Jagellonci

Jeden z dalších filmů, kde forma převážila nad obsahem, což je bohužel typickým znakem řady českých dokumentů. O Jagelloncích se víc dozvíte z krátkého článku na wikipedii než z tohoto filmu, kde je zbytečně kladen důraz na jakési fiktivní a unylé pocity a nálady panovníka. Kvůli omezenému rozpočtu jsou pak hrané scénky většinou ve stylu "král jde s loučí po chodbě doleva", "král jde s loučí po ochozu doprava", "král sedí u stolu", případně "korunovace za přítomnosti biskupa a dvou komparzistů". Oceňuji dobrý záměr i nápad, bohužel výsledek je, jaký je. (23.01.2018)

Jestliže chtěli tvůrci filmu odradit mladší generaci od učení se dějepisu, pak jim musím pogratulovat - povedlo se. Roman Zach povídá text tak monotónním způsobem, že bych se divil, pokud někdo neusnul. S tím hraným dokumentem bych to zase tolik nepřeháněl. Viděl jsem hrané dokumenty BBC. Herci tam mluví a vidíme i reálné scénky doplněné komentáři. Zde mluví jen Zach a scény jdou v rychlém sledu za sebou společně s textem, který snad někdo stihl i přečíst. Tohle opravdu žáky nemohlo bavit. Tak se jen ptám, proč nejsme schopni natočit seriál o našich dějinách. Skutečný hraný seriál. Už se tu točí velkonákladové filmy, takže si myslím, že kdyby někdo chtěl, šlo by to. Přitom máme tak bohaté dějiny. (31.03.2020)

Dokument, pro který bylo víc důležité, tvářit se jako umělecké dílo, než jako dokument. Zvuky psychadelické až bolestně evokující člověka v kokainovém deliriu a v depresi. Umělecké pojetí jednotlivých záběrů bez ladu a skladu. Hraným dokumentem bych to nenazýval, ostatně tam není jediná dramatizačně a textově provedená scéná, spíš jde o směs obrazů na pozadí pro vyprávění, které by sice depresivní, mohlo být zajímavé, avšak ten hudební doprovod vše uzemňuje. Ne díky, zvládl jsem 30 minut a víc už nikdy víc.,.. (25.01.2021)

Provedením sice prostý, doslova minimalistický, leč velmi umně natočený hraný dokument z doby mé oblíbené gotiky. Průvodní slovo vede klidným hlasem sám panovník a hrané pasáže spíš navozují atmosféru, než aby šlo o rekonstrukci událostí. Velké plus vidím v tom, že se tvůrcům podařilo sehnat všechna nutná potvrzení, díky nimž získali možnost natáčet v autentických prostorách a budovách. Prázdnou Katedrálu jsem naposledy viděl v dokumentu Zdeňka Mahlera "Ano, Masaryk". Viděna premiéra 27. 6. 2012. Už se těším do Kutné Hory na výstavu Europa Jagellonica. (27.06.2012)

Jak zde někdo trefně poznamenal, jedná se spíše o rozhlasovou hru doplněnou o obrazy, který s ní povětšinou nesouvisí a jsou tam jen na okrasu. Jinak obsah není nijak podrobný, zmiňuje jen skutečně základní věci, navíc vkládá do úst obou králů pocity a myšlenky, které jsou hodně zavádějící a zavání už fikcí. Strávit 50 minut s nějakou odbornou publikací o Jagelloncích je určitě lépe využitý čas. (04.06.2014)