Renoir

Velice milý a příjemný žánrový snímek, nebo také "Merde! C'est si bon!", jak řekl filmový Renoir, nebo také re-noir - jiný pohled na černou.Nebo také: Il est trop tard - už je pozdě: na milování i chození, zbývá už jen malování a pár rad, které si nikdo nebere k srdci. Neboli ženy nabývající v různých obdobích kvality modelka, milenka a služka, a které jsou také základem domova, Renoirova domova, kde bolest je přechodná a krása věčná. (07.02.2014)

65% za výtvarnou stránku filmu /příroda, barvy, imprese/, jinak děj a postavy roztříštěné. Vztah otce a syna nedotažený. Zbytečně dlouhé. (02.04.2013)

Pierre-Auguste Renoir: „Sme to my... starí ľudia, chorí, ktorých by mali poslať na front, do bahna a zákopov.“ Filmy o umelcoch, najmä výtvarných, si nenechám ujsť. Takže ma prirodzene nadchýna dozvedieť sa čokoľvek nové o ich tvorbe a impulzoch, ktoré ich k nej viedli. Navyše Renoir je film zo života umelca, keď mu už veľa radosti nezostávalo – pripútaný na invalidný vozík a trpiaci ťažkou artritídou, už ledva udržal štetec v rukách. Dvaja synovia bojujú vo vojne. Obdivujem ako filmári toto dielo poňali – krásne Azúrové pobrežie, mladé kúpajúce sa dievčatá, ktoré Renoira obklopovali do posledných chvíľ. Michel Bouquet ako Renoir, výborné. Prekvapilo ma, že herec držal v ruke štetec tak, akoby vedel maľovať, dokonca pri záberoch zblízka robil aj uveriteľné ťahy na plátne. Neskôr som sa dočítala, že štetec drží v ruke niekto iný – falšovateľ Guy Ribes. Veľmi rozumný a obdivuhodný nápad. Christa Théret ako Andréé pôsobí tak živelne, akoby ju práve vystrihli z Tizianových obrazov. Nakoniec za zmienku stoja obaja synovia – mladý Coco a Jean, dobre dotvárali atmosféru a posolstvo filmu. (19.02.2024)

Celým filmom sa ťahala nádherná, vábivá atmosféra a vizuál (teda prostredie) naozaj kúzelné. Avšak hercom a scenáru sa nepodarilo vytvoriť nejaké hlbšie emocionálne puto s divákom (so mnou). Bolo to profesionálne, no profesionálne chladné. 65-70% (26.10.2014)

Na pohled velmi líbivé a milé. Jenže obsahově dost prázdné. Na životopisný film málo života, a věřím, že milostpán Renoir toho nezažil málo. Na drama málo dramatické, chybí tomu něco, co by narušilo poklid a uzývanou monotónnost filmu. Pro oko naštěsí lahodící, ať už krajinou a domácími scenériemi, nebo pohlednou dvojicí Christa Theret - Vincent Rottiers, mezi kterou je rozhodně chemie na rozdávání. Body k dobru rozhodně pro Michela Bouqueta, který Mistra podává velmi procítěně, ovšem bez přehnaného patosu, navíc je mu až neskutečně podobný. (26.03.2013)

Ten letní větřík pohrávající si s listy stromů mě vždy dostane. Tenhle film, to jsou přímo vizuální orgie! Nejde o příběh, za ty dvě hodiny se toho moc neodehraje, ale obraz a atmosféra, ta mě absolutně odzbrojila. Pomalu plující kamera zachycuje nádherné azurové pobřeží a neskutečné odrazy slunce at už u stromů, řeky, věcí, či nádherného těla mladičké poslední múzy velkého malíře. Je to tak barevné a kouzelné, že mě to udržuje v němém úžasu. Hra světel a stínu je dokonalá, ta nádhera dýchá z každého záběru. A to vše dokresleno příjemnou hudbou. Velmi, velmi silný estetický zážitek!......."BOLEST ODCHÁZÍ......KRÁSA ZŮSTÁVÁ" (11.06.2014)

Dejom ani dramatickou zápletkou film neoslní. Skôr pekným postredím, interiérom vidieckeho sídla aj prirodou, a samozrejme, krásnou mladou ženou, ktorá je vo filme viac odhalená ako zahalená. Len neviem, prečo pri jej pózovaní bolo na maľbe nakoniec vždy niečo úplne iné, teda nejaká tučná žena v celkom inej polohe. Maľovaniu asi nerozumiem, a preto aj film bol pre mňa celkom priemerný. (17.03.2019)

Vizuálně krásné a zajímavé - ty barvy, provensálské slunce, moře a klima jižní Francie (jak rád bych se tam zase podíval!), ale příběh o ničem. Ve filmu se s trochou nadázky od začátku do konce nic nestalo. Ale jsem rád, že jsem si doplnil vzdělání (věděl jsem, že mezi malířem Renoirem a režisérem Renoirem je nějaká příbuznost, ale že to byl přímo jeho syn, to jsem nevěděl). (27.03.2013)

