Lásky čas

Richarda Curtise mi bylo už před premiérou líto v jedné věci. Dostát očekáváním fanoušků, kteří si přáli něco na způsob časoskokové Lásky nebeské, zkrátka nemohl, ani kdyby se rozkrájel. Proto je o tolik překvapivější cesta, po které se vydal - a na které se žádný takový předem marný pokus nekoná. Ne že by se na romantiku nehrálo, vždyť kapela v metru nebo bouřlivý obřad mi svoji silou málem přilepily čelist na podlahu sálu. Jenže tu je ještě něco víc. Ony obligátní rodinné hodnoty, které se právě tady mění ve slovní zlato a soukromou emocionální tíhu. Právě v jejich síle se skrývá něco, co z Času dělá film až nehodnotitelný. Má totiž trochu zbytečně průstřelnou sci-fi stránku, podle očekávání dialogově dokonalou romantickou linku a spoustu přívětivého humoru. A pak přijde poslední třetina a z Billa Nighyho je člověk z mého života, ke kterému se nemám jakou skříní vrátit a všechno je zase někde jinde, mimo hranice pětihvězdné škály. A přesně tam, na samém konci, je nejlépe vidět, kam Curtis dospěl. Na místo, kde prostředky neslouží v prvním plánu romantice, ale romantika naopak slouží přesahu ještě osobnějšímu a nadčasovějšímu. Těžko proto říct, z čeho všeho se tu pan režisér stihl vypsat. Pokud se ale jedná skutečně o jeho poslední režijní počin, může ze stoličky odkráčet s hlavou hrdě vztyčenou, protože na posledním místě činu zanechává (opět) něco nenapodobitelného. (04.11.2013)

,,TIME, DRAHÝ SYNU. JE TO ZKRÁTKA TAK, ŽE MUŽI V NAŠÍ RODINĚ... BUDE TO ZNÍT ZVLÁŠTNĚ. PŘIPRAV SE, ŽE TO BUDE DIVNÉ A STRAŠIDELNÉ. MÁME RODINNÉ TAJEMSTVÍ. A TO TAJEMSTVÍ SPOČÍVÁ V TOM, ŽE MUŽI V NAŠÍ RODINĚ UMĚJÍ...CESTOVAT V ČASE.“… /// A vod toho dne šel život jako po másle. Ženský mi padaly k nohám – vlastně ne, zamilovat se nikoho žádným cestováním v čase nedonutíte… (ale časem uhnat ženskou … to by šlo…), plno romantiky, vobčas i povedenej ftip. A k tomu to cestování…jako naprostá kravina! Vlastně ne – díky tomu zjistíme, že se dá žít i bez toho (teď se kurva omlouvám všem, který to nevěděli…fakt soráč za spoiler!). I když já bych spíš upřednostňoval tu romantiku každýho vobyčejnýho dne. Možná, že vo to nakonec šlo víc, než vo celý cestování časem, který na rozdíl vod dějový nesourodosti a neúměrný dýlky, tady nebylo největší slabinou. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Rád bych to napoprvý nezvoral! 2.) Umím cestovat časem a rád bych vošukal Rachel McAdams. 3.) Thx za titule ,,urotundy“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (15.01.2014)

Veľmi príjemná romantická komédia o chlapcovi menom Tim, ktorý sa v deň svojich 21. narodením dozvedá fakt, že všetci členovia rodiny mužského pohlavia disponujú darom o ktorom sa iným ani len nesníva. Stačí sa uzavrieť v tmavej miestnosti, zovrieť päste, a môže cestovať časom. Napriek tomu, že túžby ľudí sú rôzne, Tim baží len po jednej veci - láske. Ale čo ak spraví niečo, čo naruší slučku času? Milý, oddychový snímok, ktorý nijak neurazí a svoje hodnotenie si plne zaslúži. (06.01.2014)

Curtisův zval ku lásce hlas, kde cukrový zaváněl háj… Starý dobrý větrný Cornwall, rodinná soudržnost, zpustlý dramatik T.Hollandera, na playlistu Arvo Pärt, ale nemůžu si pomoct, Curtis umí s vtipem i oparem sentimentu pracovat nezištněji. Verze zcela oproštěná o cestování v čase, plná slepých ulic a dlouhých dálnic, by mě zajímala mnohem víc, už jen proto, že motto Carpe diem je v podobně laděných filmech sice pravdivou, ale notně obehranou deskou. Ony jsou totiž nejlepším strojem času vzpomínky. Není to technicky náročné, nepotřebujete skříň a mnohdy je efekt větší než u motýlích křídel.. (12.08.2014)

Neberte mě zle, na Lásky čas se kouká moc příjemně. Dvě hodiny bez slabých míst, ale také bez osvěžení žánru a to přesto, že zápletka je natolik bizarní, že operuje s cestováním v čase. Superschopnost hlavního hrdiny není nejlépe využita, Na Hromnice o den více funguje mnohem lépe, protože má jasná pravidla, s nimiž hlavní hrdina nemůže manipulovat, ale naopak je musí postupně objevovat. Naproti tomu Tim v Lásce čas má vše jako na dlani, což trochu postrádá pořádné vzrušení. Lovestory mezi protagonisty funguje chvalitebně, ale přesto nás napadnou příklady jiných filmů, kde totožné funguje lépe (např. Zápisník jedné lásky), možná proto, že zdejší vztah je rozvinut příliš rychle a za celý film neprochází jedinou krizí. Podobně je to s humorem (viz Láska nebeská). Naštěstí výtky typu "co mohlo být lépe" nejsou natolik kritické, abyste si film nemohli dobře užít... 6/10 (09.01.2014)