Berserk: Ógon džidai hen II – Doldrey kórjaku

Scenar tychto japonskych kreslenych "heroic" filmov, ako som si ich dovolil nazvat, ma uz neoslovuje. Nepoznam kniznu predlohu, ak by vsak bola ponimana vo vaznejsom duchu, zrejme by ma jej citanie bavilo. Toto jej spracovanie ma vsak nezaujalo. Podobne kreslene spracovane filmy a zanrovo tiez blizke si vybavujem z nemeckych kanalov z cias svojho detstva. Zrejme sa jedna o snimok pre znalych a fanusikov. Ja nie som ani jednym z nich. (18.01.2013)

Boj o Doldrey už v porovnaní s menej výrazným úvodom dosahuje svoje kvality. Citlivý dôraz na chémiu medzi postavami, ktorá sa postupne začína prejavovať, Gutsov neuveriteľný vývoj, či napokon geniálne uzatvorenie navádzajú jednu z naj-unikátnejších atmosfér, akej som bol pri anime kedy svedkom. Správne naturalistická podoba vrhá tieň na všetky predošlé počiny a film presúva do úplne iných výšok. V takomto pomere ste schopní odpustiť drobné chybičky vo vizuáli, či rozdiely v predlohe, ako napríklad pôvod vrhnutého meča, doprostred Gutsovho súboja s Bosconem, či kráľovnej malý protest, ktoré v rozsiahlejšom merítku beztak strácajú pôvodný význam. Rovnako znamenitým je i sprevádzajúci soundtrack, tak ako aj pri predošlom filme, pod dohľadom Šhira Sagitsua. (20.06.2013)

[4,5*]     "Are you sure you should drink in your condition?" "Ah shut up. The alcohol will disinfect me from the inside."     Pokiaľ pri prvej časti tejto temnej animovanej trilógie som ešte váhal nad tým, či je to pre mňa to pravé, táto druhá časť si ma už dokázala úplne podmaniť. Na rozdiel od tej prvej je ohromne epická, takže okrem opätovne veľkolepých bitiek (ktoré už na mňa nepôsobia tak samoúčelne) už kladie podstatne väčší dôraz na rozvíjanie rôznych dejových línií a tiež na hlbšie vykreslenie jednotlivých postáv. V centre rozprávania sú opäť Guts a Casca, medzi ktorými to naďalej parádne iskrí a tak, ako sa o nich divák postupne dozvedá stále viac a viac (Cascin životný príbeh), začínajú mu obaja silne prirastať k srdcu. Sledujeme nielen bežný život bojovníkov (pričom niektoré tie súboje sú podané veľmi atmosféricky), ale tiež život na kráľovskom dvore (výborná scéna bálu, rozkošná Casca v šatoch tu je na nepoznanie) a k nemu patriace "vnútorné boje" (čiže intrigy a zrady). Baví ma tá celková dynamika, postavy i vzťahy prechádzajú vývojom, menia sa, príbeh má viacero zaujímavých zvratov, z ktorých najmä tie v závere boli pre mňa veľmi prekvapivé.     "I would rather fight for my life than live it." (24.11.2023)

Dobré, velmi dobré, ovšem stále ne na pět hvězd. Jisté zlepšení tu oproti prvnímu dílu trilogie je, o tom žádná – jak ve zvolnění tempa, tak i v animaci, ale pořád nemůžu říct, že si jisté scény zasloužily tolik prostoru, aby zapůsobily přirozeně, nenuceně a že se mi "filmová" animace líbila více než sice převážně statická, přesto však nějakým způsobem pohlcující animace v původním seriálu. Bitva o Doldrey byla povedená a dostalo se jí dostatečného prostoru, ale stejně jako Naslundovi mi chyběla ve filmu scéna, v níž si Guts na pahorku o jedné hvězdné noci povídá o snech, a také prostor pro lepší rozvinutí změny postoje Casky ke Gutsovi. Kvůli těmto dvěma výtkám bych klidně bitvu o trochu zkrátil, pokud měla být zachována uvedená stopáž. Pokud bych měl však uvést jednu konkrétní scénu, která se mi z celého filmu líbila nejvíce, byla by to scéna v královské ložnici. Nebyla natočena nikterak oplzle, nechutně a Griffitha nezobrazovala jako nějakého prasáka, ale pochopení pro jeho čin se přímo nabízelo. Co se hudby týče – oproti prvnímu filmu mi přišla o fous lepší, ale stále bych se ji ani náhodou nedovolil srovnávat s původní hudbou od Susumu Hirasawy. Ano, druhý díl se mi celkově líbil více než první, proto věřím, že tendence vzestupné kvality filmů v sérii bude zachována i v posledním filmu, že v něm bude vyšší stopáž naplno využita k co nejpůsobivějšímu zakončení Golden Age a že kvůli němu budu mít rovněž jako u seriálu několik dní noční můry. Ukázky vypadají více než slibně, tak doufám, že mě tvůrci nehodlají zklamat a na perfektní původní seriál i mangu nehodlají kálet. (21.03.2013)

Místama zamrzí vynechání důležitých sekvencí z předlohy (ať už se jedná o smrt královny nebo i Zoddův meč či Casčina proměna), na druhou stranu potěší letmý seznámení s Puckem a ostatně i tím Skull Knightem. Co zamrzí víc, je přílišný důraz na bitvu o Doldrey a menší důraz na "one hundred men slayer" scénu, která je na můj vkus příliš rychlá. Větší výpravnost scén znamená i místy slabší zpracování vedlejších postav, které se bohužel navrátily ke statickému znázornění. Současně zamrzí i přílišná délka scén zdánlivě nezajímavých, jako je bál nebo ztráta princeznina panenství. Na druhou stranu atmosféra závěru dílu slibuje epický návrat v další části a hlavně mám osobně takovej skromnej dojem, že stejně jako já i tvůrci favorizují spíše "Black Swordsman" anebo "Conviction Arc". Proto vyvstává otázka, proč se vůbec neudělal Black Swordsman a přešlo se rovnou na Golden Age. Prozatím se svojí skromnou znalostí japonštiny si nedovolím nějak hodnotit dialogovou stránku, byť by se jistě leccos vytknout dalo. Po stránce příběhový jsem svoje napsal, po stránce zpracování nejsem takový kumštýř, aby mi na něm tolik záleželo. Chybějí mi vnitřní pohledy hrdinů, resp. vnitřní monology hodnotící situaci. Stále přetrvává dojem, že se jedná o dílo od fanoušků pro fanoušky a nikoliv seriózní snahu přilákat na nejepičtější a nejtemnější příběh všech dob nové duše. Jo a soundtrack je skvělej. (19.12.2012)