že se tohle skutečně děje a oni s Havlem a spol. skutečně musí sedět u jednoho stolu a vést dialog – nedialog. Kouř ze stovek cigaret tvoří clonu zákulisních jednání a uzavřených dohod, ideálů a politického pragmatismu. Vynikající Kaiser a Lábus. ()
Výrečnosť Vaška s lahví bola nepriamo úmerná klesajúcej hladine v tej láhvi. V každom prípade táto nudnejšia časť je len znamením toho, že už komunistov bolo veľmi, veľmi ťažké dostať z kresiel. A keď to chcete podobrotky, tak sa s tým proste zaserete. Asi to nemala byť až tak nežná revolúcia. Dnešná paralela s vládou zúbkovej víly Hegera a jeho žumpárskych neschopákov čisto náhodná. Riadne odvolaní a nechávajú krajinu v chaose kvôli kreslám skoro rok. Tým prekonali odpor komunistov asi desaťnásobne. ()
Zatím asi nejlepší epizoda z celé série, která ukázala, že klidné předání moci se nemohlo obejít bez zakulisnich jednání mezi Havlem a Čalfou. Na druhou stranu tato taktika vzbuzuje už asi navždy pochybnosti a různé spiklenecké teorie a zpochybňuje do jisté míry onu proklamovanou Havlovu morální čistotu. Ostatně v době jeho úřadování se k těmto pochybnostem nabalovaly mnohé další, takže Havel měl a dosud má mnohem větší kredit v zahraničí (vyjma Srbska apod.) než doma. Pouze Oskar Krejčí zde byl zobrazen až příliš démonicky, jako by si s ním chtěl snad Kosatík vyřídit nějaké soukromé účty. ()
Reklama