Jo
Jo
The Gazebo
Réžia:
Jean GiraultKamera:
Henri DecaëHudba:
Raymond LefevreHrajú:
Louis de Funès, Yvonne Clech, Claude Gensac, Michel Galabru, Bernard Blier, Ferdy Mayne, Micheline Luccioni, Paul Préboist, Jacques Marin, Florence Blot (viac)Obsahy(3)
Ztřeštěná komedie, ve které se všechno točí kolem altánu, který chce nechat postavit manželka Antoinovi, spisovateli detektivních příběhů k narozeninám. Antoina napadne, že v základech stavby by se dala dobře schovat mrtvola nepříjemného vyděrače pana Jo. Ten totiž po úspěšném autorovi požaduje neslušnou sumu peněz, jinak odhalí skandální minulost jeho milé ženy. Jedna věc je plánovat vraždu a druhá její realizace. Nešťastnou náhodou je ale mrtvola nakonec skutečností a Antoinovi nezbývá, než ji dobře schovat. Jenže kdo je vlastně ten mrtvý? Pan Jo se zdá být naživu, ale ztratil se jakýsi instalatér. A ke všemu po domě slídí neodbytný policejní komisař Ducros, základy altánu mají povážlivé praskliny a Antoin ve zmatku zapomíná snad i vlastní jméno. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (114)
Jo je vskutku svižně natočená ztřeštěná komedie okořeněná zločinem, v níž se Louis de Funés na vlastní kůži přesvědčí, že je vážně těžké se zbavit toho správného člověka - obzvláště, když je u vás doma "provoz" jako na hlavním nádraží a furt se vám někdo plete do cesty. Film obsahuje mnoho úsměvných momentů a dialogů, které mě opravdu pobavily. Snad jen škoda, že tentokrát "Ludvu" nedaboval František Filipovský. ()
ČESKOSLOVENSKÁ KINOPREMIÉRA: ÚPF = 1973+ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 27.10.1974 (R: ČST 1 = 20.3.1975)+ČESKÁ (obnovená) TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČT 1 = 3.7.2018, réžia českého znenia (ÚPF) = K.M. WALLÓ - Pôvodný český kinodabing s Filipovským k tomuto filmu sa nestratil, ale existuje doteraz. To, že boli distribútori leniví ho vypátrať svedčí o ich "profesionalite". (11.8.2009) ()
Původně jsem tuto skvělou krimikomedii viděl jako malý chlapec s devadesátkovým dabingem Jiřího Císlera a nedalo se to poslouchat, protože jsem byl zvyklý na Františka Filipovského coby dvorního dabéra Louise de Funese. Císlerův dabing pak snímek divácky pohřbil. Česká televize po dvaceti letech snímek odvysílala s původním dabingem F. F. a Jo se snad konečně dočká docenění. Bavil jsem se nádherně. ()
Lehký nadprůměr a to jen díky Funésovi. Film postavený na podobné situační bázi jako Situace je vážná, nikoli však zoufalá - 1 dům, vševědoucí je divák, případně i hlavní postava/y, ta něco (obvykle mrtvolu) před někým (obvykle policií) schovává nebo zatajuje, má několik rolí, vzniká spousta konfliktních ve smyslu "sluha vidí mrtvolu, zavolá eventuální svědky nálezu, mezitím hlavní postava mrtvolu přesune do jiné skrýše, služka je považována za pomatenou" apod. V Jo je tento aspekt částečně narušován faktem, že hlavní postava je spisovatel (aktuálně detektivního románu) a služka ví, že si "nacvičuje" některé situace z knihy. ()
Typicky divadelní zápletka. Přestože to hlavně díky hercům funguje i v tom filmovém pojetí, u mnoha momentů mi naskakovaly obrazy, jak by to vypadalo na divadle. Scény se služkou, dialogové přestřelky mezi Antoanem a komisařem...na divadle to musí být skvělá zábava. Funes hraje tak, jak ho známe z mnoha jiných komedií, tzn. ubrblaný mužíček, kterému celý svět jakoby trochu překáží a nenechá ho provádět věci po svém. Pár skvělých momentů tady bylo, ale jinak to jistě není jeho nejlepší film. Měl jsem štěstí, viděno s dabingem F. Filipovského...trochu si myslím, že bez něj bych dal hodnocení nižší. Slabší 4* ()
Galéria (12)
Zaujímavosti (5)
- Ústřední melodie Raymonda Lefèvra, která zní (trošku netypicky) jako z nějaké bondovky či špionážního filmu, byla prosazována zejména americkou částí produkce. (aniiicka)
- V češtině existují 2 dabingové verze. První s dabingem hlavní role Františka Filipovského a druhá s dabingem Jiřího Císlera. Desetiletí byl původní dabing s Františkem Filipovským považován za ztracený. Proto vznikl dabing s Jiřím Cízlerem. V roce 2018 však diváky ČT mile překvapila a film nasadila s původním, ale vyčištěným a renovovaným dabingem. (frolish01)
- Stejně jako postava Antoine Brisebarda byl v roce 1968 Louis de Funès skutečně obětí vydírání. Obdržel výhružnou zprávu: „Musíte pomoci 150 000 franků, abyste pomohli mé skupině. V tomto buržoazním státě vyděláváte příliš mnoho peněz.“ Policie je varována a je v pohotovosti, ale vyděrač poslal taxikáře, aby převzal balíček obsahující peníze, a proto se mu podařilo uprchnout. Nakonec byl zatčen 2. září 1968. Byl to Jacques Robert, který uprchl v roce 1964 z psychiatrické léčebny, měl za sebou vraždu otce a násilný pokus vniknutí do televizního studia. (sator)
Reklama