České století
Réžia:
Robert SedláčekScenár:
Pavel KosatíkKamera:
Michal KrejčíHudba:
Michal RatajHrajú:
Marek Daniel, Tereza Hof, Jiří Lábus, Oldřich Kaiser, Roman Luknár, Jan Sklenář, Daniel Rous, Miroslav Hanuš, Jaroslav Plesl, F. A. Brabec, Ján Greššo, Alois Švehlík, Matej Landl, Martin Preiss (viac)Obsahy(1)
Tajemství sametové revoluce a jejího vnitřního mechanizmu. Pohled do nitra sametové revoluce. Po letech komunistické totality vzniká něco nového, není ale úplně jasné co. Teprve se to formuje. První úžasná, nepředstavitelná změna: jednání Občanského Fóra s komunistickým premiérem Adamcem. Na to první nebyl Václav Havel ještě ani připuštěn, ta další už se odehrávala s ním v čele. Setkání dvou světů, které k sobě musejí hledat nějakou cestu, země to potřebuje. A je to cesta složitá. Zpočátku obě strany hrají vabank, Havel to cítí stejně jako Adamec. Ale pak přichází shromáždění na Letné, které celý proces dynamizuje. Oni mají ulice, co máme my, ptají se komunisté, kteří cítí svou slabost. Adamec vnáší do politické hry svou důležitou kartu, rezignaci. A Husák ho tlačí na funkci prezidenta místo sebe. To je rozhodující okamžik, který před Občanské Fórum klade nesmírně důležitou, protože zcela praktickou otázku: kdo bude novým prezidentem? A Václav Havel se musí zásadně rozhodnout o své budoucí roli.
Je to složitý a poněkud absurdní okamžik, především pro Havla. Ale musí ho sám v sobě překonat, aby to, co začalo, bylo také dokončeno. Ale i komunisté stojí před kruciální otázkou – obrátí se k minulosti, nebo k budoucnosti? Objevuje se nový pretendent na místo premiéra, Marian Čalfa. Komunista, ministr bývalé vlády. Dokáže ho Občanské Fórum přijmout? Překážky jsou velké, ale události prudce eskalují, je nezbytné se domluvit. Čalfa svým způsobem překvapuje, je schopen chápat, co se opravdu děje a adekvátně tomu se rozhoduje. A k původní nepolitické politice Občanského fóra přidává politiku skutečnou, reálnou. Klíčová chvíle rozhovoru mezi Havlem a Čalfou, odehrávající se v prostoru zajištěném proti odposlechu, ukazuje podstatu problému, před kterým nelze nijak uhnout. Havel volí – ale je tu ještě jedna překážka, Alexander Dubček. I rozhovor s ním představuje klíčovou chvíli, prakticky vedoucí k definitivnímu vítězství sametové revoluce. Václav Havel, zastánce nepolitické politiky, se sám stává politikem v plném smyslu toho slova. A československým prezidentem. (Česká televize)
(viac)Recenzie (21)
Mrazivej Oldřich Kaiser jako Oskar Krejčí: (parafrázuju) "A všimli jste si, že v tom jejich volání po demokracii a svobodě chybí jedno slovo, který se všichni bojí vyslovit? Slovo 'kapitalismus', to nikdo neřekl!" A pak skvělej Luknár jako Čalfa, geniální zákulisní hráč. Obrovsky dobrej díl, kterej posunul revoluci do politiický politiky ✌️ ()
Zpracování novodobého dějepisu naráží na dva problémy. Tím prvním je to, že si ty události divák pamatuje. A tím druhým je to, že stejný divák mohl sledovat počínání aktérů v dalších desítkách let. V roce 2021 si totiž vůbec nejsem jistý, jestli ti, co seděli u té Havlovy poloviny stolu, nejsou o dost horší než ti po boku Adamce. ()
Výrečnosť Vaška s lahví bola nepriamo úmerná klesajúcej hladine v tej láhvi. V každom prípade táto nudnejšia časť je len znamením toho, že už komunistov bolo veľmi, veľmi ťažké dostať z kresiel. A keď to chcete podobrotky, tak sa s tým proste zaserete. Asi to nemala byť až tak nežná revolúcia. Dnešná paralela s vládou zúbkovej víly Hegera a jeho žumpárskych neschopákov čisto náhodná. Riadne odvolaní a nechávajú krajinu v chaose kvôli kreslám skoro rok. Tým prekonali odpor komunistov asi desaťnásobne. ()
Je obdivuhodné, jak film skládající se převážně z rozhovorů u stolu dokáže navodit napětí. Napětí, nejistotu a trapnost, rozpaky. Ty často v situacích, kdy si slovo vezme Havel, a my pozorujeme ostatní, jak se začínají ošívat a přát si, ať už se konečně vymáčkne. A na straně komunistů téměř hmatatelný pocit nepatřičnosti a rozhořčení z toho, že se tohle skutečně děje a oni s Havlem a spol. skutečně musí sedět u jednoho stolu a vést dialog – nedialog. Kouř ze stovek cigaret tvoří clonu zákulisních jednání a uzavřených dohod, ideálů a politického pragmatismu. Vynikající Kaiser a Lábus. ()
Podobně jako předtím Jiří Vyorálek, tak i tady Marek Daniel předvádí jeden z nejlepších hereckých výkonů posledních let. Jeho Havel je přesně takový, jaký má být, snaží se být nepolitický, působí jako člověk absolutně mimo ligu těch klasických politiků a postupně se mění až vlivem vnějších událostí, které ho strkají vlastně do nekomforntní pozice. První půlka díla je naprosto bezchybná, dialogy mezi Havlem a Adamcem mají tu skutečnou osudovost toho, že se něco mění. Prostřihy na reálné dobové záběry tady jen přidávají na autenticitě a vůbec nepůsobí rušivě. Líp by to stejně asi při daném rozpočtu natočit nešlo. Tady vidíme, jak strašně zmatené a v mnoha ohledech nekoordinované vlastně celé tohle období bylo. Komunisti jsou v háji, ale jakobychom na to nebyli připraveni...Tohle období je dozajista to, které určuje celý náš další směr až do současnoti. ()
Reklama