Tajomstvo a zmysel života

Celkom chápem rozporuplné tunajšie hodnotenie od odpad až po 5*. Ak nepripúšťate, že existuje čosi ako reinkarnácia, vyššia entita, ktorej hovoríme Boh, niečo ako karma, tak sa proste budete nudiť, bude vás to doslova srať a ľahko utrúsite odpad. Ja som kdesi medzi. Mne sa osobne nepáčil štýl filmu. Že to je vlastne viac dokument ako film a že nonstop 2,5h sa všade objavujú hovoriace múdre hlavy, ktoré nám rozprávajú múdra sveta a je toho proste moc. Tie múdrosti v tom priehrští zanikajú. Akoby režisér strávil 30 rokov v Tibete u mníchov a potreboval nám všetko čo sa naučil nahustiť do jedného filmu. To je škoda. Lebo inak mne sa herci páčili, boli sympoši a herečky moc pekné ženy. Keby bolo viac filmu a menej múdrostí v podstate nonstop, páčilo by sa mi to viac. Dávam ale 4* za celkom výnimočný počin, skvelé efekty a grafiku a viem si predstaviť koľko rokov to trvalo spraviť. (27.11.2023)

Velikášské dílo Petra Vachlera se tváří jako definitivní existenciální odpověď na největší otázky, ale nabízí spíš ideologicky formované motivační pojednání o reinkarnovaných duších a rutinním milostném čtyřúhelníku. Řadě lidí film může otevřít oči a přivést je na cestu poznání, ale za cílovou duchovní destinaci se kvůli své manipulativnosti a okrajové vyhraněnosti považovat nemůže. Triky jsou pěkné, herci však nemají co hrát a jejich postavy postrádají životnost i hloubku, jakou bychom od takto hlubokomyslně zamýšleného vyprávění očekávali. Vše navíc kazí i přehnaná délka a nadužívání totožných postupů a doprovodných frází, které můžeme najít na facebookých zdech motivujících se teenagerů. (21.11.2023)

Dvě a půl hodiny bezobsažných frází a nikam nevedoucího plácání, které se většinu času vzájemně popírá. Podivné míchání banalit, vyprázdněných blábolů a bizarních rad, pod jejichž slupkou se v lepším případě neskrývá nic zajímavého a v tom horším návody, jak léčit nádorová onemocnění s pomocí pozitivního přístupu. Po obsahové stránce mízérie. Po formální to není o nic lepší, protože film vypadá skutečně nehezky a nedá se tu mluvit ani o postavách, jejichž motivace a charaktery se mění na základě toho, o čem se zrovna hnusnému digitálnímu čmelákovi chce povídat. Marnost pro lidi, kteří z nějakého důvodu potřebují, aby jim někdo řekl, že by se měli ke svému okolí chovat hezky. (16.11.2023)

To snad ani nelze nazvat filmem. Vachler prostřednictvím odpudivého čmeláka dvě a půl hodiny poučuje o svém pohledu na svět, který je samozřejmě ten jediný správný. Neustále tam promlouvají různí "ezo-mudrci" a žvaní poměrně banální duchovní fráze. Že je láska a odpuštění důležité vím sám i bez tohoto rádoby světoborného spirituálního veledíla. (10.12.2023)

Projednou jsem nechal svého vnitřního cynika spát a šel tomu vstříc, otevřený i těm sebehloupějším moudrostem a odhodlaný poznat ten tajemný smysl žití! A ano, pan čmelák tu hlásá vskutku nadživotní perly! Bez cynika to zkrátka nešlo, jinak bych se u tohoto idiotského zpracování jen propadával studem a trapností stále hloubš a hloubš do sedačky. Že se tam nepodaří z tak velkého kvanta zdrojů vtěsnat ani jednu zajímavou myšlenku, tomu tedy říkám jistá forma umění. Poté, co jsem si vyslechl, že „voda je šťastná, když se na ni díváme, a smutná, když se na ni nedíváme,“ jsem měl pocit, že už mě jen zkoušejí, zda ještě furt vnímám. (23.12.2023)