Stará puška

Stará puška sa zrovna tomuto konkrétnemu protagonistovi - chirurgovi - Julienovi "partizánovi" Dandieuovi, zrejme určite na niečo podstatné neskoršie hodí, len zatiaľ ešte netreba predbiehať nasledujúce udalosti, nakoľko ani nechcem zbytočne zachádzať do najmenších, scenáristických detailov, čiže inými slovami povedané, spoilerovať toto, vskutku, celkom zaujímavé dianie, maximálne iba tak naznačím, že pravdepodobne bude strieľať len po nejakých, „divých sviniach”, pretože sa zo začiatku javí byť akýmsi zapáleným pacifistom, ktorý by proste ani muche neublížil? • Uvidíme, necháme sa prekvapiť, a ak ešte predsa môžem čosi zaujímavého napokon doplniť, tak snáď iba to, že režisér Robert Enrico, si trochu, nie, pomerne častejšie, konkrétne až vo svojej druhej polovici, vypomáhal „flashbackovými vsuvkami”, aby tým skrátka aspoň na úplne malú chvíľu odľahčil mimoriadne dusnú atmosféru, ktorá i napriek tomu, bola zväčša absolútne nákazlivou, kedy je už divák totálne ponorený do tohto príbehu, v ktorom predvádzal naprosto chirurgicky presný výkon predstaviteľ medikusa Juliena Dandieuoa, teda charizmatický, francúzsky herec Philippe Noiret, ktorý mal počas diania asi najväčšiu výhodu práve v tom, že perfektne poznal dané prostredie, ktoré zohrávalo kľúčovú rolu, a to vari súčasne hneď vedľa hlavnej postavy. • A síce mi to voľačo pripomínalo, keď skúsený divák už bude veľmi dobre vedieť, odkiaľ vlastne vietor fúka... A čo tak povedzme i zopár slov ohľadom postavy Kláry Dandieuovej v podaní šarmantnej hereckej ikony Romy Schneiderovej: „Je tu prítomná, no zároveň aj nie je prítomnou”. • Konečne prichádza poriadne zlepšenie, čo sa týka môjho výberu v aktuálnej, francúzskej kinematografii, v ktorej je mimochodom reálne dosť možné, že v nej ďalej ponachádzam toľko vydarených titulov, koľké ešte len čakajú na moje (skoré) objavenie, stačí sa nimi len ideálnym spôsobom vhodne preklikať, napríklad rovno prostredníctvom i takého velikána Philippea Noireta... (23.06.2023)

Scéna, kdy přijíždí Julien za svou manželkou a dcerou na venkov bude patřit velmi dlouho mezi nezapomenutelné. Zdrcující drama o člověku, který ztratil v jednom momentě vše co miloval a já se vůbec nedivím jeho proměně (zlomu) z klidného a mírumilovného lékaře v muže pomsty. Moc se mně líbila prolínající se současnost s romanticky krásnou minulostí, protože to dodalo na síle a pochopení celé akci, kterou Julien vzápětí odstartoval. Noiret je vynikající herec, o tom vůbec nepochybuji, ale tady byl v mnoha záběrech zcela nepřekonatelný a pohled na jeho tvář smáčenou slzami v závěru filmu nemohla snad nikoho nechat chladným. Romy Schneider byla jako vždy velmi krásná, bez jejích kouzelných pohledů by to možná nebylo ono, ale já tentokrát smekám před Phillipem Noiretem. (23.07.2013)

No, jsem celkem zklamán. V rámci zdejší záplavy hvězd jsem čekal film, který mi vyrazí dech. To že se Dr. Dandieovi něco přihodí a že to bude pěknej průser jsem tušil od prvopočátku. Že to bude zmasakrování celé vesničky (německá specialita, kterou nejen ve Francii aplikovaly zejména jednotky SS drážděné partyzány k nepříčetnosti) jsem nečekal a celkem mne to dostalo. Celkem pochopitelně Julien po prvotním otřesu vyleze na starou hradní věž a sundá odtamtud loveckou brokárnu po otci aby se pomstil. I první odstřelenej Nácek byl ještě uvěřitelný... Jenže pak začne chirurg kosit jednotku SS na čisto (pravda po jednom) jako by to byla parta taťků z lidovejch milicí. Když k hradu dorazí první auto s odbojáři, Dandieu zapře Němce na hradě aby je měl jen pro sebe.. ! Závěr s plamenometem byl fakticky jak z Ramba a v jeho prospěch hovoří jen to, že Rambo byl natočen o hodně let později... Také mi vadil ten přehšel flashbacků... Já být u okna a koukat na ožralé Skopčáky co mi zabili rodinu, asi bych si zrovna v tu chvíli nepromítal v hlavě jak jsem se se ženou potkal v kavárně... Neříkám, že to mělo být bez nich, ale jinak bych to seskládal... I když Julien hrad dobře znal, prostě jsem téhle velké francouzské pomstě nevěřil. Co oceňuji, je že když už jednotka na zámku měla zaparkovaný polopás (americký M3A1) filmaři jej alespoň opapundeklovali tak, že na letmý pohled vypadal jako SDKFz.... Závěrečné (konečně) slzy na závěr po dobře odvedené řezničině mi také přišly laciné... Když to shrnu, bylo to koukatelné, hlavní herci fajn (Noiret, Schneider), příjemná byla i melancholická klavírní úvodní melodie, ale jinak... Když to shrnu je to u mne jen za tři náboje do brokárny se sekaným olovem. * * * (24.10.2014)

Příběh o ztrátě a pomstě nepřináší nic nového. Já mám takové filmy rád, Noireta také, takže jsem se docela bavil, ale moc nechápu ten úspěch u odborníků. Spíše mi to přijde jako komerční film, který se snaží o umění pomocí spousty flashbacků, které mě zase dost rušily, neboť zpomalovaly výrazně děj. Film získal Césara za nejlepší film, hudbu a Philippe Noiret za hlavní roli (byl skutečně výborný). Nominován byl režisér, scénář (nechápu proč), kamera, střih, zvuk a ve vedlejší roli Francoise Jean Bouise. (29.08.2003)

Vojnová dráma, ktorá je skôr akčným filmom vo westernovom štýle. Čo je prekvapivé vzhľadom na fakt, že hlavnú úlohu tu hrá Philippe Noiret. Pokiaľ ste ochotní ho prijať za akčného hrdinu, úspešne bojujúceho proti nemeckej presile v istom zámku, kde má výhodu v tom, že tu pozná každé steblo trávy a protivník nie, nebudete mať s filmom problém. Len je škoda, že keď sa po expozícii film skutočne rozbehne, tak ho zbytočne zdržujú retrospektívy, ktoré, aspoň podľa mňa, priebeh konfrontácie nijako neobohacujú. I keď ide o spomienky hlavného hrdinu, ale ono v tej expozícii bolo myslím povedané o vzťahu a živote týchto ľudí tak akurát. Skrátka predstavte si, že v Komande pri všetkom tom humbuku sledujete ešte spomienky Matrixa na život s dcérou v civile. (15.06.2020)