Tvůrci a zejména kameramani se snažili, aby se to přiblížilo impresonismu. Snaha se povedla, ale šlo by to víc (to by si vyžádalo už přepsáním scénáře). Film se zajmavě líně dobelhal k hodině a půl (pak přiběžela k němu nuda a belhala více méně s ním až do konce). Sem tam trochu narušený dramatickým okamžikem charakterstický tím, že hrála živější hudba. Nic pro ty, co si myslí, že by měl film vždy rychle odsýpat, ale za zkouknutí těm ostatním stojí, jako náhled do současné francouzké kinematografie. (21.05.2013)

Film o malíři a jeho pozdních letech, fyzickém strádání, smutcích, krátkém sblížení se synem, nové inspiraci. Film plyne pozvolně, i když scény jsou plné emocí. Tváře herců jsou méně známé nebo úplně neznámé, a tak je možné se plně soustředit na příběh samotný. Některé scény působí svým nasvícením, barvami, mizanscénou, atmosférou jako obrazy. (11.11.2014)

Přesně tak krásné, jak jsem doufal. Impresionistická podívaná, sice bez nějaké přidané hodnoty, ale na 4* a hřejivý pocit to bohatě stačilo. (09.12.2013)

Příjemná vizuální atmosféra, a pomalu plynoucí příběh bez přidaných umělých zvratů. Život holt není jen akční jízda. (27.03.2013)

Umění pro umění. Doslova. Příběh nulový (vlastně to nejzajímavější z něj autoři vložili do závěrečného oznámení o pokračování života protagonistů), dramatičnost oscilující mezi kuchyňskou hádkou a spadnutím do louže. Zkrátka nic moc. Jediné, co táhne film nahoru je zpracování. Záběry/obrazy sklouzávají do kýče, který je ovšem nádherný. Zprvu mi to připadalo jako výprodej sekce dekorací v Asko nábytku, ale s určitým odstupem mi dochází, že kontrasty odstínů zelených s jasným oranžovým světlem a zrzavými vlasy Andrée k sobě báječně sedí a dokáží udělat dojem. I když je to film, který de facto nemá hlavní postavu (Renoir senior ho žere Renoirovi juniorovi a tomu ho zas bere Andrée), nic se v něm neděje a prakticky v něm o nic nejde, aspoň vypadá opravdu dobře. (27.03.2013)

dvě hvězdy na dvě prsa! (05.02.2015)

Výborný výkon odvedl kameraman. Jeho práce s barvou a světlem dokonale vystihuje náladu Renoirových obrazů. (19.08.2017)

I pres Desplatovu hudbu, ktera me tam vylozene rusila (a evokovala Divku s perlou) je to velmi zajimavy film, u ktereho si nelze nevzpomenout na Vylet do prirody a jine kousky Jeana Renoira. A otevira to prostor pro uvazovani o smyslu a naplneni zivota i o ambicich. Kouzlo okamziku a zajem vzbuzujici Claude Renoir. (11.01.2013)

Andrée Heuschling byla taková malá lolitka - zkrátka to, co stařík Renoir na smrtelné posteli potřeboval a to, po čem jeho syn Jean toužil. Víc se z filmu člověk skoro nedozví, protože na to, aby mapoval poslední měsíce života velikána z řad malířů, je příliš plochý a na zachycení začátků jeho syna je tu ještě příliš brzy. Což je dost škoda. Bourdosův Renoir je tak jenom krásná impresionistická malba bez obsahu, kde se takřka dvě hodiny nic neděje a nejvíc se člověk dozví v závěrečných titulcích. A i tak je to málo - zkrátka takový lartpourlartismus. (28.07.2013)

Závěrečná léta života Augusta Renoira byla poznamenána těžkou chorobou, ztrátou milované manželky a 1. světovou válkou, za níž byli zraněni oba jeho dospělí synové. Dožívá v nádherném prostředí na Azurovém pobřeží, do něhož jsou umístěny krásné exteriéry, kdy malíř maluje akty v plenéru. Slavný malíř je zde ukázán jako stařecký morous, odkázaný na své služky a na potěšení z krásných těl mladých žen. Půvabná Andrée zde v půlce filmu vystupuje v plné nahotě, ale tato erotika nepřipomíná ani trochu Markétu Hrubešovou z podobně odhaleného filmu. Je zcela funkční, cílená; druhým motivem filmu je právě její vznikající láska k Renoirovu synu Jeanovi, budoucímu stejně slavnému režisérovi. Film je po plné dvě hodiny velmi sledovatelným a rozhodně nenudí. Pět hvězdiček je u mě zasloužených. (30.07.2014)

Z Renoirového života jsem se dozvěděl za dvě hodiny akorát tak velké hovno. Každopádně překrásná herečka Christa Théret a její nádherné prsa v pozadí s dokonalým prostředím Provance tento film zachránily. (08.11.2017)

Kdo nemaloval s vášní tak to nemá šanci pochopit!!!! Sám Renoir to ve filmu několikrát zmiňuje. Každý malíř dokonale pochopí! (31.05.2013)