Čaro prítomného okamihu

Pri podobným malých kvalitných a relatívne neznámych amerických filmoch ma stále viac a viac napadá, že dnes žijeme už v skutočne inej dobe, kedy je mainstream proste už iba trikový veľkofilm, nakrútený pred zeleným plátnom. Jedine že sa americký film nakrútený v reálnom prostredí s pár hercami presadí na festivaloch alebo dostane ceny a potom má šancu dostať sa do európskych kín. Ale asi je to už každému jasné a točím zbytočne. Mne sa to proste nepáči a v takých deväťdesiatkách by sa asi niečo v štýle Okamžiku do kín dostalo. No ale teda k filmu, ktorý ma zaujal, čo by som po jeho prvej polovici asi nepovedal. Od telefonátu s fotríkom to ale vystrelilo dosť vysoko a nešlo iba o tuctovú stredoškolskú maškarádu, ambície tu sú trochu vyššie. Napriek tomu mi tu niečo málo chýbalo, len na záver doplním, že Teller mi vzdialene pripomínal veľmi mladého Paula Newmana. (26.05.2017)

Filmov o dospievajúcej mládeži je množstvo, ale keď rozmýšľam ktorý sa mi zapísal pozitívne do pamäte, nenapadá ma snáď ani jeden. Proti romantickým filmom nemám vôbec nič, ale priznám sa, že do romantického filmu sa vždy pustím, len keď v ňom hrá aspoň jeden obľúbený herec alebo herečka. V tomto prípade som tak učinil kvôli Shailene Woodley, ktorej zatiaľ filmy vychádzajú na výbornú. Priznám sa, že tento snímok ma úplne nedostal, ale prisudzujem to tomu, že som pred ním videl romantický film The Fault in Our Stars, v ktorom tiež hrala Shai a ten nasadil teda slušnú latku. Sklamal ma ale len príbeh, čo sa týka hereckých výkonov, tak bolo všetko v poriadku, okrem Shai by som pochválil hlavne Kylea Chandlera. (16.02.2015)

Nejlepší letošní coming-of-age film a to při pořádně silné konkurenci (1, 2, 3). K hrdinům jsem si musel chvíli hledat cestu, protože ani jeden z nich mi zprvu nebyl přirozeně sympatický, ale nakonec si mě získali. Tím, že jejich trápení / touhy / traumata jsou hodně realistická, hmatatelná, povědomá (v porovnání třeba s loňským tak-trochu-hipster The Perks of Being a Wallflower). Jinak určitě nečekejte nějakou přehnanou dávku vtipu, romantiky a sluníčka, stojí to hlavně na těch dramatických liniích. A po delší době zase film, u něhož se při závěrečných titulcích můžete zaposlouchat do hezké písně a přemýšlet, jaký význam nesl ten poslední záběr. Já jsem pesimista. It’s fine to just live in the now. But the best part of the now is there‘s another one tomorrow. (17.12.2013)

Pri sledovaní som si uvedomil, že sú dve typy tínedžerských/coming-of-age filmov: 1. primárne tínedžerské, ktoré sú určené pre vekovú skupinu, o ktorej sú; 2. primárne coming-of-age, ktorú sú síce o tínedžeroch, ale točia ich ľudia s komplexom Petra Pana pre podobných ľudí. Prvá polovica, je hrozne ubíjajúca tínedžerská báchorka a je určená hlavne pre násťročných. Dokonalým príkladom je strašne klišé postava Aimee, čoby utiahnutej nie príliš peknej knihomoľky, ktorej v jeden deň na dvore zaspí ožratý hlavný hrdina = hviezda strednej školy. Oh dear! Chvalabohu druhá polovica to výrazne ťahá nahor a na 60% to u mňa vytiahol skvelo nejednoznačný posledný záber. Každopádne viac by sa tomu hodila forma knihy, keďže mnohé scény si doslova pýtajú o zachytenie myšlienok hlavného hrdinu a nie je ani tak dôležité, čo sa deje ako to, ako to on vníma. 60-% (10.08.2014)

Možná se vám taky už někdy stalo, že vám byl hlavní představitel tak nesympatický, že jste přemýšleli o tom, jestli to raději nevzdat, než dát kvůli osobní antipatii nízké hodnocení. Tak přesně tohle byl můj případ. Tudíž jsem se asi prvních dvacet minut potácela přesně v tomhle rozpoložení, než mi došlo, že to je vlastně moc dobrá volba. Byl to prostě jen úplně obyčejnej kluk, jakých jsou tucty, žádný filmový teenagerský frajer a příjemná, sympatická Aimeé. To jejich postupné vplouvání do jejich niterných pocitů bylo moc hezky zpracované a já se přistihla, že je nemusím ani tak poslouchat jako spíš vnímat srdcem. Milostná scénka byla jedna z těch nejuvěřitelnějších za hodně dlouhou dobu co jsem měla možnost vidět. Suttere, já vím, že některá poznání mají smutný dopad na duši, ale právě na těchto momentech můžeš vyrůst v dospělého chlapa, chce to jen čas a umět to v sobě správně zpracovat. Závěr bych nechala osobně u psacího stroje, ale to je jen malá vada na kráse. (28.12.2013)