Těžký život dobrodruha

moja zaujímavosť: Otomar Korbelář vo svojej autobiografii uviedol, že filmovanie bolo plné improvizácii. Väčšinu z nich režisér Martin Frič akceptoval, jednu, ktorá bola podľa Otomara najlepšia, však zamietol. Jednalo sa o scénu, kde si mali podľa scenára Karel Kryšpín (Ladislav Pešek) a komisár Niklas (Otomar Korbelář) navzájom vymeniť pohľady, namiesto toho si vymenili pohľadnice, ktoré si vopred pripravili do náprsných tašiek. (dyfur) (27.09.2014)

,,Dobrodružství můžete zažít všude ve světě." Ve světě československého filmu rozhodně taky. ;-) Film, který mne neskutečně baví svou invencí. Za první republiky se u nás krimi žánr stihl jenom velice málo tvarovat skrze několik málo snímků, první proslulé filmy noir se ve světě teprve začaly točit. A hle, co nám to (dokonce uprostřed zuřící války) Frič se Steklým nabídli! Tahle skvěle propracovaná parodie z roku 1941 totiž disponuje snad vším, co můžete kolem starých detektivek očekávat: naprosto nekonvenční zápletka směřující k mnoha překvapivým vyústěním, stylová atmosféra prostředí (velice osobité prvorepublikové podsvětí kasařů, sňatkových podvodníků a hospodských rváčů), znamenité dialogy i herecké výkony. Pokaždé, když se za otočeným křesílkem spustí nahoru cigaretový kouř nebo se ozve pískání melodie Sám já chodívám rád, divák se dostává do napjatého očekávání, co další setkání spisovatele Krišpína se svým fiktivním záporním hrdinou Fredym Flokem (a nebo klidně někým jiným za něho se vydávajícím) přinese. Ačkoliv nápad směřuje k moralistickému poučení s optimistickým vyústěním, tvůrcům se podařilo v návaznosti na brakové detektivky z dobových časopisů stvořit originální kousek hravě vyčnívající ze soudobé komediální produkce. Jestliže se v ojedinělé akci potkávají tajemný Otomar Korbelář s roztomile civilním mladým Peškem, kouzelnou Adinou, nad vším dohlíží Jaroslav Marvan ve své typické roli muže zákona a dobovou atmosféru doladí šlágry R. A. Dvorského s Lišáky, vskutku není možné odolat. Baštím každou minutu. ,,Jakého sis mne stvořil, takového mne máš!" 95% (01.05.2019)

Někdy mne napadá, že David Fincher musel vidět Těžký život dobrodruha, než natočil Hru. Nejen na svou dobu skutečně neotřelý námět spisovatele, kterému vlastní fikce přerůstá přes každodenní realitu a on se ponořuje do světa, který si dosud jen představoval. Zprvu v mezích komedie, která ale postupně přerůstá v zoufalý boj o vlastní identitu. Na konci v okamžiku největšího zoufalství sice přichází trochu moralizující rozuzlení (právě zde je ta podobnost s Hrou největší), ale i tak jde o velice vydařený film. (28.11.2016)

Filmy pro pamětníky mám moc rád a leckdy jsem se při jejich hodnocení nechal unést nostalgií; i přes vyšší míru patosu a strojenosti, jsem nějaké ty půlhvězdy přidával. Ale tentokrát tomu tak nebude. Tahle rádoby krimi komedie, je v mých očích pouze velká zavlasypřitaženost s hloupou pointou. Do parodie a la Lelíček ve službách Sherlocka Holmese má dost daleko. Samozřejmě není špatně vše. Korbelář byl vynikající a Pešek ukázal, že ustojí hlavní roli. Ovšem tím bych s pozitivy končil. Mám rád chytré scénáře....ale nesmí být překombinované. Vlastně jsem dost alergický na filmy, které na diváka v samotném závěru vybalí podvůdeček ve stylu...všechno je jinak. Ale nebudu spoilerovat. Že je to pochybně zkonstruovaná opičárna bych i přešel, ale nikoliv to, že jsem se tak často nudil. Pocitově to byl dvouhodinový film. (06.05.2024)

„Všude na světě můžete prožít nějaké dobrodružství…“ V Protektorátu Čechy a Morava v době po atentátu na Heinricha Hendricha však bylo zjevně třeba lidem (i formou tohoto filmu) vštípit myšlenku, že „hrdinou nemusí být vždy jen dobrodruh či zločinec". „Udělejte jednou hrdinou pořádného a slušného člověka.“ Toť apel, který si tehdejší doba žádala. Dnes po 80ti letech zůstává hlavně hodně velká parodie na šestákové detektivky s trošku naivní závěrečnou zápletkou, jako vždy sehrané herecké duo Pešek s Marvanem, krásná Adina Mandlová a v neposlední řadě Fred Flok v podání elegána Otomara Korbeláře. (09.09.2020)