Věra ´68

Rozhodně zajímavý dokument, který sice neukazuje nic extra nového, ale ukazuje nám jednu z nejvýznamnějších českých sportovních osobností, které si rozhodně zaslouží, aby byly připomínány. Je zajímavé, jak život jednoho člověka mlže mát vrcholy a propady a různé zákruty, které jsou nečekané a zvláštní. (02.10.2017)

Tak trochu jedu na vlně dokumentů. A dokumenty o lidech mě zajímají nejvíce. Věra Čáslavská byla a je sympatickou osobností plnou energie, takže tím měla Sommerová krapet ulehčenou práci. Snímek však musím hodnotit pozitivně i tak. Délka tak akorát, aby bavil každou minutu, život Čáslavské bohatý, aby to bylo zajímavé i samo o sobě. Dozvěděla jsem se spoustu věcí a jen zírala, kolik toho může ve svém životě člověk stihnout. (12.12.2015)

Věra Čáslavská byla jednou z nejznámějších našich osobností ve světě. Světový věhlas si zasloužila svou sportovní dominancí v gymnastice (je vůbec nejúspěšnější naší olympioničkou) a také svým protestem proti okupaci na olympiádě v Mexiku v roce 1968, který jí pak dali komunisti sežrat. Místo oslavování jejího úspěchu a poděkování, jí vyloučili ze společnosti a zakázali vše, co měla ráda. Zaslouženého ocenění se jí dostalo až po revoluci. To jsou obecně známá fakta, které znovu připomíná tento dokument Olgy Sommerové. Jako u podobných dokumentů, obsah jednoznačně přebíjí formu, která je průměrná. Přesto díky za něj. Za to, že potěšil Věru Čáslavskou krásnými vzpomínkami při natáčení. Za to, že připomněl většině, jakou sportovní hvězdu jsme měli. A taky za to, že ukázal, co byli komunisti zač a jaká strašná doba to po 1968 byla. (13.08.2021)

Něco jsem o Věře Čáslavské věděl, ale to nemohlo předčit komplexní dokument Olgy Sommerové (můj první), o ženě nezlomného ducha, která se tak ráda směje. Okamžiky, kdy se sama zlehčuje či ve správnou chvíli střižené záběry se zemitou správcovou stadiónu trefně vyvažují části, které by mohly být špatně patetické a ty, které jsou důstojné opravdově. V téhle souvislosti mě napadl Karel Gott, ze života sportovkyně nečiší kalkul, beznázorovost a proplouvání všemi dobami ani náhodou a to se oba odrazili od můstku proslulosti ve stejné době, i když opačném (leč podobně přijímaném) odvětví. Respekt! (17.05.2012)

Nechápu, proč se točí takovéto degradující dokumenty. Věru Čáslavskou, ač si jí vážím za reprezentaci vlasti, její sparing partneři naprosto pohřbili. Nejhorší byl asi John Bok, který dojem z kauzy rodinné vraždy úplně zazdil. Václav Havel pak nedůvěryhodnou obhajobou amnestie pro vraha přidal poslední lopatu hlíny na hrob. Představila jsem si, že jsem člen Odložilovy rodiny, tenhle všechen hnus o mrtvém poslouchám, a zvedl se mi žaludek. Ať byl jaký byl. Věra Čáslavská tam v obou případech byla jaksi navíc, což ubohý dojem ještě umocnilo. Její agresivní a sprostá kamarádka taky na sympatiích nepřidala. Většina tvorby Olgy Sommerové se mi líbí. Tímto paskvilem se zřejmě chtěla někomu zavděčit nebo zaplatit povinné desátky režimu. Jinak si to vysvětlit nedokážu. Příště, prosím, točte dokument o Věře Čáslavské takový, aby byl o ní a ne o několika uřvaných nesympatických nýmandech, kteří ji svým exhibicionismem a vulgaritou úplně zastíní. Nikdy nedávejte prostor lidem, kteří hanobí mrtvé, zejména zemřelé násilnou smrtí. Celkový dojem je velmi špatný, veškerou mou důvěru a obdiv k paní Věře zlikvidoval a nevím, zda jí to mám přát nebo ji politovat. Hvězdička je za ty medaile. (02.01.2014)