Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář

Že sa jedná o paródiu, divák vycíti z rôznych scén, hlavne z lupičských a z pohľadu von z Malhornovej kancelárie. Taktiež z čudných dejových zvratov. Ale popravde ma to až tak nedostalo. Priznám sa, že strašne mi na nervy liezli "spevavé kolá" vo filme. To by som hneď vyhodil, film len kúskovali a spomaľovali rytmus. Herci skvelí na čele s krásnou Hanou Vítovou a ako vždy kráľom romantiky, Oldřichom Novým. (19.03.2017)

V tomhle filmu hrála moje babička. V jedný scéně projde kolem jako mladá dívka... Prababička dělala Vítový hospodyni, něbo tak něco... Vítové dcera Bedřiška pak v 18-ti letech skočila z okna, podle prababičky z nešťastný lásky k už tehdy notně namyšlenému Jiřímu Suchému... Je to trochu absurdní, ale kvůli téhle prababičině povídačce Suchýho prostě nemám rád... (13.02.2009)

Ja som si dlhšiu dobu ani nevšimol, že je to paródia. Silne to totiž pripomínalo tie prvorepublikové romantické komédie, ktoré boli objektom paródie. Len som si celý čas vravel, že táto komédia nepatrí k tým vydarenejším. Pomýlil ma aj tím ľudí, ktorý sa na tomto filme podieľali, keďže to boli v podstate tí istí ako v spomínaných komédiách (Frič, Nový, a ďaĺší). Trklo mi až v záverečnej časti, keď už tých šťastných náhod začalo byť trochu priveľa. Ako neveľmi podarenej komédií by som dal 2 hviezdičky, ako paródii tomu dávam 3. Zrejme to bolo v tej dobe niečo úplne nové, čo sa cení, ale ja si od paródie sľubujem väčšiu zábavu, viac humoru. Pritom tá látka mi je dosť blízka, videl som množstvo prvorepublikových komédií a niektoré z nich mám veľmi rád. (12.08.2021)

„Promiňte, pane, zde se nesmí střílet. Pušku nutno odložiti v šatně.“ Parodie v pravém slova smyslu. Už úvodní „podobnost úmyslná a čistě záměrná“ (oponující drtivé většině filmů) cosi naznačí a parodické motivy začnou vystupovat hned záhy. Všechna ta pateticky procítěná zvolání („Elén!“ - „René!“ - „Vy zde?“ - „Ano…já zde!“), u nichž se snad ani nelze min. usmívat, přičemž asi nejlépe je „prodávají“ Nový s Vítovou (troufám si tvrdit, že jde o její možná vůbec nejlepší film). A těch všemožných frků a narážek...navíc se tvůrci nebojí přidat sem tam i něco z vyloženě černohumorného soudku („Zapomněla jsem, že nás Klára slyší…“). Velmi baví i výborné texty písní, do nichž je radost se zaposlouchat („Co to dupe, kdo to je, že nám nedá pokoje…“). A od úprku ze svatby se přeřadí na ještě vyšší obrátky a z dílka se stává parodie takřka dokonalá…až na tu odpornou (ovšem asi i nezbytnou) prorežimní tečku. I přes ni sázím silné 4*. „Telefon.“ - „Odpusťte, pane, že nesu bílý koupelnový. Halový mahagonový leštěný je v opravě, prosím.“ (30.12.2017)

Je neuvěřitelné, že komunisti nechali v roce ´49 něco takového natočit (taky už potom hodně dlouho nic podobného nepovolili). Naprosto brilantní parodie, která si dělá srandu z prvorepublikových filmů. Obrovská koncentrace hlášek, pronášených smrtelně vážně. Na dnešní dobu trochu pomalejší, ale pokud se přizpůsobíte, bude se vám to líbit. (18.09.2007)