Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)

Kdybych byl ještě daleko větší cynik než jsem, tak bych napsal, že tahle vypadají důsledky oné bájné sjednocené společnosti, po níž teskní všichni dnešní novináři a spousta politických komentátorů. Princip "ať si zvolíte koho chcete, vládnout budou stejně všichni a opozice neexistuje", je zvěrstvo a vede přinejlepším ke zkostnatění režimu. Když se navíc spojil se zákazem populárních Agrárníků, dá se o demokracii mluvit jen se sebezapřením. Třetí republika byla nemocná a v liberální demokracii v ní nevěřil nejspíš ani sám Beneš. Nakonec snad můžeme být rádi, že se Gottwaldovi podařila změna režimu téměř bez krveprolití. Naděje že by se ji bezradným nekomunistickým politikům podařilo zastavit, byla opravdu jen teoretická. Skepticky bych dodal, že by k ní dost možná i tak došlo. Buď pozvolně přirozeným procesem, nebo jedním rázem díky pomoci Sovětů. (08.11.2018)

Jeden z historicky nejpovedenějších a snad i nejvěrnějších dílů - je tady krásně vidět ta bezbrannost a bezzubost demokratických politiků, rozvrácenost sociální demokracie, odhodlání a nekompromisnost komunistů i tragická role Beneše. Jak říkám vždycky, chybou Beneše nebyl únor 48, ale chybou bylo to, co dělal předtím, že tu republiku k tomuto vůbec dovedl - a že právě on na tom svou láskou k východu měl lví podíl... A právě Beneš se mi tady v tomhle díle líbí nejvíc - Jan Novotný je jako vždy nejlepší. Je smutné, že nedostává víc pořádných a velkých rolí, je to Pan Herec. Vyorálkův Gottwald je možná na pohled zbytečně sympatický, ale vychcaný je dost. Je dobře (a to je důvod páté hvězdy), že se tady Sedláček obešel bez svého nejoblíbenějšího motivu - nahého chlapa. (08.02.2017)

Jak řekl sám Beneš, někde se stala chyba, ale kde?...V rámci odklizení Němců a zabezpečení bezpečnosti ČSR se uzavřela spolupráce s SSSR, které Se neSeSeRe, a to byl vlastně počátek konce republiky, jak si jí Beneš, Masaryk a další stvořili a mysleli, že se bude rozvíjet. Nástup Komunistů k moci nezačal v roce 1948, ale už dříve, jak sami mocipáni Gottwald, Zápotocký, Slánský (v jednom malém monetu vyjadřující určitou pochybnost nad Gottwaldem, který chtěl tu MOC). Gottwald je tu vykreslen jako bravůrní politik, s detailně naplánovanou taktikou převzetí moci, kdy měl veškeré tahy promyšlené, a šachistu Beneše a další hráče měl přečtené úplně do morku kostí. Ačkoliv se díl odehrává jen pár let od předchozího, tak se tvůrci rozhodli k tomu, že přeobadí Beneše, zřejmě, aby zvýraznili to, jak za těch pár let zestárl, vlivem různých zdravotních problémů, které ho potkali. Jan Novotný předvádí taktéž velmi dobrý výkon, ale na Martina Fingera to nemá. Na druhé straně máme v tomto díle poprvé na větším prostoru Jiřího Vyorálka, jehož Kléma je pro něj dozajista zatím životním rolí, a jednou z nejlépe zahraných rolí v této sérií. (02.02.2023)

Já jsem si dopřál zajímavý kontrast. Podíval jsem se na toto dílo bezprostředně po zhlédnutí seriálu Gottwald. Zatímco Klement se v obou zpracování značně lišil, je zajímavé, že váhajícího šachistu Beneše a bezradné demisi podávající ministry vidí obě díla téměř stejně. Možná v Gottwaldovi v nich bylo přecejenom trochu více energie. A samotný Kléma? V podání Jiřího Štěpničky rozšafný geniální stragég vidící díky své genialitě vždy dál než všichni ostatní. V podání Jiřího Vyorálka nihilistický cynik, co se chce mstít a páchat zlo jenom tak pro radost. V obou případech však nekompromisní a jdoucí si neomylně za svým. Ač dějinná úloha Klementa Gottwalda více souzní s Vyorálkovým ztvárněním, to zosobněné zlo mi nepřipadalo o moc méně přepálené než Štěpničkova rozšafnost. To samé lze říci o dalších soudruzích z KSČ, kdy nám jedno dílo předkládá soubor charakterních Mirků Dušínů a druhé dílo soubor totálně vypatlaných hovad a primitivů. Byť dění v 50. letech nasvědčuje tomu, že ten druhý výklad je pravděpodobnější, je docela tristní, že v tom karikování si České století nijak se seriálem Gottwald nezadá. (22.02.2021)

Podle mě jedna z lepších epizod, kdy zvolený formát politických jednání nejvíce odpovídá tomu, jak situace reálně probíhala. To, že nedošlo k rekonstrukci masových scén, je myslím pochopitelné. Navíc obrazy a symboly jsou v díle vysvětlovány, takže divák, který téma tak nezná, dokáže v ději zorientovat. (20.05.2018)