Peklo na talíři

Myslím si že to je výborný pořad. Roman Vaněk skvěle rozebere a vysvětlí divákovi co všechno je obsažené v potravinách. Leckdo vůbec ani nemá ponětí, jak nás dnešní konzumní systém ničí. Všechny potraviny jsou poháněny umělými hnojivy, jen proto, aby dnešní kapitalisté vytěžili z lidí co nejrychleji co nejvíce peněz. Za všechno může dnešní kapitalismus. Pan Vaněk, je pro mě třída, stejně jako Zdeněk Pohlreich. (22.06.2012)

Přivřeme očka svá nad permanentními zástupy bestfrendů, tunami ,,hnusů roku", neskrytou reklamou na kuchařky a jistou tendenčností. Vaněk dělá dobrou práci. A to je základ. Guláše. Hokpy šupky piruetky z tématu na téma skutečně guláš někdy připomínají, ovšem časově krátký formát to činí snesitelným. Mám-li volit mezi voly, pak pan Roman vítězí. Nemá potřebu projevovat své ego za pomoci überdrsných výrazů, jako to plkátko Polreich. Snaží se přinést pár smysluplných návyků do naší gastronomie, čímž trumfuje Babicku na celé čáře. A především - taky jsem jednou usnul na plech u mořského břehu, proto mi je velmi sympratický jeho výzor leukemika v posledním stádiu. Já zakukal hubou v písku, takže černočerné spáleniny kryje umně natužená přehazovačka, ale to nic nemění na faktu, že obrys plavečkových kaťátek nosím již navždy..... (11.04.2013)

Občas to zavání trochou manipulace s divákem, na druhou stranu je třeba si jasně uvědomit, co všechno ukazují, že pozřeme za sračky, resp, kolik jsme si ochotni připlatit za porci neskutečného hnusu vypiplaného pomocí chemie. To vše dokazuje jistý pan Vaněk z Českého kulinářského institutu v stručném, za to přehledném, pořadu. (04.06.2012)

Peklo Na Talíři je téměř průkopnický projekt - pokud vím, tak je to první internetový pořad svého druhu, a do oběhu se dostal ještě před spuštěním ministerského webu "potraviny na pranýři" (asi o tři měsíce). Faktem je, že s tím se pojí určité výhody a nevýhody. Nevýhodou je občasná neuspořádanost, nebo chvíle, kdy Roman Vaněk ujíždí směrem k trapnosti (třeba s průjmem z lízátek), nebo také z hlediska selského rozumu poněkud zvláštní obsah některých dílů (třeba mléko). Výhody ale jsou zejména to, že jde o projekt v podstatě nezávislý, takže se nebojí při rozborech toho, kolik kousků šunky najdete mezi výrobním salámem na mražené pizze (netvařte se překvapeně, že asi dva;)), ale i daleko většich hrůz, ukazovat značky atd. Trochu sporná je přátelská atmosféra, kdy pan Vaněk zve svoje kamarády, které bychom měli na základě jeho slov považovat za fachmany a odborníky na slovo vzaté - občas jsem k tomu, co říkali, pociťoval nedůvěru, založenou na poznatcích získaných jinde, Peklo Na Talíři ale v téhle rovině nic nekomentuje, nevyptává se, jen ukazuje a přikyvuje. Ale v daném formátu sofistikované debaty nevyčarujete, a ani to nebylo cílem Pekla. To mělo hlavně začít český lid učit pravdě o tom, co s takovým nadšením valí do nákupních košíků ve všemožných supermarketech. A že to není pravda veselá, o tom snad není potřeba pochybovat. 70% (11.10.2014)

Od té doby, co v čekárnách naší nemocnice pouštějí místo problblých reklam na gynekologické plísně a kloubní preparáty Peklo na talíři, mi poprvé nevadí, že musím na ošetření trpělivě čekat. Ba naopak, kolikrát mě mrzí, že už mě zvou dovnitř a nemůžu dokoukat díl. S dcerou jsme tuhle, po vzoru pana Vaňka, "počítaly" šunku na pizze a skvěle jsme se pobavily. Dcera také, od chvíle, co shlédla díl s čokoládovými figurkami Mikulášů, hází všechny výše jmenované dary šetřících babiček do kontejneru. Těším se na nové díly - krom toho, že je to fakt legrace, pomůže to člověku orientovat se, alespoň trochu, v těch šmejdech, co se kolem nás prodávají a pokud k tomu pustím dítě, jako osvěta je to nenahraditelné. (05.10.2013)