Hry o život: Skúška ohňom

Dvou a půl hodinová délka mě šíleně děsila…a taky oprávněně. Prvních třicet minut ubíhalo tak strašně pomalu, až jsem si myslel, že u filmu nevydržím a normálně se na něj vykašlu. Pořád jsem si ale říkal, že se to tak nějak zvedne a začne mě to bavit, což se nakonec naštěstí i stalo. Jakmile se totiž Catniss dostala do další arény, začala ta pravá zábava. Možná ještě zábavnější, než v prvním díle. V tu chvíli mi zbylé necelé dvě hodiny utekly neuvěřitelnou rychlostí a náhle se z filmu stal vyslovený miláček a milovník davů. O to více jsem se ale začal bát závěrečného dvoudílu, protože prozatím to jediné, co mě na Hunger Games bavilo, byly samotné boje v uzavřených arénách. Všechno kolem, od politiky počínaje, přes válku konče, pak šlo totálně mimo mě. (22.06.2015)

Pokračovanie Hunger games je jednou z mála výnimiek kde je pokračovanie lepšie ako úvodný film. Bez toho aby ste videli úvodný film nemá veľmi zmysel pokračovanie pozerať, pretože všetko na seba nadväzuje a film začína tam, kde úvodný končí. Po odštartovaní hier film šľape ako hodinky, ale ani do tohto momentu vôbec nenudí. Tam, kde som predtým kritizoval zbytočné digitálne príšery si teraz vystačili s hrozivými paviánmi, jedovatou hmlou, prívalovými vlnami či bleskami. Pokračovanie je lepšie vo všetkých smeroch. Poznáme lepšie hlavné mesto, silné i slabé stránky systému, jeho zkazených ale i ľahko manipulovateľných obyvateľov a konečne vidíme i zárodok odporu, ktorým film končí. V závere dostane každý facku v podobe jasného upozornenia - Priprav sa na tretí diel! 80%. (13.04.2014)

První díl se snažil těkavou estetikou, opulentními přelety kamery, velkolepými davovými scénami a velikášskými gesty dosáhnout dojmu, že v tomhle příběhu jde prostě o něco víc (a nešlo). Ironické je, že druhý díl toho skutečně dosahuje zcela naopak pomocí poctivého promyšleně nenápadného stylu, důrazem na dramatické konfrontace jedince s jedincem a často pomocí výmluvných zámlk namísto velkých slov. Jinými slovy, druhým Hunger Games se podařilo vyvrátit mnohé z toho, co jsem vyčítal prvnímu dílu. Aniž by přestaly být upřímnou a přímočarou zábavou pro mladé publikum uvyklé srozumitelně zprostředkovávaným pravdám v zapamatovatelných sloganech (což mi samozřejmě může vadit, ale je to problém můj, ne filmu), daří se jim na omezeném prostoru rétorických operací diktovaných cílovým divákem vytěžit z de facto politického tématu maximum. Více viz tady. (08.02.2014)

"Remember who the real enemy is!" Drsnejší, epickejší a celkovo atmosferickejší návrat do Panemu, ktorý za to stojí aj pre diváka nepoznačeného knihami. Po prvom dieli som sa stal ich fanúšikom, druhý diel som si už užíval z tohoto pohľadu. A nakoľko je všetko na svojom mieste, nemám dôvod na nespokojnosť. Partia okolo dvojky Lawrence/Lawrence to zvládla bezchybne. (27.11.2013)

Sice jsem po nijaké jedničce myslel, že s Hunger Games končím, ale obecné přesvědčení o tom, že dvojka je o několik řádů lepší, mě přimělo se k tomuhle "Stmívání pro chytřejší holky" přece jenom vrátit. Musím říct, že je to opravdu o něco lepší, ale že bych pozoroval výrazný posun, to rozhodně ne. Navíc mě film donutil zas a znovu pochybovat o Jennifer Lawrence v mnoha ohledech. Jediné, co dokážu sérii přičíst k dobru, že neirituje. Pořád mě ale vůbec nezajímá. Snad kdyby to mělo o hodinu míň... 2 a 1/2 PS: Často si čtu, že hrdinka Hunger Games na rozdíl od Belly z Twilight není nekonečně pasivní postava. Jste si tím jistí? Mně přijde, že snad ještě víc dělá, co se po ní chce, jen si na to víc stěžuje. (25.01.2014)