Těžký život dobrodruha

Malá exkurze do světa zločinu. Lidé s příliš bujnou fantazií musí počítat s tím, že jim jejich okolí, až dosud trpělivě přihlížející těmto pošetilým hnutím mysli, jednou nastaví zrcadlo. A pohled je to věru nepříjemný. Facka, kterou uštědří Fred Flok svému duchovnímu otci, naivnímu spisovateli stejně naivních detektivních příběhů, znamená konec všem iluzím. Pacient je vyléčen. Definitivně. A český film začíná opatrně koketovat s parodií. Frič sestavil vynikající manšaft a zároveň si dal záležet na fešném vizuálu, který svým stylem a atmosférou připomíná skutečné noirovky. Pešek je v roli bezbranného Crispena okouzlující, nechává svého roztomilého bambulu projít všemi nástrahami sofistikovaného situačního humoru, v jehož tenatech uvízl jak lapený zajíc. U Korbeláře, jehož charismatický zjev i hlas jej přímo předurčují pro hrdinu bez bázně a hany, tedy pro, jak se říká, muže s tajemstvím, jde o jasnou trefu přímo do černého. Adina Mandlová tu, kromě jiného, upozornila na svůj fatálně nedoceněný komediální talent, Marvanův policejní komisař, který jako by z oka vypadl elitním členům londýnského Scotland Yardu, naopak předestírá hercovu pozdější pestrou galerii mužů zákona. Co ovšem vytváří z tohoto filmu nadčasovou a prudce elegantní záležitost, jsou nestárnoucí melodie Emana Fialy v čele s dobovým evergreenem Sám já chodívám rád v osobité interpretaci legendárního R. A. Dvorského. Kdo by si právě tehdy, uprostřed válečných dnů, pomyslel, že jednou bude parodie náležet k prestižním vrcholům československého filmu. Ale ještě dřív než plátno ovládl Limonádový Joe a další známí protagonisté, vynořil se odkudsi z šera a cigaretového dýmu tajemný lupič Fred Flok, aby udělil důkladnou lekci důvěřivým čtenářům šestákových detektivek. (28.12.2008)

Někdy mne napadá, že David Fincher musel vidět Těžký život dobrodruha, než natočil Hru. Nejen na svou dobu skutečně neotřelý námět spisovatele, kterému vlastní fikce přerůstá přes každodenní realitu a on se ponořuje do světa, který si dosud jen představoval. Zprvu v mezích komedie, která ale postupně přerůstá v zoufalý boj o vlastní identitu. Na konci v okamžiku největšího zoufalství sice přichází trochu moralizující rozuzlení (právě zde je ta podobnost s Hrou největší), ale i tak jde o velice vydařený film. (28.11.2016)

Zábavná krimikomedie o smutném konci jednoho hrdiny šestákových románů má scénář, který začíná poměrně přehledně a postupně se kombinuje a kombinuje až do okamžiku velkého finálního zvratu, kdy už nedává smysl zhola nic. Nejsem si tak úplně jistý, zda to byl tvůrčí záměr, ale přesto film hodnotím vysoko. Skvělá zábava! (14.02.2009)

Na svou dobu velmi slušný nadprůměrný komediální snímek, který paroduje klišé tehdejších šestákových detektivek. Jeden z těch protektorátních filmů, které fungují i v současnosti a představují milou vzpomínku na soudobé herecké hvězdy. Obsazení je opravdu excelentní a scénář funkční a vtipný. Celkový dojem: 70 %. (17.04.2009)

Velmi příjemně mě to překvapilo. Je to vtipné, nenudí to, dokonce i napínavý příběh to má, taky je to perfektně zahrané a natočené, takže já si nemám na co stěžovat. Líbila se mi celá ta přehnanost příběhu a Fred Flok byl takový můj oblíbený typ nadpřirozených (nad)lidí, kteří nikdy nedělají chyby, stejně jako hrdinové blaxploitation filmů. Jenže tohle se bere s humorem a o to je mi ten film mnohem víc sympatičtější. A líbila se mi i ta finální pointa. Celkově si nemám skoro na co stěžovat a proto nemohu jinak, než dát 5*. (06.04.2020)